Polský senát odmítl zákon o korespondenční prezidentské volbě

6. 5. 2020

V úterý večer Senát, horní komora polského parlamentu, odmítl návrh zákona o korespondenční volbě prezidenta během pandemie COVID-19 schválený Sejmem (dolní komorou).

Senátoři debatovali o návrhu během dne. 51 hlasovalo proti, 35 pro a 1 se zdržel.

Pochybnosti senátorů vyvolala mimo jiné délka procedury počítání hlasů, problémy s lhůtami pro doručení hlasovacích lístků a ochranou volebních uren. Opoziční senátoři poukazovali na fakt, že zákon vylučuje z hlasování více jak milion občanů, kteří žijí v zahraničí a ty, jejichž registrovaná adresa se liší od aktuálního místa bydliště.

Zákon byl tedy vrácen Sejmu. Ten jej na pořad jednání zařadí ve středu večer.

Zákon o zvláštních pravidlech pro volbu prezidenta byl schválen v Sejmu 6. dubna z iniciativy vládní strany PiS a stanoví, že hlasování v letošních prezidentských volbách proběhne pouze korespondenčně.

Předtím se ještě předsedkyně Sejmu Elžbieta Witeková dotázala Národní volební komise, zda je možné provést volby 10. května. V reakci komise sdělila, že to "je nemožné z právních a organizačních důvodů".

Podle Witekové se prezidentské volby mohou uskutečnit 23. května, protože to ústava umožňuje. Toto datum je posledním, které je podle ústavy možné (do 75 dní po vypršení funkčního období prezidenta, dle článku 128 (2)).

Podle Witekové zákon o zvláštních podpůrných nástrojích přijatý Sejmem 16. dubna představuje základ, který umožňuje premiérovi prohlásit sobotu za nepracovní den, takže se volby v tento den mohou uskutečnit.

Požádala také o projednání svého požadavku u ústavního soudu co nejdříve, protože jde o věc "nejvyšší, státní důležitosti".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3717

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2020