Věra Čáslavská, uprchlíci a normalizace

31. 8. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Stále dokola slyším, jak se vzpomíná na úžasné sportovní úspěchy paní Věry Čáslavské, jež včera zemřela, ale kdyby bylo přece jen těch medailí, to by bylo málo. Jak by dnes vypadaly ty medaile, kdyby paní Čáslavská kolaborovala s normalizační mocí, kdyby se stala jakousi nihilistickou figurkou bez smyslu pro čest a pravdu?

Paní Věra Čáslavská je jako člověk pro tento národ nejdůležitější v tom, jaké hodnoty zastávala, jak zosobňovala vzdor proti okupaci Československa a útlaku obludných normalizátorů, jak její život kontrastuje se šedou zónou a masovou kolaborací, se zbabělým sobectvím populistů a xenofobů. Takový postoj je více než všechny olympijské medaile. Zrcadlí se v něm skutečná hodnota člověka. Byla taková vždycky a až do konce. O tom jednoznačně svědčí tato její téměř přesně rok stará slova:

„Jen solidarita a spolupráce dokáže udělat náš svět snesitelnějším. O lidskou důstojnost nepřichází lidé na útěku, ale připravujeme se o ni my sami tím, že jim odmítáme pomoc, tím že necháváme vyčerpané uprchlíky před zavřenými dveřmi. Pomoc jim znamená i pomoci sobě, své občanské a lidské hrdosti před Evropou, před světem, ale především před sebou samými. A mějme na paměti, jak se dnes chováme my k nim, mohou se příště chovat oni k nám, ocitneme-li se v nouzi. A kdo o životě něco ví, ví také, jak snadno a rychle se lze do nouze a zoufalství propadnout.

Na svůj národ jsem byla celý život hrdá. Prožívala jsem neopakovatelné okamžiky mezinárodní solidarity v roce 1968, prožívala jsem ojedinělé chvíle nenásilné revoluce 1989, která této zemi přinesla sebevědomí a celosvětový respekt. Vím proto, jaké dobré vlastnosti dokážeme projevit. Prosím, zbavme se strachu a lhostejnosti a nedopusťme, aby jediné hlasy, které bude z České republiky slyšet, byly hlasy populistických politiků, extrémistů a xenofobů. Nedopusťme, aby se za naše chování musely naše děti stydět. Prosím, navažme na to dobré, co tomuto národu pomáhalo přežít i ty nejtragičtější chvíle v jeho historii a pomožme těm, kteří to potřebují.“ ZDE

0
Vytisknout
8800

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2016