Tornádo lámalo stožáry jako sirky – u Břeclavi a u Temelína

6. 8. 2021

čas čtení 13 minut

Naše zn.: M103 212 DOP03 – veřejný dopis   

V Brně dne 5. 8. 2021     

Věc: Tornádo lámalo stožáry jako sirky – u Břeclavi a u Temelína

Dobrý den pane Čulíku,

dostal jsem odpověď z ČEPS, a.s., na moje dva dopisy ohledně pádu vedení zvn 400kV u Břeclavi (DOP01) a u Temelína (DOP02). Chtěl bych Vás požádat, abyste ji zveřejnil.

Chtěl bych také alespoň touto cestou poděkovat ČEPSu za poměrně rychlou a kompletní odpověď. Respektuji, že mi nemohou některé věci sdělit, i když nevidím nic tajného například na uzemnění vedení. Přesto bych se chtěl k jejich odpovědi vyjádřit. K  vedení u Břeclavi tak učiním později v samostatném článku.

 

Co se týká vedení u Temelína, tak bych chtěl jen uvést, že na fotografii spadlého stožáru je jasně vidět spálené obilí.

Pokud si klikneme na odkaz v dopise ČEPS, a.s., tak se dostaneme k souboru dokumentů na zakázku stavby nové rozvodny 400 kV. Hned první dokument vlevo nahoře je smlouva s uvedenou cenou bez tři miliardy korun (bez pár tisíc). Vyhrálo ji sdružení firem (mj. i EGEM pana JUDr. Křetínského).



Obr. 1 – Pravděpodobně zbytečná investice ve výši 3 miliard korun, protože tu rozvodnu již máme
Podle všeho je nová rozvodna přesnou kopií již existující rozvodny, kterou tím pádem snad ani nepotřebujeme, když již jednu máme. Možná by potřebovala opravu, ale ta by jistě byla řádově levnější, než stavba úplně nové rozvodny. Spíše mi to tak připadá, že si někdo tak potichu chystá připojení na další dva jaderné bloky JETE, když pak tu jako starou rozvodnu za podstatně levnější peníz přezbrojíme a ty nové bloky do ní připojíme. Odpovídá to i prostorovému uspořádání, kde prostorová rezerva na dva bloky Temelína je vlevo od stávajících bloků a podobně i stávající rozvodna 400 kV je vlevo od té nové.

V každém případě mi připadá poněkud podivné, že sice nemůžeme investovat pár set miliónů korun na kabelové přípojky Temelína do rozvodny Kočín a do GIS rozvodny přímo u reaktorů, která by umožnila zálohovat obě přívodní vedení proti sobě v případě jakékoliv podobné poruchy, ale že máme tři miliardy korun na to, co vlastně ani nepotřebujeme, protože nikdo další bloky zatím neschválil. To mi připadá od státního podniku ČEPS, a.s., jako rozpočtová nekázeň a vyhazování peněz z okna.

Již nechci psát žádné další dopisy a žádám touto cestou příslušné poslance, aby interpelovali pana ministra průmyslu a obchodu Havlíčka, aby nám sdělil, kdo tuto investici připravil, jak ji zdůvodnil a kdo ji pak následně za MPO schválil. Pokud by se k tomu snad nikdo z pánů poslanců neodhodlal, tak já tedy panu ministrovi ten dopis napíši. Pan Čulík pak jistě rád zveřejní odpověď pana ministra zde v Britských listech. Veřejnost chce být samozřejmě informována, za co utratila ty tři miliardy korun.

S pozdravem

  
Ing. Oldřich Maděra
   
MADĚRA, spol. s r.o.
   
jednatel

* * *


Ing. Oldřich Maděra
MADĚRA, spol. s r.o.
Praha 3. 8. 2021

Odpověď na M103 212 DOP02 – veřejný dopis

Vážený pane Maděro,

obdrželi jsme Váš dopis ze dne 17. 7. 2021, zn. M103 212 DOP02, ve kterém se nás dotazujete na několik otázek týkajících se havárie některých částí vedení přenosové soustavy. K Vašim otázkám zasíláme následující odpovědi. Pro přehlednost uvádíme odpovědi za citace Vašich otázek:

„Prosím o potvrzení, že tyto nosné, označené kroužkem, opravdu spadly, zatímco kotevní stojí.“

Potvrzujeme, že Vámi označené stožáry spadly.

