Jak dál?

18. 10. 2011 / Zdeněk Souček

čas čtení 17 minut

Na základě Darwinovy obecné evoluční teorie vůbec a evoluční biologie člověka zvláště jsme se anatomicky zdokonalovali prostřednictvím našich hominidních předchůdců v průběhu několika milionů let. Nejprve jsme se zdokonalovali mezidruhovým přirozeným výběrem evoluce a přizpůsobováním se vnějším přírodním a podnebním podmínkám. Ve vývoji posledního hominidního druhu došlo před cca 200 000 lety k dosud vědecky neobjasněné změně, která mutací možná mimozemské civilizace zasáhla do našeho rozmnožování a dědičnosti formou přirozené nebo umělé reprodukce. Možná, že tímto mutačním zásahem jsme byli obohaceni o druhou signální soustavu našeho mozku, podle níž jsme schopni abstraktně, objektivně a logicky myslet, rozvíjet svou paměť a řeč, zobecňovat a tvořit závěry, kvalitativně se zdokonalovat. Tím byly položeny rovněž základy rozvoje a využívání "společenského mozku" jakožto kumulovaného společenského poznání a ve zpětné vazbě využívat společenského poznání jednotlivými členy společnosti k prohlubování jednak svého, jednak poznání celé společnosti.

Podle evolučních biologů byl člověk Homo sapiens sapiens anatomicky hotov před cca 150 000 lety, jak ho známe dnes. Vybavením svého mozku druhou signální soustavou se stal v konkurenčních vztazích mezi ostatními fyzicky silnějšími živočišnými tvory relativně nejdokonalejším druhem na planetě Zemi. Učili jsme se zkušenostmi a přizpůsobováním vnějším přírodním a klimatickým podmínkám.

V podmínkách kmenového společenství lidí byly vlastnosti a schopnosti jednotlivého člověka, založené na fyzické vybavenosti lidských rukou, značně omezené a limitované. Mohl sledovat pouze kriterium přežití a reprodukce, nikoli kvalitativní zdokonalování na základě využívání vlastností a schopností lidských mozků. Teprve v podmínkách usedlého způsobu života, zejména pak vynálezem zemědělské výrobní revoluce na Předním východě před cca 10 000 lety, kdy začaly být vytvářeny přebytky v pěstování domestikovaných druhů zemědělských plodin a vytvářením městských států s přilehlými vesnicemi docházelo k zakládání velkých kolektivů společenství lidí a k zakládání podmínek fungování "společenského mozku", jakožto formy kumulovaného společenského poznání. "Společenský mozek" začal fungovat ve zpětné vazbě formou povinné školní docházky až v předminulém století. Základním faktorem zdokonalování se stala akcelerace evoluce kvantitativně-kvalitativního zdokonalování (dále většinou jen akcelerace evoluce).

Akcelerace evoluce mohla fungovat pouze v živočišném druhu s druhou signální soustavou, tj. v lidském společenství, v podmínkách možného osvobození části společnosti od fyzické práce, aby se mohla takto osvobozená společnost věnovat bezprostředně vlastnímu kvalitativnímu zdokonalování. Zprostředkovaně a se zpožděním, se začala zdokonalovat i podřízená společnost, zabývající se dominantně fyzickou prací, neboť obě hlavní části společnosti byly stejným Homo dvojnásobným sapientem. Akcelerace evoluce jakožto zástupce živého superorganismu přírody (Lovelock) navázala na evoluční biologické zdokonalování člověka, zejména pak jeho mozku. Fungovala tlakem vnitřních třídně-společenských podmínek v lidském společenství a objektivně tlakem vnějších podmínek přírodně-historických procesů na přizpůsobování se výrobním podmínkám s cílem přežití a reprodukce. Objektivně vytvořila tlak podmínek na fungování přechodné soustavy třídních společností.

Za hlavní podmínky fungování akcelerace evoluce a třídních společností lze považovat vynález zemědělské výroby, založení podmínek soukromého vlastnictví podmínek přežití, třídní rozdělení společenství lidí samoustavením vládnoucí a podřízené společnosti, osvobození vládnoucí společnosti od fyzické práce na základě parazitování na podřízené společnosti, osvobození podřízené společnosti od soukromého vlastnictví podmínek přežití s fungováním ve funkci hostitele parazita, dominantní fungování vládnoucí společnosti formou konkurence mezi výrobci a mezi státy, povýšené na války mezi nimi. Uvedené podmínky měly výrazně funkční akcelerační tlak na kvalitativně-kvalitativní zdokonalování, bez ohledu na nelidské chování vládnoucích společností v otrokářství a zejména na tragické následky vedení válek mezi státy na podřízené společnosti apod. Akcelerace evoluce, tím že fungovala tlakem, nedovedla kvalitativně zdokonalovat společenství lidí přímo, např. formou vyučování v základní škole.

