Prohlášení KoroNERV-20: O otevření škol je třeba rozhodovat na základě znalosti rizik, nikoliv na základě dojmů ovlivněných všeobecnou panikou

13. 4. 2020 / Bohumil Kartous

Praha 14. 4. 2020 - Nouzový stav ve vzdělávání ovlivňuje životy milionů lidí v ČR, žáků, studentů, rodičů i učitelů. Otevření škol patří vedle dalších důležitých otázek vyvolaných nouzovým stavem k jedněm z klíčových rozhodnutí, které bude muset vláda v následujících týdnech učinit. Je zcela zásadní, aby takové rozhodnutí padlo na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace proti viru SARS-CoV-2. Nikoliv na základě nátlakových akcí a paniky. Je třeba chránit životy lidí, kteří jsou primárně ohroženi infekcí, stejně jako dlouhodobé existenční podmínky těch občanů, kteří kvůli nouzovému stavu přišli o příjmy či jejich podstatnou část. Čerstvá metastudie zveřejněná v časopisu The Lancet významně zpochybňuje vliv uzavření škol na omezení přímých dopadů nákazy koronavirem. I z mnoha dalších důvodů je nutné uvažovat o jejich rozumném, byť provizorním otevření.

Občanská iniciativa KoroNERV-20 vyzvala vládu, aby zveřejnila dostupná data o probíhající epidemii onemocnění Covid-19, na jejichž základě by měly být stanoveny další scénáře možného vývoje a rozhodnutí o karanténních opatřeních. Tato podmínka se týká i stanovení data pro otevření škol, přijímacích zkoušek, maturit či podoby vysvědčení.

Vláda v současnosti pracuje s různými scénáři. Podle oficiálních informací se počítá s otevřením škol v druhé polovině května 2020. Vedle toho je ale podle některých vládních činitelů ve hře možnost, že by školy zůstaly zavřené do konce školního roku.

Tuto variantu podporuje i petice, která vyzývá vládu, aby rozhodla o uzavření škol do konce školního roku. Žáci a studenti by se tedy vrátili k běžnému vzdělávání až 1. 9. 2020. Petice vyzdvihuje možná rizika, která otevření škol může přinést virem přímo ohrožené skupině obyvatel z hlediska dopadu infekce na jejich zdraví. To je nepochybně legitimní obava, ať už se týká zvýšené míry rizika ve veřejném prostoru (hromadná doprava) nebo přímo ve školách (starší učitelé).


Petice však nebere nijak v potaz situaci velkého množství rodin, které jsou postiženy nouzovým stavem. Rodiče a opatrovníci dětí navštěvujících MŠ a 1. stupeň ZŠ jsou v situaci, kdy se nemohou věnovat svému podnikání či zaměstnání, zcela či částečně. Pro mnoho z nich (zejména se to týká samoživitelek a samoživitelů) to znamená existenční ohrožení. Za současného stavu nemají reálnou možnost najít provizorní řešení. Nebere v potaz ani dosud jedinou studii zabývající se efektivitou uzavření škol při kontrole šíření viru. Ta dochází k závěru, že vliv uzavření škol na kontrolu šíření viru i smrtnost onemocnění je minimální.


Navrhujeme proto následující:


  • Nerozhodovat se dle nepřesné analýzy rizik. Za současné situace není možné posoudit dopad dvou rizik (přímé ohrožení Covid-19 u rizikových skupin v. existenční ohrožení rodin s malými dětmi) tak, že by uzavření škol zásadním způsobem eliminovalo riziko první, zato prokazatelně způsobuje druhé.

  • Testovat populaci. K rozhodnutí o otevření škol je třeba znát stav imunizace (viz předchozí výzva KoroNERV-20) a zároveň celkovou úroveň imunity české populace a tedy rizika fatálních dopadů možného onemocnění.

  • Identifikovat ekonomicky ohrožené rodiny s dětmi. Je nutné vyčíslit možné ekonomické dopady nouzového stavu na kriticky ohrožené části české společnosti (rodiny s dětmi a zejména samoživitelky a samoživitele). 

