Není junta jako junta

14. 7. 2014 / Jan Mrskoš

No takhle dost jednoduše to v Egyptě zrovna neproběhlo, byly s tím jisté obstrukce. A zejména v posledních měsících, kdy v Egyptě došlo k soudním procesům, při kterých byly vydány stovky ortelů smrti. A k tomu ještě ta překvapivá odsouzení a věznění zahraničních novinářů. A kupodivu, žádné moc velké rozhořčení mezinárodní veřejnosti (jak které).

Oproti tomu v Thajsku ten převrat proběhl dosti klidně (ne tak zahraniční reakce). Davy se rozešly nejen ke svým domovům, ale i k zaparkovaným dálkovým autobusům (žádným rachotinám), k těm, co předtím ti účastníci byli na ty demonstrace do Bangkoku dovezeni ze vzdálených oblastí. A pro ty, na které se nedostalo, byly přistaveny vojenské autokary, které pak s vojenským doprovodem a houkačkou svištěly na jih a na sever země, zpět k rodné hroudě.

Jistě, jistě, i výjimečný stav byl vyhlášen, zákaz nočního vycházení a zákaz shromažďování. A na křižovatkách a jiných důležitých místech byl vidět vojenský personál v plné polní. Ale jak je v Thajsku už odnedávna zvykem, nic se nebere stoprocentně a kvůli nějakému flamendrovi po půlnoci se střílet nebude. Vždyť v Bangkoku jsou na vojenské převraty dosti zvyklí, od roku 1932, kdy byla nastolena ústavní monarchie, už bylo těch "coup d'etat" několik desítek.

I za mé jedné pracovní návštěvy v Bangkoku někdy v 80. letech došlo přes noc k vojenskému převratu. Já jsem se to dozvěděl jen z místních novin, kterými jsem listoval vezen z hotelu na jednání na druhém konci města. Jinak jsem po celou dlouhou cestu neviděl v ulicích nic zvláštního. A když jsem dorazil na jednání u velké státní firmy, ptal jsem se místních, jestli se něco mění, budeme moci rokovat? Pochechtávali se a dívali se na mně s lehkým porozuměním, ten člověk tady nebyl ještě dost často, že se na takovou prkotinu ptá.

Ale prkotinou se tento nedávný převrat opravdu nazvat nedá. Ty nekonečné demonstrace v hlavních ulicích Bangkoku, opravdu nedělaly zemi dobře a to i odradilo mnoho turistů od dovolené v zemi úsměvů. Ty demonstrace, které byly podporovány Demokratickou Stranou (tou vedoucí stranou v předchozí vládě), požadovaly, aby současná vláda odstoupila. Demonstranti měli několik silných argumentů proti vládě a jmenovitě proti premiérce Yingluck Shinawatra. Jeden z těchto argumentů byl mohutný odpor proti plánované amnestii pro jejího staršího bratra Thaksina, premiéra v letech 2001 -- 2006, označovaného jako nejbohatší premiér, v nepřítomnosti odsouzeného na dva roky vězení pro korupční činnost, v současnosti pobývajícím v dobrovolném zahraničním exilu, cestujícím po světě na pas bývalé jugoslávské republiky Černá Hora (Montenegro). Jeho sestra vstoupila do politiky krátce předtím, než byla zvolena premiérkou.

A byl zde ještě silnější důvod pro svržení vlády a ten se týkal široké vrstvy obyvatelstva, farmářů. Aby si je strana Thaksinových přívrženců -- Pheu Thai -- v minulosti získala a jejich mohutným počtem dosáhla převahy při volbách a tedy se dostat pohodlně do vlády, slíbila jim platit zázračně vysokou cenu za výkup jejich rýže (až o 50 % vyšší než normálně), ale s pozdějším proplacením. A aby tu vysokou cenu vláda mohla jim jednou zaplatit, bylo rozhodnuto, že ta rýže se nebude hned nabízet na světovém trhu, ale uskladní se ve státních a od privátu najatých sýpkách. A tedy díky tomu prodlení se jistě světové ceny mohutně zvýší. Ta nabídka byla nadšeně rýžovými farmáři uvítána, státní sýpky se plnily a praskaly ve švech. Pochopitelně to nadšení farmářů a vyjádření vděku za to se na výsledcích voleb dle očekávání projevilo. V důsledku těch mohutných státních výkupů se ale projevil nedostatek rýže na domácím trhu, kde zákonitě cena rýže pro denní potřebu obyvatelstva -- toho, co nemá své rýžové políčko -- mohutně narostla.

Nakonec tedy ke kýženému nárůstu světových cen rýže nedošlo, jiní světoví hráči rýžového byznysu této situace využili a ochotně zaskočili. Thajští farmáři se po měsíce domáhali proplacení svých poukázek na slíbené peníze. A aby přežili, dostávali se do větších dluhů, došlo i k mnoha případům sebevražd. Vláda, aby mohla uspokojit aspoň částečně peněžní požadavky, začala prodávat rýži za nižší ceny. A tím tedy cena rýže ve světě nejen nenarostla, ale naopak začala dost klesat. Prodej thajské rýže se stal dosti problematický, prodloužené skladovaní -- ne vždy dobře zabezpečené - se na kvalitě rýže patřičně podepsalo.

Náprava těchto poměrů a rychlé vyplacení farmářů byl tedy jeden z důležitých milníků vojenské junty, po převzetí moci a po počátečním zajištění svých pozic. Tímto chytrým tahem a velkorysými výplatami si vojenská moc rychle získala přízeň široké vrstvy obyvatelstva. V těchto dnech probíhá detailní kontrola těch mohutných skladů, dochází k překvapivým zjištěním o skandálních výsledcích a korupci, velká část rýže je zničena.

