Jak Johnsonovi konzervativci převzali ideologii Revoluční komunistické strany

1. 8. 2020

Pozoruhodná analýza toho, jak se populistická pravice dnes spolčuje s extremní levicí. Totéž v Česku? (JČ)

Tolik se zdá být nezvyklé na této britské "konzervativní" vládě: její trvalé rozvracení všeho, dávání přednosti rétorice před funkční politikou, směsice drzých a náhlých obratů o 180 stupňů s tvrdým vynucováním disciplíny jako v nějakých extremistických kultech, flirtování s ultrapravicí a s levicovými plány financovat chudé lidi, její smrtící neochota omezit drobné svobody uprostřed pandemie.

Komentátoři často připisují tyto tendence charakteristickým rysům Borise Johnsona a jeho poradce Dominica Cummingse, anebo dopadům brexitu, či vzrůstu pravicového populismu. Avšak situaci ovlivňuje ještě i jiný a málo zaznamenávaný jev. Dnešní britská Konzervativní strana přejala styl, rétoriku a posedlosti dávno už nefunkční radikální sekty, britské "Revoluční komunistické strany".
https://www.pwf.cz/
 

Revoluční komunistická strana byla miniaturní britská organizace, založená v sedmdesátých letech a oficiálně zrušená koncem devadesátých let. Navzdory jejímu jménu nebyla většina jejích postojů komunistická ani revoluční, avšak byla "proti všemu": Podporovala svobodu projevu pro rasisty, podporovala jadernou energetiku: útočila na ekologii a na státní britské zdravotnictví. Jejím nejsystematičtějším impulsem bylo konstruovat zidealizovanou dělnickou třídu a tvrdit, že ji údajné elity z liberální levice škodí.

Podobná ideologie je dnes motorem Johnsonovy vlády, zejména její strategie brexitu a její rozhodné vítězství ve volbách v prosinci 2019, kdy získala velký počet tradičně labouristických poslaneckých okrsků takzvané "rudé zdi" v severní Anglii. Podobnost ideologie Johnsonovy Konzervativní strany s ideologií někdejší Revoluční komunistické strany je méně překvapivá, když si uvědomíte, že bývalá členka Revoluční komunistické strany Munira Mirza je v Downing Street šéfkou oddělení pro vládní politickou strategii, a po Cummingsovi pravděpodobně nejvýznamnějším poradcem Borise Johnsona. V článku pro časopis Grazia charakterizoval Boris Johnson letos Muniru Mirzu jako "podivuhodnou", "krutou" a "jednu z pěti žen, které utvářejí můj život". V pátek povýšil Boris Johnson další bývalou členku Revoluční komunistické strany, Claire Foxovou, do šlechtického stavu.

Další veteráni z Revoluční komunistické strany, jako Frank Furedi, Mick Hume a Brendan O'Neill, píší dnes pravidelně pro konzervativní tisk i pro hlavní konzervativní týdeník The Spectator. Po dlouhá desetiletí organizovali tito lidé množství organizací vzniklých z Revoluční komunistické strany - včetně časopisu Living Marxism, serveru Spiked a Institutu myšlenek (nyní Akademie myšlenek). (Living Marxism popíral existenci koncentračních táborů provozovaných Srby v Bosně-Hercegovině.)

Tyto následnické organizace pořádají politické a kulturní konference, které jsou sponzorovány mocnými korporacemi a účastní se jich známí lidé.

Novináři občas metody a motivy sítě lidí z bývalé Revoluční komunistické strany zkoumají. Velmi málo pozornosti se však věnuje tomu, proč tyto lidi dnes tolik miluje Konzervativní strana. Co znamená vzestup Mirzy a jejích soudruhů pro dnešní britský konzervatismus?

Po dlouhou dobu nebyla Británie připravena přijmout ideologii Revoluční komunistické strany. Během 70. a 80. let měli britští konzervativci vlastní agresivní populistickou víru - thatcherismus. Jak se ale thatcherismus vyčerpal a vznikla klidnější, avšak nudnější éra Tonyho Blaira, novináři v rozhlase a v televizi, kteří hledali vzpurné pravicové kritiky, aby "vyvážili" své pořady, objevili diasporu lidí z Revoluční komunistické strany. Během devadesátých a nultých let využívaly rozhlasové a televizní debatní pořady společnosti BBC především Claire Foxovou.

Velmi brzo se k tomu přidal konzervativní tisk. S nadšením začal publikovat lidi s údajně levicovým zázemím, kteří útočili na levici, a kteří používali zdánlivě neutrální logiky k tomu, aby dospěli k pravicovým závěrům. To přesně dělala Revoluční komunistická strana.

