Globalizace 2.0

11. 8. 2016 / Ivo Barteček

čas čtení 7 minut

Vlna první globalizace s sebou přinesla možnost globálně spolupracovat na jakékoliv úrovni. První této možnosti využili korporace, když přenesly do globálního prostoru nekvalifikovanou a později i kvalifikovanou práci ze svých mateřských zemí. Někteří z nás jsme se bláhově domnívali, že společně s rozvojem úrovně rozvojových zemí vznikne také více odbornější práce v mateřských rozvinutých zemích. Doufali jsme, že přesuneme-li milion pracovních míst z továren na auta do rozvojových zemí, vznikne milion pracovních míst na univerzitách a ve vývojových centrech. Světe div se, prioritou korporací je spíše otrocká práce, co nejnižší mzdy, co nejméně zaměstnanců, robotizace a co největší zisk jak v mateřských, tak rozvojových zemích. Pokud se globalizací zvedla úroveň, pak to nebylo díky korporacím a jejím přístupu k samotné globalizaci, ale spíše na úkor korporací a jako protivenství globalizaci. Člověk se stal ještě více postradatelným na globálním pracovním trhu, než kdy byl dříve na domácím trhu.

Z globálního hlediska by se přitom na člověka mohlo začít hledět jinak. Dnes s rozvojem Internetu a globálního propojení je nutno začít vnímat člověka, lidskou bytost, jako pro nás nejvyšší hodnotu. Stane-li se někde nějaká tragédie, všichni o tragédii díky moderním technologií víme a všichni na ní reagujeme. Lidé spolu dnes soucítí globálně. Jedna událost daleko od nás kaskádově vede k ovlivnění i našeho lokálního života. Není dnes na čase přestat vytvářet „prvořadé“ a „druhořadé“, protože lidský život je jedinečný vždy, ale spíše se snažit „mají se již dobře“ a „budou se mít již brzy dobře“? Není na čase nešlapat po druhých a budovat si vlastní úspěch na práci jiných, ale postavit realistický plán jak dosáhnout blahobytu pro všechny?

Způsobů, jak toho dosáhnout může být více. Člověka dojme jeden člověk, nikdy statisíce lidí. Protože získá pocit, že jednomu člověku dokáže pomoci, statisícům již nikoliv. V tom případě je třeba více využívat dnes již startup projekty často používaný „marketingový“ osud jednoho člověka, jednoho projektu, jednoho vynálezu. Organizovaně vytvářet další a další inovační projekty na zlepšení světa a zároveň je prodat publiku. Magazín Insider takovéto projekty sbírá a propaguje. Prokoušeme-li se stovkami videí, hned vidíme, že je nás mnoho, kteří se o takové zlepšení snaží. Také si ale povšimneme, že inovativní projekty vytvářejí většinou nové start upy a nikoliv obří tradiční korporace.

Primárním cílem nás všech by mělo být zlepšení osudu opět nás všech. Snažit se, aby svět byl daleko lepší místo pro život, než když jsme se do něj narodili. Hledat společně cesty a možnosti jak si vzájemně pomoci a jak si vzájemně usnadnit náš životní čas. Protože, ač to může znít lacině, jedině spolupráce a všeobecná úcta k druhému člověku, nás může dovést tam, kam bychom se všichni chtěli dostat. Není přeci třeba, (příliš) vydělávat na tom, že někomu ulehčíme život nebo že jeho život zkvalitníme. Taková snaha by měla být zcela přirozeným cílem globalizace 21. století. Například jako společnost Kickstarter, která se z akciové společnosti proměnila na všeobecně prospěšnou společnost.

Namísto toho jsme ovšem stále svědky patentových, ekonomických, mocenských válek, u kterých primárně záleží na bankovním kontu. Pomoc člověku, sociální jistoty, právo na důstojný a plnohodnotný život, jsou spíše podmíněné vyjednaným profitem, než službou, která má prioritu. Západ je již za vodou, protože si vytvořil své bytí na vlastní práci ale také na utrpení jiných v minulosti. Skutečností je, že peníze dělají peníze a to dokladuje neustále bohatnutí západu a nejbohatších na úkor ostatních. Ale právě nyní se západu a nám všem, kteří v něm žijeme, nám všem, kteří se nemusíme bát, že zítra umřeme hlady, naskýtá příležitost vytvářet a vést novou formu globalizace - „Globalizace 2.0“. Tato nová forma globalizace může upřednostňovat snahu o lepší svět místo snahy o zisk. Není to tak, že bychom museli vše vymýšlet od počátku, protože dnes již „skoro všechno“ bylo někde vymyšleno a implementováno. Stačí posbírat informace a inspiraci, dát tomu formu a realistický plán a začít „Globalizace 2.0“ třeba z garáže. Našimi diváky, spolupracovníky a účastníky bude již od počátku celý svět.

Z vlastní lenosti tiše tolerujeme bojůvky průmyslu, korporací a mezinárodních politických organizací, které uměle rozdělují svět místo toho aby ho spojovaly, a konzumujeme jejich produkty bez toho, že bychom měli dostatečnou kapacitu zjistit co stojí v pozadí těchto výrobků. Co zmůže obyčejný člověk, který právě teď sedí před monitorem a má pocit, že by měl cítit hryzání špatného svědomí? Copak on může za případnou dětskou práci na nové televizi? Co má dělat? Nekupovat elektroniku, oblečení, potraviny, když ví, že jsou vyprodukovány v zemích, kde stále funguje prakticky otrokářský systém? Na protest si nekupovat a neužívat léky proti vlastním nemocem, protože ví, že pro lidi z Třetího světa jsou finančně naprosto nedostupné a to, co je pro nás jen mírná nepříjemnost, kterou vyřešíme týdnem na nemocenské, je pro ně doslova a do písmene ohrožením života? Nejezdit autem, protože ropa je vykoupena válkami o zdroje? Měl by každý z nás sám sebe bičovat za vinu ostatních?

Nikoliv. Nemá smysl odvrhnout vše, protože na to člověk nemá sílu ani prostředky. Ale má smysl začít trochu omezovat na jedné straně tam, kde nás hryže svědomí a zároveň společně budovat alternativu, která časem nahradí nebo změní starý produkční systém. Tak jako korporace využily globalizaci ke svému zbohatnutí, může dnes jakákoliv organizace využít globalizaci ke zlepšení „skoro všeho“.

Metody, přístupy, návody a znalosti, to vše je dostupné na Internetu. Dnes se každý může stát příštím vizionářem a novým inovátorem. Ale co je nejdůležitější, inovátory se můžeme stát společně s každým z celého světa pouhým kliknutím myši. A v tom je síla a přínos „Globalizace 2.0“. Její realizace leží na nás všech, kteří se jí chceme zúčastnit.

0
Vytisknout
10397

Diskuse

Obsah vydání | 16. 8. 2016