Znečištění ovzduší v ČR ročně předčasně zabije přes deset tisíc lidí
24. 1. 2019
čtvrtek 24. ledna 2019
Naše země musí výrazně přidat ve snižování emisí zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (PM2,5 - částice menší než 2,5 tisícin milimetru), pokud chce dosáhnout svého cíle pro čisté ovzduší do roku 2030. Vyplývá to z analýzy návrhu Národního programu snižování emisí ČR, který předložilo Ministerstvo životního prostředí k veřejnému připomínkování [1].
Znečištění ovzduší u nás ročně předčasně zabije přes deset tisíc lidí a způsobuje ekonomické škody 150 miliard korun ročně [2]. Limity pro koncentraci jemného prachu doporučené Světovou zdravotnickou organizací u nás splňují jen nejhlubší lesy [3].
Předložená
analýza - kterou zpracovali odborníci z Českého hydrometeorologického
ústavu - také ukazuje, že snížení emisí prachu na potřebnou úroveň je
proveditelné [4]. Podle nevládních organizací zabývajících se ochranou
ovzduší to však znamená, že se rozhodně neobejdeme bez výměny starých
(zejména uhelných) kotlů a kamen, útlumu uhelných elektráren i spalování
nafty a benzínu v dopravě. Tyto změny jsou navíc nutné kvůli snižování
emisí skleníkových plynů a českému příspěvku ke globálnímu snažení o
zastavení změny klimatu na relativně bezpečné úrovni.
Od roku
2007 do roku 2016 se podařilo v ČR snížit množství prachu vypouštěného
do ovzduší o tři tisíce tun. Tempo však bylo příliš pomalé (a u domácích
kotlů dokonce emise vzrostly), a proto nám nyní zbývá za dalších
jedenáct let snížit o 22 tisíc tun, abychom dosáhli cíle pro rok 2030 a
dostatečně chránili zdraví [4]. Také oxidy dusíku a oxid siřičitý je
nutné výrazně snížit (o 40 % oproti současnému znečišťování), mimo jiné
proto, že z těchto látek za určitých podmínek vzniká prach druhotně až v
ovzduší jako sekundární prach [6]. Česká republika dlouhodobě
překračuje imisní limity pro nejvýznamnější znečišťující látky, a proto
je pod zvýšeným dohledem Evropské komise. Ta proti ní vede řízení pro
nesplnění povinnosti, tzv. infringement [7].
Největšími zdroji jemného polétavého prachu (primárního i sekundárního dohromady) dle analýzy jsou [6]:
●
40 % - kotle a kamna na uhlí a dřevo (podíl biomasy a uhlí na
znečišťování ovzduší je vyrovnaný, ale biomasy se k vytápění spotřebuje
dvojnásobek, topení biomasou tedy způsobuje v průměru poloviční
znečištění, 80 % znečištění z lokálních topenišť pochází ze starých
kotlů na uhlí či dřevo a kamen na uhlí),
● 20 % - uhelné
elektrárny a teplárny (zejména kvůli tomu, že jsou hlavními zdroji oxidů
dusíku a oxidu siřičitého, z nichž prach za určitých podmínek vzniká v
ovzduší),
● doprava (celkový příspěvek není velký, ale je hlavním
zdrojem znečištění prachem v oblastech s největší koncentrací lidí,
navíc je zodpovědná za překračování limitů pro oxidy dusíku v Praze a
Brně).
Nevládní organizace proto apelují na MŽP, aby v další fázi
přípravy Národního programu snižování emisí ČR, tedy v návrhové části
této koncepce, zapracovalo zejména (ale nejen) tato nutná řešení:
●
komplexní plán pro vyčištění lokálního vytápění zahrnující [8]:
pokračování kotlíkových dotací, na které dosáhnou i nízkopříjmové
domácnosti, úpravu dávek na energie na čistá paliva pro nejchudší
domácnosti, nastavení postupného růstu energetické daně z uhlí a zvýšení
těžebních poplatků u hnědého uhlí,
● vyloučení výjimek z nových
limitů pro znečištění ovzduší z uhelných elektráren [9] a realizaci
Státní energetické koncepce ČR, která požaduje útlum nízkoúčinné výroby
elektřiny z uhlí,
● ve městech připravit a schválit regulační řády
pro smogové situace, novelizovat pravidla pro vznik nízkoemisních zón a
přednostně připravit a schválit zóny ve městech, kde je znečištění z
dopravy největší.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Podrobná
analýza stavu a vývoje znečištění ovzduší od odborníků z Českého
hydrometeorologického ústavu hovoří jasně. Znečištění prachem snižujeme
dosud příliš pomalu. K ochraně lidského zdraví podle českých i
evropských pravidel bude nutné v následujících letech snižovat množství
prachu sedmkrát rychleji. Nevidím jinou možnost, než aby Ministerstvo
životního prostředí připravilo komplexní program pro čisté lokální
vytápění a rezolutně odmítlo udělování výjimek z nových limitů pro
uhelné elektrárny. Krizové je však i znečištění ovzduší z dopravy ve
městech.”
Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:
“Oceňujeme,
že Ministerstvo životního prostředí umožnilo zástupcům ekologických
organizací připomínkovat přípravu programu, který má snížit množství
škodlivin v ovzduší. Minulé návrhy řešení pro nejpostiženější regiony
soudy odmítly jako nedostatečné. Ministerstvo už konečně musí začít
jednat, analýza jeho vlastních odborníků mu k tomu dává víc než
dostatečnou oporu.”
