Je středovýchodní Evropa lépe chráněna proti koronaviru, protože déle používala starou vakcínu proti tuberkulóze?

11. 4. 2020 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty
30751

Tak argumentuje bulharská profesorka Ljubima Despotova. Poukazuje, že mapa světového rozšíření nákazy COVID-19 se prý shoduje s mapou užívání sto let staré vakcíny BCG (Bacillus Calmette-Guérin) - tam, kde se vakcína užívá, je prý epidemie koronaviru mírnější. Profesorka Despotova poukazuje na příklad Německa, kde je daleko více postiženo západní Německo než bývalá NDR - ta je postižena nákazou třikrát méně. Dalším příkladem je Portugalsko, které vakcínu BCG používalo, zatímco prý Španělsko ne. Vakcína BCG se prý široce používá v rozvojových zemích, zejména v Africe, což by mělo být povzbuzující.

Nejsem si jist, do jaké míry jsou tyto informace spolehlivé, neboť ve vědeckém článku "Mapping the global use of different BCG vaccine strains" od Nicole Ritz a Nigela Curtise publikovaném v časopise Tuberculosis r. 2009, je mapa, z níž vyplývá, že se různé druhy vakcíny BCG používaly v tom roce ještě téměř všude. Tedy i v Portugalsku a ve Španělsku:


(Ritz a Curtis také upozorňují, že je docela obtížné zjistit, kde na světě se vakcína BCG vlastně používala a používá. Výše uvedenou mapu dali pracně dohromady z různých zdrojů Světové zdravotnické organizace.)


Autor článku na serveru Euractive ovšem poukazuje, že možných příčin minimálního rozšíření nákazy ve středovýchodní Evropě je celá řada - například to může být způsobeno tím, stejně jako v Africe, že občané střední a východní Evropy tolik necestují jako lidé na Západě, a prý jsou možná občané ve středovýchodní Evropě při dodržování karantény disciplinovanější.

Třeba nám některý odborník vysvětlí, jak to vlastně s užíváním vakcíny BCG po světě přesně je.

Potíž je, že touto vakcínou  byli v dětství v Británii očkováni všichni ti dnešní sedmdesátníci a osmdesátníci, kteří tam nyní houfně umírají na koronavirus.

 

Ať je tomu jakkoliv, účinnost staré vakcíny BCG proti koronaviru se nyní začala zkoumat klinickými zkouškami v Holandsku. Tam se jich účastní 1000 zdravotníků z 8 nemocnic, kteří dostanou buď placebo, anebo starou vakcínu proti tuberkulóze.

Vakcína BCG obsahuje živou, oslabenou verzi bakterie Mycobacterium bovis, což je bakterie příbuzná bakterii M. tuberculosis, která způsobuje tuberkulózu. Bakterie se jmenuje po francouzských mikrobiolozích Albertu Calmettovi and Camille Guérinové, kteří ji vyvinuli začátkem dvacátého století. Tato vakcína se dává ve většině zemí světa dětem v prvním roce života a je bezpečná a levná - bohužel však zabraňuje vzniku tuberkulózy jen asi v 60 procentech případů.

Vakcíny normálně vyvolávají imunitní reakci proti konkrétnímu patogenu. Avšak je možné, že vakcína BCG také zvyšuje schopnost imunitního systému bránit se proti jiným patogenům než jen proti tuberkulóze. Zjistily to četné studie dánských vědců Petera Aanyho a Christine Stabell Bennové, kteří žijí v Guineji-Bissau. Ti dospěli k názoru, že vakcína BCG brání asi 30 procentům nákazy od jakéhokoliv známého patogenu, včetně virů, v prvním roce po očkování. Avšak jejich studie byly podrobeny metodologické kritice.

Od té doby však byla metodologie posílena. Mihai Netea, odborník na nakažlivé choroby v Radboud University Medical Center, zjistil, že vakcína BCG možná funguje úplně jinak, než jak se to popisuje v lékařských učebnicích, vštěpuje imunitnímu systému paměť vůči nákazám.

Pokud vakcína BCG proti koronaviru funguje, pravděpodobně infekci úplně nezlikviduje, ale mohla by oslabit její dopad na postižené pacienty.

Výsledky testů by měly být známy do několika měsíců.

Zdroj v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
11784

Diskuse

Obsah vydání | 15. 4. 2020