Šéf syrských Bílých helem: Jak si svět DOVOLUJE odvrátit tvář od utrpení Syřanů?

22. 2. 2018

čas čtení 3 minuty

Jako Syřané zažíváme smrt na daleko více způsobů, než jsme si kdy odvážili představit: zabíjejí nás barelové bomby, chemické zbraně, hladomor, topení ve vodě, mučení, napalm a kazetová munice. Tento měsíc vyhrabal ve východní Ghútě dobrovolník od Bílých helem z trosek svou vlastní matku, píše šéf syrských Bílých helem Raed Al Saleh.

Situace v Ghútě by zděsila každého člověka. Některé mezinárodní organizace říkají, že jim došla slova a přestaly hrůzy popisovat. Já to ale musím říci jasně: Svět opustil statisíce civilistů a nechává je na pospas hladomoru a vraždění bombardováním, které páchá syrský režim a jeho spojenci.




Ghúta je obětí barbarského obklíčení už pět let. Je odříznuta od potravin a léků, ale nic nás nepřipravilo na posledních osmačtyřicet hodin. Desítky barelových bomb - improvizovaných zbraní naplněných výbušninami, šrapnely a čímkoliv, co prořízne kůži - jsou shazovány na obytné domy. Odpáleny byly stovky střel. Zasaženo bylo osm nemocnic. Více než 250 lidí bylo usmrceno a počet mrtvých stoupá každou hodinou. Tisíce lidí byly zraněny. 

Rodiny ve východní Ghútě se skrývají ve sklepech už po mnoho týdnů. Obávají se vyjít na ulici, avšak tyto provizorní kryty likviduje trvalé intenzivní bombardování. 

Bílé helmy v Ghútě čelí peklu. Opustily své rodiny, jimž často chybí i základní potřeby, ve snaze pomáhat druhým. Někteří příslušníci Bílých helem po návratu zjistili, že jejich rodiny byly nuceny utéci. Na Bílé helmy se při jejich záchranných akcích útočí. Toto není válka, je to masakrování.

Zhoršující se situace po celé zemi ohrožuje Bílé helmy více než kdy předtím. Od začátku letošního roku zahynulo devět našich záchranářů a více než 50 jich bylo zraněno. Útoky na naše centra a mise zničily velkou část našeho zařízení, zachraňujícího životy, i naše sanitky. 

Při naší práci jsme za poslední čtyři roky zachránili více než 100 000 životů. Často nosíme civilisty v náručí na nejbezpečnější místa, jaká dokážeme najít. Ve východní Ghútě není bezpečí nikde a není úniku. Jediné, co můžeme dělat, je zachraňovat lidi před bezprostředním nebezpečím a modlit se, že nemocnice či byt, kde jsme je zanechali, nebude okamžitě dalším terčem bombardování. Dovedete si představit, že děláte taková rozhodnutí, zatímco máte nad hlavou bombardovací letadla?

Jsem syrský humanitární pracovník, nejsem politik, tak mi promiňte, jestli vypadám naivně, když odmítám uvěřit, že nejmocnější země světa nemohou ochránit děti, aby se neprobudily zítra v troskách svého domova, bez rodičů. Syrský lid obviňuje mezinárodní politiky, že nezabránili jejich utrpení, a požaduje, aby udělali všechno, co je v jejich silách, aby zastavili letecké údery, rozbili obklíčení a okamžitě evakuovaly stovky lidí, kteří potřebují naléhavou lékařskou pomoc. Motto Bílých helem je: "Zachránit jeden život znamená zachránit celé lidstvo." Žádám ty, kdo mohou, aby se k nám v našem poslání připojili. 

Kompletní článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
15313

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2018