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Pokud
jde o znečištění z velkých uhelných zdrojů, Ministerstvo životního
prostředí nemusí v tuto chvíli vymýšlet ani zavádět žádná nová řešení. V
celé Evropě platí nové emisní limity a ministerstvo by tedy mělo hlavně
dohlédnout, aby se dodržovaly a aby z nich elektrárny nedostávaly
výjimky. Již brzy bude mít zřejmě první příležitost. O výjimku si žádá
elektrárna Chvaletice, a to obzvlášť drzým způsobem. Na jeden z bloků
chce nainstalovat levnou a nedostatečnou technologii, na niž si žádá
výjimku, protože by se do zákonné normy nevešla. A to i přesto, že by
mohla klidně zvolit účinnější filtry, které by nové emisní limity
splnily. Takové jednání znečišťovatelů by ministerstvo rozhodně nemělo
podporovat.”
Miroslav Šuta, expert v oblasti ekologických a zdravotních rizik, Centrum pro životní prostředí a zdraví, říká:
“Z
analýzy není jasně, zda a jakým způsobem zohlednila emise z automobilů,
které mají poškozený nebo nelegálně vymontovaný filtr prachových částic
(DPF). Také není uvedeno, zda uvedené emise oxidů dusíku vycházejí z
fiktivních laboratorních emisí nebo zda zohledňují až mnohonásobně vyšší
emise v reálném provozu, které odhalila aféra dieselgate. Znečištění
ovzduší v Praze a v Brně pocházející převážně z dopravy má přitom na
svědomí několik stovek předčasných úmrtí ročně, zvýšení výskytu
bronchitidy a astmatu u dětí a značných počet hospitalizací pro nemoci
dýchacího ústrojí a kardiovaskulární onemocnění.”
Poznámky:
[1] https://www.mzp.cz/cz/narodni_program_snizovani_emisi
[2]
Závěry vyplývající z Dialogu o čistém ovzduší v České republice a návrh
dalšího postupu odvolávající se na zprávy Evropské agentury pro životní
prostředí:
https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2018
[3] https://www.denik.cz/ekonomika/mezinarodni-limity-pro-ovzdusi-splnuje-jen-sumava-poletavy-prach-trapi-cesko-20180509.html
[4]
Dle projekce shrnuté v tabulce 33 a v obr. 25 možné snížit emise prachu
na 16,98 tisíc tun ročně k roku 2030 a cíl 17,1 tisíc tun tedy splnit. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/$FILE/OOO-NPSE_aktualizace2018_analyticka_cast-20190117.pdf (str. 72-73)
[5]
V roce 2016 bylo v ČR vypuštěno 41,7 tisíc tun jemného prachu (PM2,5), v
roce 2007 to bylo 38,8 tisíc tun a v roce 2030 je cílem vypustit jen
17,1 tisíc tun prachu. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/$FILE/OOO-NPSE_aktualizace2018_analyticka_cast-20190117.pdf (str. 14)
[6] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/$FILE/OOO-NPSE_aktualizace2018_analyticka_cast-20190117.pdf (str. 20, obrázek 8)
[7]
Řízení vede Evropská komise kvůli dlouhodobě překročeným imisním
limitům prachových částic frakce PM10 (mikroskopický prach do velikosti
zrn 10 mikrometrů, PM2,5 je jeho podmnožinou), které je ve fázi
odůvodněného stanoviska, a dále kvůli dlouhodobě překročen limitů oxidu
dusičitého (NO2); tam je řízení prozatím v první fázi tzv. formálního
upozornění.
Pokud Česká republika nesníží znečištění prachovými
částicemi nebo neprokáže, že činí všechny účelné kroky pro toto snížení v
co nejkratším čase, hrozí jí žaloba ze strany Komise a s tím spojené
vysoké finanční postihy. V obdobných případech už před Soudním dvorem EU
prohrálo Bulharsko a Polsko.
[8]
http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2018/11/ofenziva_proti_neviditelnemu_zabijakovi_0.pdf
[9]
Nové limity jsou uvedeny v technickém dokumentu Závěry o BAT (Best
Available Techniques), který pro modernizaci elektráren bere v potaz
nejlepší současně dostupné technologie. Protože uhelné firmy hlasitě
promlouvaly už do rozhodování o tomto dokumentu, výsledná verze je
kompromisní a k provozovatelům elektráren mírná. Máme tak například
mnohem benevolentnější pravidla pro vypouštění škodlivin, než jaké si na
ochranu zdraví svých občanů schválila Čína pro nové uhelné elektrárny.
Tito limity buď musí tyto zdroje splňovat od srpna 2021, nebo přejít do
omezeného režimu (provoz maximálně 60 dnů v roce). nebo být odstaveny (z
čímž u řady z nich Státní energetická koncepce ČR počítá, když
předpokládá snížení spotřeby hnědého uhlí do roku 2040 o 73 %.) Nedojde
přitom k ohrožení dodávek elektřiny (ČR je jedním z největších světových
vývozců elektřiny, odstavení zastaralých uhelných elektráren by
znamenalo pokles tohoto vývozu, ale stále ještě kladnou bilanci), ani
stability sítě. Podle podrobné studie je možné bez ohrožení stability
sítě a dodávek elektřiny zavřít všechny uhelné elektrárny (s výjimkou
tepláren) do roku 2030. http://glopolis.org/wp-content/uploads/Czech-Grid-Without-Coal-By-2030_fin.pdf
Diskuse