Geopolitický boj o vakcíny aneb Proč alespoň jednou netáhnout za jeden provaz

18. 3. 2021 / Daniel Veselý

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Kdyby někdo nezúčastněný pozoroval proces vakcinace na naší planetě, asi by hořce zaplakal. A to navzdory horečnatému úsilí světových kapacit, jež v rekordním čase dokázaly vyvinout řadu očkovacích látek proti covidu. Leč – jak se zdá – žijeme v slzavém údolí, kde společný a koordinovaný postup hatí geopolitické zájmy vzájemně znesvářených států, což se v konečném důsledku může vymstít nám všem.

Poznatky ze států, kde rychlým tempem očkují, nyní celkem přesvědčivě dokládají, že efektivní vakcinace je vedle dalších protiepidemických opatření tou nejúčinnější zbraní, jak nákazu dramaticky redukovat – a nakonec porazit. Avšak dokud neproběhne plošná vakcinace ve všech zemích, nelze uvažovat o konci pandemie. Velmoci by proto během globální očkovací kampaně měly zapomenout na vzájemné sváry a alespoň jednou v dějinách táhnout za jeden provaz. Zní to příliš idealisticky? Dozajista, jenže jakákoliv prodleva či svár dopadají bez rozdílu na nás všechny.

Tuzemské sdělovací prostředky se výhradně zaměřují na vakcinační proces probíhající v zemích globálního Severu, aniž by dostatečně akcentovaly nutnost globálně koordinovaného a systematického postupu proti infekci. Panuje všeobecná nedůvěra v očkovací látky vyvinuté „znepřátelenými zeměmi“, jako je Rusko a Čína. Tyto velmoci si naši nedůvěru zčásti oprávněně vysloužily tím, že zahájily očkování ještě dříve, než byly k dispozici věrohodné údaje o jejich vakcínách – a zčásti také proto, že chováme iracionální odpor takřka vůči všemu, co přichází z východu.

Český mediální prostor je podle očekávání zahlcený negativními informacemi o ruských a čínských vakcínách, zatímco je benevolentní vůči očkovacím látkám západní provenience – vyjma AstraZenecy, na niž se snáší blesky ze všech možných stran. Pokud se ale Česká republika chce z covidové šlamastyky mentálně vyhrabat, měly by sdělovací prostředky měřit všem stejným metrem a nerecyklovat nesmyslné ideologické války, třebaže si nakonec vystačíme se západními vakcínami. Je vcelku příznačné, že přední západní média tak explicitní záští vůči čínské a ruské vakcinační diplomacii převážně v chudých zemích netrpí a reflektují realitu bez jakýkoli příkras.

Brazilský korespondent listu New York Times Ernesto Londoño si všímá jednoho pozoruhodného faktu, aniž by po uši zabředával do ideologických předsudků: zatímco si bohaté země hromadí miliony dávek vakcín pro své obyvatele, Čína masově vyváží očkovací látky do rozvojového světa, zejména do patogenem těžce zkoušené Latinské Ameriky. Čínská vakcína CoronaVac je nejlevnější a nejdostupnější očkovací látkou, píše Londoño. Společnost Sinovac, jež tento lék vyrábí, zaslala vzorky této vakcíny zdarma do 53 zemí a nyní CoronaVac vyváží do 22 států, které o něj projevily zájem. Brazílie, která je nejhůře zasaženou zemí latinskoamerického kontinentu – a možná na celém světě, po odchodu Donalda Trumpa z Bílého domu opustila svůj nepřátelský postoj vůči Pekingu a nedávno jej požádala o dodávku desítek milionů dávek CoronaVacu a materiálu k výrobě injekčních stříkaček.

Jestliže se Číně v chudých zemích – jež zůstávají globálním Severem zhusta opomíjené – podaří vir neutralizovat, bude to jen k dobru celého lidstva, nehledě na diplomatickou a investiční ofenzívu Pekingu na globálním Jihu. Kdyby bohaté státy sobecky nehromadily vakcíny (kupříkladu Kanada by svoji populaci mohla proočkovat pětkrát) a umožnily by distribuci léčiv do chudších zemí v uspokojivém množství a za adekvátní cenu, neotevřely by tak dveře vakcinační diplomacii Pekingu a Moskvy.

A zatímco se z Brazílie kvůli ignorantskému prezidentovi Bolsonarovi stala obří covidová laboratoř, vychází najevo, že americká vláda vyvíjela tlak na tuto a další země, aby nenakupovaly ruskou vakcínu Sputnik V, jak se dočteme ve zprávě zveřejněné americkým ministerstvem zdravotnictví. Pomineme-li veskrze sobecký postoj Washingtonu, nezamýšleným účinkem tohoto kroku je obří brazilská objednávka čínské očkovací látky CoronaVac. Americká diplomacie se beztak minula účinkem, neboť Sputnik V se na latinskoamerickém kontinentu těší velké popularitě, o čemž už na začátku března informovala CNN.

Jak už bylo uvedeno; nyní skutečně není čas na rozdmýchávání geopolitických třenic, ať už jsou iniciovány Západem nebo Východem, jelikož lidská civilizace vzdoruje společnému nepříteli. Naopak je nutno nalézt společnou řeč, neboť zásadní výzvy, jimž planeta čelí, vyžadují koordinovaný a ideologickými půtkami nezatížený přístup.

-1
Vytisknout
3048

Diskuse

Obsah vydání | 19. 3. 2021