  • Okamžitou pomoc ohroženým rodinám s dětmi i formou (ne)podmíněného příjmu. V případě rozhodnutí o uzavření škol do konce školního roku je třeba okamžitě navrhnout efektivní pomoc ohroženým rodinám. Nejen urychleným vyplácením ošetřovného, ale například poskytnutím (ne)podmíněného příjmu, jenž bude zčásti vázán na investice do vzdělávání.

  • Školní provizorium chránící rizikové skupiny a umožňující rodičům opt-out. Není nutné, aby všechny školy běžely za plného provozu. Starší učitelé a učitelé s oslabenou imunitou (stejně jako žáci) mohou zůstat doma. Školy ale mohou poskytovat vzdělávání drtivé většině dětí, pro které není Covid-19 vážným rizikem, zejména těm, které žijí ve svízelných sociálních podmínkách.

  • Rozumné podmínky vzdělávání (roušky ve třídách jsou nesmysl). Podle všech dostupných expertních posudků je nesmyslné, aby děti seděly ve třídách v rouškách, neboť jejich funkčnost ve smyslu zamezení přenosu viru je nulová. Způsobí naopak problémy při vzdělávání a diskomfort. Děti by měly roušky používat ve vnějším prostoru.

  • Navrhnout scénáře přijímacích zkoušek a maturit bez ohledu na termín otevření škol. V případě uzavření škol do konce školního roku je nutné, aby došlo co nejdříve k rozhodnutí o klíčových prvcích školního roku (přijímací zkoušky a maturity), aby všichni aktéři (žáci, rodiče, školy) měli jasnou představu o tom, na jaké podmínky se musejí připravit. Je nutné stanovit provizorní scénáře pro konání maturitních, závěrečných zkoušek (SŠ) a státních zkoušek (VŠ) i pro případ, že školy nebudou do konce školního roku otevřeny. Vyzýváme také MŠMT, aby tyto kroky komunikovalo přímo studentům, kteří se ocitají v nejistotě. Jak přímo, tak prostřednictvím škol.

  • Hodnocení nesmí diskriminovat. Rozdíly v úrovni vzdělávání budou v tomto školním roce vysoce rozdílné. Školy nutně musí zohlednit, že některé děti přijdou zpět do školy ve stavu vysoké míry zanedbání, aniž by měly možnost tuto skutečnost jakkoliv ovlivnit. Je nutné, aby MŠMT v tomto opakovaně žádalo školy o shovívavost a využití prvků formativního (podpůrného) hodnocení.

  • Pomoc škol (a OSPOD) sociálně slabým. V případě uzavření škol do konce školního roku je třeba, aby se vzdělávací systém soustředil v prvé řadě na pomoc těm dětem, jejichž rodinné či institucionální prostředí postrádá dostatečnou podporu, Zejména se jedná o žáky v prvních ročnících ZŠ a žáky, které čeká přijímací řízení na SŠ.

  • Využití příležitostí, které experimentální situace karantény poskytuje. Míra technologické progrese, hledání efektivnějšího pedagogického přístupu k žákům, revize obsahu vzdělávání, propojení formálního a neformálního vzdělávání, intenzivnější komunikace mezi školou a rodiči, to vše jsou klíčové příležitosti, jejichž překvapivý objev by neměl vyprchat s karanténou. Česká školní inspekce by měla na zadání MŠMT tyto trendy sledovat a vzdělávací systém by se měl pokusit fixovat jejich přítomnost ve vzdělávání.


Mariana Čapková za KoroNERV-20: Uzavření škol přináší těžké a neřešitelné problémy dětem, které dlouhodobě žijí v nepříznivých podmínkách. Karanténa tyto problémy, jako je netečnost, trvale napjaté vztahy, agresivita či násilí prohlubuje. Domácí vyučování navíc může být v dlouhodobé perspektivě náročné nejen pro rodiny, kde kvůli péči o dítě rodiče nemohou docházet do práce či k němu nemají dostatečné technické vybavení, ale také tam, kde rodiče pracují osm hodin denně z domova, a k tomu pečují třeba ještě o mladší sourozence. Představa, že takové děti budou následně testovány ze znalostí a standardně klasifikovány, je nerealistická. Uzavření škol přineslo řadu problémů, které se prohlubují a na jejichž postupné sanaci bude třeba následně citlivě a efektivně pracovat.


