Unavují mě stesky, jak demokracie upadá

9. 11. 2011 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Trochu mne v poslední době unavují stesky nad tím, jak "demokracie" upadá a jak se nedaří západní civilizační projekt. Do vrcholu to dovedl pan Hošek, který předpokládá, že "demokratizace je dlouhý dějinný proces, který má své kořeny až v neolitu". Cituji další pro mne velmi překvapivé věty Hoškova článku "Adieu, adieu, naše demokracie":

"Teprve v posledních dvou stoletích se ovládaná většina lidstva dopracovala k situaci, v níž panská vrstva, tehdy již konsolidovaná v politickou třídu, musela nalézat metody, jak by si i nadále udržela svá privilegia a dokonce nadvládu i ve veřejném prostoru s dominancí tužeb po rovnosti."

O jaké "většině lidstva" pan Hošek mluví? Většina lidstva po celé 20. století žila v nedemokratických poměrech, v bídě a utrpení, pod vládou diktátorů, mafií, bez lidských práv a občanských svobod bez šance na jakoukoli opravdu demokratizační změnu. A je tomu tak dodnes. "Demokratizace" není dlouhý dějinný proces.

Ještě v 19. století v zásadě žádná demokracie v Evropě neexistovala a Alexis de Tocqueville porovnával "demokracii" v USA s evropskými principy aristokracie a prorokoval, že demokracie zvítězí i v Evropě. Dnes vnímáme USA jako spíše překážku demokracie ve světě, a to zejména proto, že si myslíme, že ten "světový pořádek" má být dělán humánněji a demokratičtěji.

Proto je také v módě objevování zločinů USA, neefektivity a falešnosti jejich demokracie atd. Když se však podíváme do minulosti i kolem sebe, měli bychom být realisté a přemýšlet o uskutečnitelné možné míře "demokracie" a "svobody" na této planetě.

Nabízí se nám zkušenost z dob různých impérií, čínská nebo ruská cesta v současnosti, ale v žádném případě nějaký celosvětový od prastarých dob trvající proces "demokratizace". Ostatně o athénské demokracii a její humanitě a svodomyslnosti ztratí každý iluze při čtení Thúkydida.

Jistý "nový prvek" přineslo zřejmě křesťanství, ale velmi moudře ho spojilo s eschatologickým očekáváním konce světa. Tam, kde se křesťanství naopak stalo mluvčím politických zájmů určitých skupin, z něho často byla poslušná služka těch nejohavnějších zájmů a chtíčů.

Svým způsobem je tedy obdivuhodné, že vůbec nějaká "demokracie" v dějinách vznikla a že máme všeobecné hlasovací právo a práva žen, pracujících, gayů atd. Že to je křehká a neuvěřitelná věc, že je to věc ve stálém ohrožení, věc jaksi "proti dějinám" a věc, která se právě z pohledu zevnitř našich velkých ideálů nemůže dařit dokonale, to je triviální pravda, které by se neměl nikdo divit. Je myslím jisté, že naše "demokracie" je pouze chvilkovou deviací v krvavých a absurdních dějinách lidstva.

0
Vytisknout
10583

Diskuse

Obsah vydání | 11. 11. 2011