Člověk a společnost se zdokonalují jinak, neboť mají rozdílné vlastnosti a schopnosti, objektivně rozdílné taktické (krátkodobé) a strategické (dlouhodobé) cíle a zájmy. Jakkoli jsou zájmy mezi jednotlivci či národy a státy, mezi rasami a náboženstvími, mezi přizpůsobivými a nepřizpůsobivými občany výrobním podmínkám třídních společností rozdílné, jsou všichni lidé Homo dvojnásobné sapientace (sapiens sapiens). Proto máme všichni založeny objektivně shodné zájmy a cíle, které byly v podmínkách fungování třídních společností rozděleny stejně jako společnost.

Akcelerace evoluce funguje především ve vztahu k celému společenství Homo sapiens sapiens, k celému lidstvu, k jednotlivci pouze zprostředkovaně, prostřednictvím nutnosti jeho kvalitativního zdokonalování, aby se mohla zdokonalovat celá společnost. Proto také akcelerace evoluce funguje historicky přechodně do další etapy sjednocení společnosti, kdy bude fungovat historicky navazující superfaktor akcelerace akcelerace kvalitativního zdokonalování v podmínkách již vysoce kvalifikované společnosti. Založení další jakési dokonalejší třídní společnosti není možné, právě tak jako umělé prodlužování historicky vymezeného fungování kapitalismu.

Začátkem fungování akcelerace evoluce a třídních společností měl člověk svůj mozek po stránce anatomické hotov. Měl ho však prázdný. Koncem fungování přechodné soustavy třídních společností, které je pro společnost (respektive její rozhodující část) etapou základního kvalitativního (školního) vzdělávání, měla by být společnost hotova naplněním "společenského mozku" všestranným poznáním, aby si celá společnost mohla uvědomit, že vládnoucí společnost se již nemůže zdokonalovat třídně a podřízená společnost se nemůže zdokonalovat ve funkci hostitele parazita. V založení vysoce kvalifikované společnosti spočívá strategický cíl "základní školní etapy" zdokonalování lidské společnosti.

V podmínkách fungování vysoce kvalifikované společnosti bude překonána jak akcelerace evoluce, tak fungování třídních společností, podmínky a faktory jejich fungování. Kvalitativní zdokonalování bude rozvíjeno maximálně, kvantitativní zdokonalování "pouze" optimálně, ovšem v podmínkách vysoce rozvinutého výrobního způsobu. Spotřeba bude racionalizována, ať již na základě rychlého vyčerpávání disponibilních přírodních zdrojů nebo zdravotně racionální spotřeby členů společnosti, což bude mít vliv ve zpětné vazbě na nutnost kvalitnější výchovy dětí v rodivě a s tím související četnost dětí v rodině. Současná společnost tvoří hlavně trh výroby s cílem výroby maxima zisků vlastníkům kapitálu. Proto je společnost přemnožena. Svoboda a demokracie členů společnosti budou kvalifikovány a "omezeny" pochopením nutnosti (Marx) maximálního využívání společenského poznání. V tomto smyslu budou svoboda kapitálu a demokracie jeho vlastníků překonány a s nimi i konkurence mezi výrobci a války jakožto konkurenční vztahy mezi státy. Konkurence bude substituována spoluprací mezi výrobci a státy, výzkum a vývoj budou koordinovány s cílem jejich racionalizace a optimalizace. Opožďování společensko-politických a ekonomických věd za vědami technickými a přírodními s cílem růstu konkurenceschopnosti výroby a zisků bude narovnáno. Jestliže současná společnost se zdokonalovala na základě maximálního přizpůsobování se podmínkám výroby, příští vysoce kvalifikovaná společnost se bude přizpůsobovat nutnosti maximálního předstihu společenského poznávání, rozvoje a využívání vědy a kvalifikace. Bude to věk dosažení dospělosti společnosti.

