Protiponorkový boj v popředí zájmu finského námořnictva
4. 5. 2018
Tak jako v případě řízených raket, zákaz nakonec otevřel cestu exportům sovětských zbraní. V tomto případě se torpéda objevila v oficiálních finských přehledech vybavení a výzbroje s nákupem dvou fregat Projektu 50 Gornostaj (v kódu NATO Riga) v polovině 60. let. Obě nesly těžká torpéda ráže 533 mm. Lokální renesance torpéd byla nicméně narušena faktem, že samotné lodě nebyly příliš úspěšné a ukázaly se být pro malé finské námořnictvo příliš náročnými na počty personálu. Nakonec byly vyřazeny v letech 1979 a 1985.
Nyní když těžká torpéda pomalu vyklízejí prostor protilodním raketám coby primární zbraně protilodního boje, lehká torpéda se stala pro většinu námořnictev světa hlavní protiponorkovou zbraní. Ve Finsku šly věci trochu jinou cestou, hlavně kvůli mělkým a málo prostorným vodám na severu Finského zálivu. Nicméně věci se začaly pomalu měnit se zavedením stále účinnějších dieselektrických ponorek a jiných typů miniponorek u ruské Baltské flotily. I když řítit se k nepříteli a svrhávat hlubinné nálože mohlo fungovat proti třídě Projekt 641 (Foxtrot), je velmi pochybné, zda by to bylo účinné proti moderním typům jako Projekt 877/636 Kilo, nebo příští Projekt 677 Lada.
Spolu s tímto vývojem se zájem finského námořnictva stále více přesouvá od obrany před nepřátelskými obojživelnými a námořními operacemi k ochraně obchodní flotily. Bylo zřejmé, že schopnost boje s ponorkami je třeba posílit. Vznikla prostě potřeba většího počtu lodí schopných vést protiponorkový boj a ty potřebovaly zbraň většího dosahu, aby se vyhnuly riziku zničení mimo dostřel svých protiponorkových zbraní. Výsledkem je druhé znovuzavedení torpéd do služby ve finském námořnictvu spolu s rozhodnutím, že raketové čluny třídy Hamina a budoucí třídy Pohjanmaa obdrží lehká torpéda.
Celý text v angličtině: ZDE
Diskuse