Nakonec si Mirzy povšimli sami konzervativci. V roce 2005, kdy byla Konzervativní strana dlouho v opozici a zoufale hledala nové myšlenky, Mirzu zaměstnal pravicový thinktank Policy Exchange, který nedlouho předtím založili konzervativci Michael Gove a Nick Boles, kteří chtěli být v Konzervativní straně radikály. "Svým způsobem miluju Muniru a jsem jí fascinován," řekl Boles nedávno serveru ConservativeHome. V roce 2008 se pro Mirzu otevřela další příležitost, když byl Boris Johnson, který měl blízko k Policy Exchange, zvolen primátorem Londýna. Johnson netušil, jak má vládnout, a najal Mirzu jako poradkyni a pak ji povýšil na náměstkyni primátora pro školství a kulturu.

Bývalí kolegové na ni vzpomínají, že byla pracovitá a efektivní - což jsou vlastnosti, které Johnson nemá. Stejně jako Dominic Cummings Mirza obdivovala moderní technologii a to, čemu Cummings říká "normální voliči" - a zdůrazňovala všem, že není členkou Konzervativní strany. Zdůrazňovala, že pojmy levice a pravice už dnes prý nic neznamenají, avšak dogmaticky odmítala liberální kauzy jako multikulturalismus a levicové instituce jako odbory.

V roce 2016 přestal být Johnson londýnským primátorem, avšak síť lidí z Revoluční komunistické strany si našla další iliberální jev, který mohla začít nadšeně podporovat: brexit. Loni byla Foxová zvolena europoslankyní za Brexit Party. Server Spiked zuří proti zastáncům členství Británie v EU stejně intenzivně jako pravicový bulvární tisk - což je důvodem pro to, že jeho autoři volně publikují tam i tam.

Loni se Mirza stala spoluautorkou konzervativního volebního manifestu. Jeho hrubé, ale efektivní opakování téhož, a jeho přisliby "podporovat svobodu projevu" a "uvolnit potenciál země" likvidací byrokratických omezení je jasně ovlivněno ideologií a polemickým stylem sítě lidí z Revoluční komunistické strany. Když je konzervatismus ve své agresivní fázi, což je teď, houževnatost a pevná víra bývalých levičáků je pro něj velmi užitečná. Už v sedmdesátých letech byl jedním z nejoceňovanějších poradců Margaret Thatcherové bývalý aktivista komunistické strany Alfred Sherman.

I osobní životopis Mirzy se hodí dokonale k tematům dnešního britského konzervatismu. Mirza pochází z dělnické třídy na severu Anglie. Její zázemí jako imigranta a její vzdorné odmítání, že existuje rasismus ji podle názorů Johnsonovy vlády činí ideální kandidátkou jako šéfku nové vládní komise o rasové nerovnosti. Pokud její závěry budou, že nic takového v Británii neexistue - a názory Borise Johnsona na tento problém jsou známé - její pákistánský původ to zaštítí.

Avšak v jiných ohledech se vztahy mezi Konzervativní stranou a sítí lidí z Revoluční komunistické strany v posledních měsících hrotí. Server Spiked bojuje proti karanténě a uzamčení země během pandemie. "Poradce Cummings porušil karanténu? Výborně. Vítejte v rozumné menšině, Dominicu." Spiked také nenávidí vládní kampaně proti obezitě, které považuje za nepřípustné zásahy státu a za "válku proti chudým lidem". COVID-19 znamená, že takovéto libertariánské postoje jsou zastaralé, anebo aspoň je bude třeba změnit. Tento týden byla nově uvalena částečná karanténa i na Mirzino rodné město.

Bývalí kolegové předpovídají, že Mirza se bude pokoušet přimět Johnsona, aby karanténní opatření a kampaň proti obezitě zmírnil. Johnson na to zřejmě bude reagovat pozitivně. V pondělí se vyjádřil, že vládní kampaň proti obezitě "nebude přehnaně intruzivní". Během koronavirové pandemie Johnson často opakuje argument serveru Spiked, že lidé mají vlastní "zdravý rozum" a že stát by měl přistupovat k občanům jako k "dospělým lidem".

Avšak jestliže se pandemie znovu zhorší, nebo popularita Johnsonovy vlády bude dál klesat, Mirza a její soudruzi zřejmě dostanou o konzervativcích tvrdou lekci. Konzervativci často hledají pomoc mimo svou stranu. Jejich vztah s Revoluční komunistickou stranou signalizuje, že jak ortodoxní konzervativní hodnoty jako podpora pro volnotržní kapitalismus ztratily ve společnosti svou atraktivitu, britští konzervativci jsou stále méně upejpaví ohledně toho, odkud tato pomoc pro ně přichází.

Podrobnosti v angličtině ZDE  

 
1
Vytisknout
4088

Diskuse

https://www.pwf.cz/

Obsah vydání | 7. 8. 2020