Superstrategickým cílem vysoce kvalifikované společnosti bude vytvoření podmínek přežití, reprodukce a kvalitativního zdokonalování jednak pro vybrané zástupce lidstva mimo naši rodnou planetu Zemi a navázání spolupráce s kosmickými civilizacemi, jednak na důstojné dožití lidstva na planetě Zemi do ztráty jejích životaschopných podmínek. Již v současné třídní společnosti, v níž se věda rozvíjí podle kriteria společenského poznávání, nikoli podle kriteria tvorby zisků, společnost provádí průzkum našeho možného přežití na jiných planetách jednak naší sluneční soustavy, jednak mimo ni, i když původně to byl vojensky zaměřený výzkum s cílem využití kosmického prostoru k vedení kosmických válek. Na druhé straně jsme předmětem zájmu mimozemských civilizací přeletem UFO.

Nefunguje tlak akcelerace evoluce kvantitativně-kvalitativního zdokonalování lidstva objektivně již ve směru naplnění a splnění tohoto superstrategického cíle, i když původně fungovala tlakem na růst konkurence mezi státy, povýšené na války mezi nimi s cílem vítězství?

Vybaveni těmito dlouhodobými cíli lidské společnosti a hlavním závěrem o tom, že lidská společnost se musí dominantně zdokonalovat maximálně kvalitativně, vraťme se do fungování současné objektivně třídní společnosti.

Bezprostředně po skončení II. světové války v roce 1945 vyzrály hypoteticky ve společnosti podmínky dominantního fungování společenského poznávání, vědy a kvalifikace. Současná poslední relativně nejdokonalejší kapitalistická třídní společnost funguje dominantně konkurencí a válkami s cílem maximalizace zisků ve prospěch vlastníků kapitálu. Vládnoucí kapitálové společnosti světa vynalezly zbraně plošného ničení vyrobených hodnot a hromadného zabíjení lidí. Ve skladech jsou připraveny zbraně k několikanásobnému zničení živé přírody vůbec a lidstva zvláště. O jejich likvidaci se nejedná a neuvažuje. Současná společnost je zmítána ekonomickými, finančními a společensko-politickými světovými krizemi. Jsou to nejobludnější deformace ve fungování současného kapitalismu. Kapitalismus se nechce a neumí již zdokonalovat, ať již kvantitativně, ale zejména kvalitativně. Ekonomické a společensko-politické vědy fungují ve službách manažerů kapitalismu. Nikoli věda a kvalifikace, ale kapitál proniká do všech zemí a oblastí společenské činnosti. Hledají se podmínky jak vyloučit negativní účinky fungování "současné společnosti", respektive dominantního fungování kapitálu. Všechny podmínky vedou pouze k možné třetí světové válce. Války v minulosti umožnily přežít a úspěšně řešit hlavní krizové situace třídních společností. Příští světová válka by však byla vítězstvím kapitálu i nad svými vlastníky.

Současné negativní podmínky fungování kapitálu lze řešit pouze jeho překonáním na základě rozvoje a využívání dominantního fungování vědecko-kvalifikační revoluce ve všech zemích a oblastech společenské činnosti, nikoli vítězstvím nějaké války nebo zbraňové revoluce nad kapitalismem. Bude nutno rozdělenou společnost opět sjednotit a více si uvědomit taktické a strategické cíle fungování a zdokonalování společnosti, jinak řečeno kdo jsme a kam směřujeme.

Založení vysoce kvalifikované společnosti je společným jmenovatelem řešení všech současných ekonomických a společensko-politických problémů. Zakládání nových podmínek růstu zisků v nevýrobních oblastech společenské činnosti, zejména pak ve školství, zdravotnictví a vědě je prohlubování fungování kapitalismu deformacemi, končícími dříve či později sebezáhubou společnosti, protože funguje na principu fungování parazita.

Kapitalismus od konce II. světové války historicky přežívá a funguje deformacemi. Hlavní současnou deformací je dominantní fungování svobodného kapitálu nad podmaněnou vědou a kvalifikací ve všech oblastech společenské činnosti vůbec a v oblasti fungování společensko-politického systému kapitalismu zejména. Dominantní fungování kapitálu nad vědou a kvalifikací je hlavním antagonistickým rozporem současného historicky přesluhujícího kapitalismu. Jsou to strategicky významné oblasti, v nichž se již měla přijímat opatření a vytvářet podmínky pro uvolňování rozvoje a využívání vědy a kvalifikace ve všech oblastech společenské činnosti.

