Žádnou cizáckou zraněnou holčičku v našich nemocnicích nechceme!

30. 5. 2017 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

To byla zase zkušenost. Financuju si z vlastní kapsy vulgaritu, nenávist, neuvěřitelné nadávky a rasismus.

Za posledních přibližně čtrnáct dnů jsem zkusmo utratil z vlastní kapsy několik tisíc korun za inzerci na Facebooku, abych dostal několik klíčových článků mimo úzkou skupinu pravidelných čtenářů Britských listů.

Cítil jsem povinnost, že musím ve veřejném zájmu upozornit na obrovský rozdíl mezi diskursem v Británii a v České republice po teroristickém atentátu, k němuž došlo v Manchesteru minulé pondělí. Že zatímco se v ČR zvedla vlna antiislámské hysterie, vydatně podporovaná snad všemi sdělovacími prostředky,  nikdo v Británii z teroristického atentátu neobviňuje muslimy jako takové, ale vrahy a psychopaty. Náboženský aspekt se u teroristů vůbec nepovažuje za důležitý.

Jak v sobotu citovali v rozhlase BBC jednu otázku: "Proč ti lidé páchají ty atentáty? Odpověď imáma z Manchesteru: "Jak to mám proboha vědět? Jsem muslim, ne psychopat."



Jako povinnost jsem pociťoval i nutnost upozornit na skutečnost, že pětiletá dcerka ruských performerů a anarchistů, Olega Korotnikova a Natalie Sokol, kteří do Prahy uprchli před pronásledováním v Putinově Rusku, byla v centru Prahy na refýži sražena automobilem. Po odvezení do nemocnice jí bylo provedeno základní ošetření a lékaři upozornili, že je nutno provést hloubkové vyšetření jejích ledvin, protože byly zřejmě poškozeny. Nemocnice však toto vyšetření odmítla provést, protože děti Korotnikova a Sokolové nemají v ČR žádný právní status, a proto nemají nárok na zdravotní pojištění. Mezitím byla holčička z nemocnice propuštěna a rodiče v Praze zoufale hledají lékaře, který by u ní vyšetření ledvin provedl.

Reakcí na Facebooku na oba tyto typy článků byla vlna neuvěřitelné sprostoty přibližně 99 procent uživatelů. Intenzivní nenávist, kterou tolik Čechů pociťuje vůči muslimům, mě už nepřekvapuje - i když je nevysvětlitelná -  avšak přiznám se, že stále mě ohromuje. Součástí reakcí byly i výhrůžky redakci Britských listů.

Byl jsem ale ještě více překvapen nenávistnými výlevy protestujícími proti představě, že by nemocnice v ČR měla ošetřit v nehodě zraněnou holčičku-cizinku. I zde se tvrdě projevoval rasismus, a to dvěma způsoby: "Rusáci, vraťte se domů, tady vám pšenka nepokvete!"

Časté bylo klausovské přesvědčení, že každý si má léčebnou péči hradit z vlastní kapsy, a když na to nemá, ať umře. Zdá se mi, že gruenderský kapitalismus devadesátých let udělal  v české společnosti skutečně paseku.

Pozoruhodné byly však útoky, které s osudem zraněné holčičky sympatizovaly, ale nenávist si paradoxně vylily proti uprchlíkům a muslimům: "Na ošetření a vyšetření holčičky by byly peníze, kdyby se nedávaly imigrantům a čmoudům!"

V poslední době se stále častěji objevují zprávy, že Česká republika se spolu s ostatními středoevropskými zeměmi Visegrádu posunuje směrem na Východ. Projevuje se to nejen pokračující nekritickou podporou, navzdory všem skandálům, pro Andreje Babiše, ale i zjištěním, že docela podstatná část středoevropské, a to i české veřejnosti, považuje Putinovo Rusko za "obhájce tradičních hodnot" (chce se říci: Jako mlácení doma manželky? Putinův režim toto právo nedávno legalizoval) a Evropskou unii za "bořitele tradičních hodnot".

Plyne z toho poněkud děsivé uvědomění, že nějaké masarykovské "Ideály humanitní" velkou část české společnosti zrovna nezajímají.

Proč ta nenávist, vyvolaná zprávou, že by v civilizované zemi měla být řádně lékaři vyšetřena a léčena při automobilové nehodě zraněná holčička?

Velmi se ve svých článcích snažím rozlišovat a neobviňovat z rasismu a nenávisti celý český národ. Vím velmi dobře, že v ČR žije mnoho opravdu slušných, lidských a odvážných Čechů.

Bohužel, experiment s reklamou na Facebooku vede k hlubokému pesimismu. Nevím, co vede lidi na Facebooku, aby se v tak velkých počtech chovali jako skutečně nelidské svině. Ale procento těch sprostých a nenávistných nadávek bylo však opravdu vysoké.

Utěšovat se lze pouze tím, že zatímco články dosáhly celkem kolem asi osmdesáti  tisíce lidí, nenávistných výroků na Facebooku vyvolaly "jen" desítky.

Určitý optimismus může přece jen vyplynout ze skutečnosti, že články o zraněné holčičce si přečetlo až čtyřikrát více žen než mužů.

Co to vypovídá o českých mužích?

Jo a ještě je naděje, že lidé, kteří marní svůj život na Facebooku, nejsou reprezentativním vzorkem české společnosti.

* * *

Postscript: Rodina zraněné holčičky nyní opustila Českou republiku ve snaze dosáhnout pro ni řádného lékařského vyšetření jinde.

Vážení čtenáři, máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.)

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte. 

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
21592

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2017