Bob Kartous za KoroNERV-20: “Podle epidemiologů není možné předpokládat potlačení Covid-19, musíme chtě nechtě připustit postupnou imunizaci populace. Je nutné tak učinit řízeným způsobem. K tomu ovšem musíme znát prozatímní stav rozšíření infekce, odhadnout imunitu v české populaci, ale také odhadnout efektivitu uzavření škol a pokusit se vytvořit scénář dalšího šíření. Pokud se ukazuje, že se během dalšího měsíce podaří dosáhnout potřebné míry imunizace, aniž by došlo k nezvladatelným situacím, je třeba uvažovat o otevření škol v zájmu žáků, rodičů i ekonomiky. Třeba s výjimkou pro ty učitele, kteří by mohli být ohroženi intenzivní expozicí v každodenním kontaktu s potenciálními nositeli viru a s možností pro rodiče rozhodnout, že jejich dítě do školy v tomto školním roce nepůjde.”


Důležitá bezpečnostní připomínka šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka k výše uvedenému:  Spekulace českých imunologů o "postupné imunizaci populace" jsou neseriozní a nepodložené. Dosud vůbec není jasné, zda nakažení koronavirem způsobuje imunitu, a pokud ano, jak je silná a jak dlouho trvá. Dále, veškeré matematické studie poukazují na to, že v současnosti je nakaženost obyvatelstva koronavirem pravděpodobně stále velmi nízká a jakékoliv zvýšení procenta nákazy by vedlo k drastickému zvýšení úmrtnosti, až na statisíce osob. Jedinou možností do vzniku vakcíny je rozsáhlé testování obyvatelstva a izolace nakažených, pravděpodobně i za pomoci mobilních aplikací, jakou například už zprovoznila Austrálie a jiné země ji připravují.

Některé vědecké studie naznačují, že míra přenosu nákazy koronaviru dětmi je malá. Naproti tomu přicházejí nové informace, že zřejmě koronavirus i u dětí může způsobovat celkový kolaps organismu, i když počet těchto případů je zatím malý. Situace je ovšem nejasná a dělat závěry, že je lehce možno otevřít školy, je zřejmě neodpovědné.


Důležité odkazy:


School closure and management practices during coronavirus outbreaks including COVID-19: a rapid systematic review

https://www.thelancet.com/pdfs/journals/lanchi/PIIS2352-4642(20)30095-X.pdf


Rozděleni koronavirem: 800 000 lidí kvůli nouzovému stavu nepracuje, 300 000 nemá na životní náklady

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/korona-rozdeleni-svobodou-spolecnost-tridy-ekonomika-propast_2003261001_jab


Samoživitelé v kleštích. Starost o malé školáky pro ně může být likvidační

https://denikn.cz/313610/samozivitele-v-klestich-starost-o-male-skolaky-pro-ne-muze-byt-likvidacni/


Děti častěji volají na Linku bezpečí. Nezvládají karanténu s rodiči

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/deti-volani-linka-bezpeci-koronavirus-cesko-strach-karantena-psycholog.A200330_205542_domaci_kane


Pod povrchem karantény: psychické problémy, násilí, sebevraždy. Co už teď prozrazují data?

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-domaci-nasili-sebevrazdy-uzkost-panika-deprese_2004070600_jab


Revealed: surge in domestic violence during Covid-19 crisis

https://www.theguardian.com/society/2020/apr/12/domestic-violence-surges-seven-hundred-per-cent-uk-coronavirus


Počty žáků a studentů na jednotlivých stupních vzdělávacího systému

http://www.vyzkum-mladez.cz/cs/statistika/indikator/32-celkove-pocty-zaku-a-studentu



-1
Vytisknout
4565

Diskuse

Obsah vydání | 21. 4. 2020