V podmínkách fungování vysoce kvalifikované společnosti bude společnost fungovat podle akcelerace akcelerace kvalitativního zdokonalování, jakožto základního zákona zdokonalování společnosti, který naváže na fungování akcelerace evoluce v kvalitativně nových podmínkách. Kvalifikací společnosti se do jejího fungování vnese lidství, neboť společnost bude vládnout sobě metodou rozvoje a využívání svobody a demokracie ve prospěch celé společnosti a ve zpětné vazbě i ve prospěch jejích jednotlivých členů. Kromě toho maximální rozvoj a využívání vědy není bez svobody a demokracie myslitelný. Společnost se musí trvale zdokonalovat dominantně kvalitativně ve všech zemích a oblastech společenské činnosti. V tomto smyslu a směru budou postupovat všechny ekonomicky a kvalifikačně rozvinuté země, neboť všichni lidé na planetě jsou Homo sapiens sapiens.

Již dnes jsme součástí kosmické inteligence na okraji galaxie Mléčná dráha. Důkazem toho jsou vlastnosti a schopnosti lidských mozků, které jsou daleko vyšší než pouze k přežití a reprodukci na planetě Zemi. K přežití by nám stačil mozek bez druhé signální soustavy. Zatím jsme neabsolvovali základní stupeň školního vzdělání.  Nejprve musíme kvalifikačně překonat fungování akcelerace evoluce a přechodné soustavy třídních společností, překonat úzkoprsé stranické zájmy a cíle a ve volbách se přesvědčivě vyslovit pro jednotnou kandidátku objektivně kvalifikovaných zástupců, kteří budou pracovat ve prospěch celé společnosti. V současném "konkurenčním" systému fungování politických stran by bylo vhodné založit politickou stranu vědecko-kvalifikační revoluce, jakožto revoluce ve "všech" mozcích a oblastech společenské činnosti. Tato strana by spolupracovala na přípravě sjednocení společnosti a na přípravě voleb. Spolupracovala by s obdobnými politickými stranami v EU, neboť globalizace patří vědě a spolupráci mezi kvalifikovanými lidmi uvnitř a mezi zeměmi.

Ve světě probíhají v současné době protesty a ozbrojené revoluce proti negativním účinkům fungování vládnoucích třídních společností, i když mají různou formu a sílu. Je to projev společensko-politické krize fungování společensko-politických systémů kapitalismu. Vládnoucí společnosti nechtějí uznat nutnost kvalitativních změn v dominantním kvantitativním fungování cca šestitisiciletého fungování třídních společností od pozdní doby kamenné, podřízené společnosti nechtějí fungovat jako podmínka kvantitativně-kvalitativního zdokonalování vládnoucích společností, které vládnou především ve svůj prospěch a teprve zprostředkovaně ve prospěch vykořisťovaných společností s cílem jako při jejich zakládání.

V současné etapě je nutné sjednotit různorodé zájmy a cíle společnosti k hlavnímu cíli -- k dosažení vysoce kvalifikovaně vyspělé společnosti na základě překonání fungování soustavy třídních společností vůbec a kapitalismu zvláště. Tento úkol je třeba naplnit sjednocením celé pokrokové společnosti a ve volbách do orgánů státní moci a státní správy se jednomyslně vyslovit pro představitele kvalitativně nové, vysoce kvalifikované společnosti. Tito představitelé ve spolupráci s celou společností narovnají deformace ve fungování současné společnosti a položí základy fungování svobody a demokracie v bezprostřední prospěch celé společnosti. Na základě zpětné vazby kvalitativně nových mocenských orgánů budou vytvářeny podmínky ve prospěch celé společnosti a jejích členů.

Výsledky voleb budou současně základním projevem dosažené úrovně rozvoje kvalifikace společnosti v současnosti.

Literatura:

Čapek, Vratislav: Světové dějiny, I, II, Fortuna, Praha 1993

Čížek, František--Hodáňová, Danuše: Přírodní výběr jako hlavní faktor evoluce. Akademia, Praha

Foley Robert: Lidé před člověkem, Argo Praha, 1988

Lovelock, James: Gaia, živoucí planeta, Mladá fronta, Praha, 1994

Malinovi, Renata a Jaroslav: Zasáhli mimozemšťané a katastrofy do vývoje lidstva? Tisk, Český Těšín, 1988

Souček, Zdeněk: Evoluční zdokonalování společnosti, Tribun EU, Brno, 2009, 193 stran

Souček, Zdeněk: Strategie zdokonalování společnosti, Svoboda servis Praha, 80 s., 2003

0
Vytisknout
10597

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2011