Vyprodáno

19. 10. 2013

Budoucí historikové, kteří budou zkoumat změny, k nimž došlo v britské společnosti od osmdesátých let, budou jen těžko vysvětlovat následující podivnost. Přestože britská podnikatelská sféra je dlouhodobě nesmírně neúspěšná a přestože britské veřejná sféra, jako jsou muzea, galerie, BBC a univerzity, byla dlouhodobě úspěšná, za posledních třicet let se politikové úporně snaží naroubovat praxi neúspěšných metod z podnikatelské sféry do doposud úspěšné sféry veřejných institucí, jako byly univerzity. Historikové se také budou divit, proč proti tomu nevznikly žádné protesty. Nicméně zaznamenají, že se britské vládě po dlouhém úsilí podařilo proměnit vynikající univerzity v komerční podniky třetího řádu.

V London Review of Books publikoval profesor Stefan Collini zdrcující kritiku rozkladu britského univerzitního školství v důsledku jeho komercionalizace. Je to velmi varovný text i pro české školství. Shrnujeme:

Koncem července 2012 předložil americký senátní výbor pro zdraví, školství, práci a důchody osmisetstránkovou analýzu, výsledek dvouletého šetření univerzitních institucí, provozovaných v Americe za účelem vydělávání zisku. Senátoři zjistili, že na takových institucích se vydává pouze 17,4 procent příjmů na výuku, zatímco 20 procent příjmů se rozděluje jako profit (výdaje na marketing a verbování studentů jsou ještě vyšší). Analýza také zjistila, že obrovské počty lidí z chudších vrstev ve společnosti končí s astronomickými dluhy, protože se zapsali ke studiu oborů, které pro ně vůbec nebyly vhodné, zaplatili školné a pak ze školy předčasně odešli. ("Podřadné univerzitní kurzy, podobně jako podřadné hypotéky, které způsobily dluhovou krizi, se prodávají komunitám, neseznámeným s kvalitou tohoto zboží.")

Od konce devadesátých let došlo v USA k explozivnímu růstu univerzit účtujících školné, za účasti investičních bank a soukromého kapitálu. Například, r. 1998 měla Ashford University jen 300 studentů. Převzala ji soukromá firma Bridgepoint Education, Inc, a v roce 2008 měla tato univerzita už 77 000 studentů, drtivou většinu z nich online. Předseda senátního výboru charakterizoval Bridgepoint jako "podvodný podnik", který stále vybírá školné a získává zisky, přestože 63 procent jeho studentů nedokončí ani bakalářský program a 84 procent jeho studentů nedokončí program pro získání asociačních univerzitních titulů.

Největším hráčem na tomto trhu je University of Phoenix, kterou vlastní Apollo Group. UoP měla údajně r. 2010 600 000 studentů a roční příjem ve výši větší než 4 miliardy dolarů. Ze senátního vyšetřování vyplynulo, že 60 procent studentů firmy Apollo odchází z této univerzity bez dokončení vzdělání během dvou let od počátku studia, a z těch, kteří univerzitní studium dokončí, 21 procent absolventů do tří let po ukončení studia nedokáže dál platit splátky za školné. Ze senátní analýzy také vyplynulo, že 89 procent příjmů firmy Apollo pochází z federálních studentských půjček a že univerzita vydává dvakrát tolik na marketing než na výuku. UoP se stala r. 2003 terčem žaloby, podle níž tato univerzita podvodně získala nejméně 3 miliardy dolarů federální finanční pomoci pro studenty.

Po zavedení horentního univerzitního školného v Anglii (9000 liber ročně) zjistil v prosinci 2012 parlamentní výbor britské Dolní sněmovny, že objem státních půjček pro britské studenty, které plynou soukromým školám, se během jediného roku ztrojnásobil a dosahuje nyní částky 100 milionů liber ročně.

Soukromý kapitál si rychle uvědomil, že je tohle lehká možnost výdělku. R. 2009 převzala Apollo Group společně s finanční skupinou Carlyle Group britskou BPP College, proměnila ji v soukromou instituci "BPP Professional", která má nyní pobočky v britských městech Abingdon, Birmingham, Bristol, Cambridge, Glasgow, Leeds, Liverpool, London, Maidstone, Manchester, Milton Keynes, Reading, Newcastle, Nottingham a Southampton, a také v Bulharsku, v České republice, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, v Rumunsku a na Slovensku. Firma BPP Professional pak založila další "učební centra" v Británii. Podobně rostou i další jiné soukromé "vzdělávací" instituce.

Situace se velmi komplikuje i tím, že údajné vzdělávací instituce, které mají charakter charitativních organizací a jsou údajně nevýdělečné, se stávají institucemi čistě pro zisk, pokud se stanou součástí většího soukromého podnikatelského konsorcia, což se děje. Nikdo už nevyžaduje, aby "univerzita" měla řádný, rozmanitý sortiment oborů, či aby prováděla postgraduální výzkum.