A aby si vojenská junta po vyhlášení výjimečného stavu 20. května 2014 dodala jistý pocit legitimizace, byli zástupci obou stran, po měsíce soupeřících v uličních demonstracích (Red Shirts a Yellow Shirts - teď White Shirts), pozváni k pohovorům za účelem řešení stávající situace. Dosavadní vláda byla totiž již dva měsíce předtím vyzvána ústavním soudem k rezignaci, neb podle rozhodnutí volební komise ty volby v únoru 2014 neproběhly zákonitě. A protože úřadující zástupce vlády opětovně vyhlásil 22. května 2014, že vláda nehodlá rezignovat, velitel vojenské junty, generál Prayuth Chan-ocha prohlásil, že tedy je nucen převzít moc. Za účelem převzetí vládních funkcí byl ustanoven Národní výbor pro mír a pořádek (NCPO) s generálem Prayuthem v čele.

Reakce světové veřejnosti na vojenské převzetí moci v Thajsku byly smíšené. Nicméně převládlo jisté rozhořčení a odsouzení nedemokratického postupu. V důsledku toho vláda USA vyhlásila sankce, přerušení svého programu ve výši několika milionů dolarů na výzbroj thajské armády. Připojila se i EU a vyhlásila přechodný stop návštěv Thajska pro své oficiální činitele (jistě k jejich nemalé radosti). I OSN vydaly své odsuzující prohlášení, podobně se vyjádřily i další státy. Bylo by jistě zajímavé srovnávat detailně tyto reakce s reakcemi na převzetí moci vojenskou juntou v Egyptě, reakce na první pohled dosti rozdílné.

V samotné zemi se velké rozčarování nekonalo, v provinčních oblastech mimo Bangkok, vůbec žádné, na obchod a podnikání vládní převraty nikdy žádný vliv neměly. Kde se ale tentokrát vliv negativně projevil, bylo na turistickém ruchu, který okamžitě zaznamenal značný pokles. A za to je dlužno poděkovat zahraničním tiskovým agenturám, které tomuto důležitému odvětví thajské ekonomiky prokázaly svými přehnanými komentáři medvědí službu. A také že zahraniční diplomatická zastoupení vyhlásila poplašná hlášení pro občany svých zemí. Přičemž v tradičních turistických oblastech návštěvníci o převratu, aniž by četli noviny, mnohdy nevěděli.

Prozatímní vláda podnikla velmi operativně několik dalších energických kroků, které byly předešlými vládami léta sice plánovány, ale nikdy neprovedeny. Např. zákroky proti ilegálnímu těžbě dřeva, obchodu s chráněnými druhy divoké zvěře, proti agenturám najímajících ilegální zahraniční pracovníky, zastavení mnoha kontroverzních megaprojektů. Během několika dnů byl vyřešen dlouholetý problém v Bangkoku s bandami motocyklových taxi ovládaných mafiózními silami, podobně jako problém pouličních stánků bránících volnému pohybu v městě. Všechny tyto akce, které se jistě lépe dají zorganizovat, když tomu někdo velí a nikdo neodmlouvá, si rychle získaly přízeň i těch v hlavním městě, kteří proti nedemokratickému postupu ze zásady pochopitelně protestovali.

Ve venkovských oblastech k žádnému diskutování o těchto událostech nedochází. Jako všechny předchozí vládní převraty nikdy nijak neovlivnily život velké většiny obyvatelstva, tak i tentokrát ne. A protože ti dlouhodobí věřitelé ve farmářských oblastech byli velkodušně uspokojeni, nezbývá žádný důvod, proč kritizovat vojenský puč. A je paradox, že právě tyto dosti chudobné oblasti (severovýchod - "Isaan") byly v zahraničních komentářích mnohdy prezentovány jako silná opora svržené vlády (a Thaksinových přívrženců Rudých triček). Jistě mnozí, vlastně všichni ve vesnici pro ně opravdu hlasovali, tak jak jim to bylo jejich starostou přikázáno a patřičně odměněno.

Jak to bude dál pokračovat, není lehké předpovědět. Prozatímní vládnoucí výbor plánuje zapojení civilních odborníků do provizorní vlády a slibuje nové volby co nejdříve. Úřadující ministr zahraničí se vydal do New Yorku k OSN vysvětlit záměry nového vedení, vysvětlit, že to vlastně nebyl "puč". Avšak generální tajemník Ban-Ki-Moon pro něj čas neměl, jak bylo přáno a tak zákonitě ta jeho prezentace nebyla i ostatními vládami nijak moc vzata na vědomí. Diplomatické zastoupení USA v Bangkoku při nedávných oslavách Dne Nezávislosti USA -- což je vždy velká událost -- demonstrativně nepozvalo zástupce vojenské junty, zatímco představitelé svržené vlády byli srdečně uvítáni (premiérka se omluvila).

Nejasné je, jak to bude příští rok s vojenskými manévry Cobra Gold, které jsou tradičně každý rok pořádány v Thajsku za účasti dalších spřátelených armád. Počátečně USA prohlásili, že se tentokrát v Thajsku konat nebudou, hledá se jiné území, třeba v Austrálii. Nicméně se očekává, že toto rozhodnutí bude ještě přezkoumáno. Mluví se také o úloze Číny, která sice formálně odsoudila vojenský převrat, ale nijak moc se proti novému vedení nevyslovuje. Jsou i domněnky, že pokud by USA ty manévry v Thajsku opravdu zrušily, že by Čína mohla projevit zájem, si s thajskou armádou taky trochu jednou zacvičit.