Cílem zavedení školného ve výši 9000 liber ročně bylo, jak britská vláda konstatuje, umožnit soukromým vzdělávacím institucím, aby mohly soutěžit se státními institucemi "za stejných podmínek". Vláda zrušila skoro úplně státní financování anglických univerzit, a protože na nich studenti nyní musejí platit horentní školné, finanční podmínky ke studiu na státních univerzitách jsou dnes v podstatě stejné jako podmínky ke studiu na školách soukromých. Cílem bylo destabilizovat státní univerzity. Studenti byli reklasifikováni na "spotřebitele" a byli zredukováni na ekonomické jednotky na trhu. Důsledkem je financializace a marketizace stále větších oblastí života.

Státní univerzity jsou nyní pod tlakem co nejvíce na studentech vydělávat. Největší možností je pro ně vydělávat astronomickým školným, které musejí platit studenti ze zemí mimo EU. Za posledních deset let tedy vzrostl počet studentů ze zemí mimo EU na anglických univerzitách ze 175 000 na téměř 300 000. Každý šestý student na anglické univerzitě nyní pochází ze zemí mimo EU, a největší množství z nich (67 000) z Číny.

V důsledku státní xenofobie však začalo britské ministerstvo vnitra pod vedením konzervativních politiků omezovat počty zahraničních studentů v Británii ve snaze snížit počty cizinců v zemi. Univerzity tento obstrukční přístup státních úřadů řeší tím, že zakládají své pobočky v zahraničí. University of Central Lancaster například má dnes pobočku na Kypru a plánuje další pobočky na Srí Lance a v Thajsku. (Glasgow University právě otevřela pobočku v Číně, stejně jako celá řada dalších britských univerzit. Reklama je "Získejte britské vzdělání rovnou ve své vlastní zemi". V případě Glasgow University se však pouze vybírá britské školné, na pobočce Glasgow University v Číně vyučují Číňané, pozn. JČ)

Marketizace a komercionalizace britských univerzit je reakcí na skutečnost, že obrovská expanze britských univerzit v osmdesátých a v devadesátých letech nebyla státem řádně financována. Státní britská analýza zjistila, že státní financování univerzit na jednoho studenta pokleslo z hodnoty 100 na jednoho studenta v roce 1976 na hodnotu 60 v roce 1994. V letech 1979-2011 stoupl počet studentů na britských univerzitách o 320 procent, jejich státní financování vzrostlo o 165 procent. Marketizace unvierzit je pokusem odvést pozornost od neschopnosti vlády řádně investovat do vysokoškolského vzdělání.

Důkazy o tom, že by marketizace univerzity vedla k zlepšení kvality vysokého školství jsou, diplomaticky řečeno, smíšené. Marketizace univerzity škodí tím, že znalosti proměňuje ve zboží, vytváří ze studentů "nástroje trhu" a snižuje úroveň inflací dobrých známek, akceptováním plagiátorství a dalších forem podvádění. Vede také k odklánění finančních zdrojů od výuky k činnostem, jako je marketing, administrace a v USA atletika.

Sporné jsou také neustále kontroly univerzitních pracovníků, nyní prostřednictvím hodnocení jejich publikací v rámci tzv. Research Excellence Framework. Ze studie OECD vyplývá, že "když mají univerzitní pracovníci větší autonomii, provádějí větší množství výzkumu a jsou produktivnější." Úsilí britské vlády kontrolovat publikace a podle toho rozdělovat financování na výzkum je kontraproduktivní.

Důsledkem agresivní kvantifikace je to, že veškerá činnost se redukuje na jednotnou manažerskou metriku. Činnosti spojované s myšlením a snahou porozumět věcem však jejich podstatou nelze takto hodnotit. Důsledkem je šířící se pocit krize, stresu a deziluze na britských univerzitách. Univerzitní pracovníci, kteří jsou nuceni definovat to, co dělají, matoucími a nevyhovujícími manažerskými pojmy, trpí sílícím pocitem odcizení. Manažeři ten pocit nemají, a to z dobrých důvodů. Terminologie, která odpovídá manažerské činnosti, zvítězila. Vědci nyní tráví větší část svého pracovního dne vyplňováním kolonek, v nichž popisují svou činnost terminologií manažerů.

Budoucí historikové, kteří budou zkoumat změny, k nimž došlo v britské společnosti od osmdesátých let, budou jen těžko vysvětlovat následující podivnost. Přestože britská podnikatelská sféra je dlouhodobě nesmírně neúspěšná a přestože, že britské veřejná sféra, jako jsou muzea, galerie, BBC a univerzity, byla dlouhodobě úspěšná, za posledních třicet let se politikové úporně snaží naroubovat praxi neúspěšných metod z podnikatelské sféry do doposud úspěšné sféry veřejných institucí, jako byly univerzity. Historikové se také budou divit, proč proti tomu nevznikly žádné protesty.

Nicméně zaznamenají, že se britské vládě po dlouhém úsilí podařilo proměnit vynikající univerzity v komerční podniky třetího řádu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7165

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2013