„Pane předsedo, prosím potvrďte, že tento stožár (tazatelem označený jako číslo 2) a všechny ostatní stojící na kvartérních sedimentech, byly založeny na hlubinných základech z armovaného betonu s mikropilotami nebo velkoprůměrovými pilotami tak, jak to požaduje Eurokód 7, ČSN EN 1997 a dále pak česká norma ČSN EN 50341-1 pro návrh vedení nad 1 kV AC. Připomínám jen, že podle požadavku ČSN EN 50341-1, které je v Čechách platná od roku 2001, se vedení vvn a zvn projektují a staví s předpokládanou technickou životností minimálně 50 let a ty stožáry tedy spadly zhruba v polovině jejich technické životnosti.“

Vedení V052 havarovalo pouze v nadzemní části v důsledků působení mimořádných meteorologických podmínek, které prozatím nebyly ze strany ČHMÚ plně vyhodnoceny.

Jeho základy projevily naopak vysokou odolnost a nebyly nijak poškozeny. Vedení V052 bylo vystavěno podle technické normy ČSN 33 3300/1984, která byla závazná v době jeho výstavby.

„Podle mého názoru tento stožár spadl jako první a strhl druhé dva, protože kolem něj je vidět spálené obilí požárem od oblouku před tím, než bylo vedení vypnuto. U druhých dvou stožárů již podobné stopy požáru nejsou viditelné. Žádám o Vaše vyjádření.“

Vaše tvrzení neodpovídá skutečnosti, k požáru při havárii vedení V052 nedošlo. Událost je stále předmětem odborného šetření, informace o pořadí pádu stožárů tedy není dosud ověřena.
 
Hranice se nachází na kotevním stožáru s pořadovým číslem 0, který vlastní ČEZ, a.s. Dělícím místem je izolátorový závěs.

„V tom případě je velmi pravděpodobné, že jak ten kotevní stožár, tak i koncový portál patří ještě ČEPS, a.s. Prosím o potvrzení.“

Není tomu tak. Kotevní stožár č. 0, na kterém se nachází hranice majetku, i portál JE Temelín vlastní ČEZ, a.s.

„Pokud by to mu tak bylo, tak ČEPS provádí i údržbu stožárů uvnitř elektrárny a je zodpovědný například i za jejich ochrany a za uzemnění. Za transformátorem jsem nenašel nikde proudové ani napěťové transformátory. Jak je tedy to Vaše vedení elektricky chráněno? Kde jsou umístěny ochrany a kdo je provozuje a udržuje? Jak je to prosím s měřením proudů, napětí a předaného výkonu?“

ČEPS, a.s. (dále jen „ČEPS“) v areálu JE Temelín vlastní a provozuje pouze stožár pořadového čísla 1. Ostatní požadované informace považujeme za chráněné informace podle § 2 odst. 1 písm. d) energetického zákona, které je ČEPS podle § 24 odst. 10 písm. o) téhož zákona povinna chránit.

„Ta dvě záložní vedení 110 kV, která nemohou vyvést výkon, ale slouží jen k záložnímu napájení elektrárny v případě poruchy na jednom z hlavních vedení 400 kV jsou také v majetku ČEPS? Kde jsou umístěny jejich proudové a napěťové transformátoru a kde jsou jejich ochrany? Kdo je provozuje?“

Vedení V9001 a V9002 a transformátory včetně ochran v rozvodně Kočín vlastní a provozuje ČEPS. Informace ohledně umístění transformátorů a jejich ochran považujeme za chráněné informace podle § 2 odst. 1 písm. d) energetického zákona, které je ČEPS podle § 24 odst. 10 písm. o) téhož zákona povinna chránit.

„Je také poněkud netradiční, aby všechna tato několik kilometrů dlouhá přívodní vedení neměla na hladinách 400 kV ani 110 kV vypínače na straně reaktoru a byla vypínána pouze ze strany rozvodny Kočín. Je také velmi netradiční, aby obě vedení 400 kV nebyla zálohována. Plánujete nějaká opatření v tomto směru? Ze satelitního snímku je zřejmé, že v areálu rozvodny 400/110 kV Kočín byla nedávno vybudována celá nová rozvodna 400 kV v rozvodně Kočín (viz následující strana, označeno červeně) a že vedení 400 kV jsou do ní nyní přepojována. Bylo při této rozsáhlé, a zřejmě i velmi nákladné, rekonstrukci uvažováno i o neduzích, které jsem uvedl výše? Kdy tato rekonstrukce byla provedena, kdo byl jejím dodavatelem a kolik prosím stála?“


V současné době probíhá investiční akce „TR Kočín – Rozšíření a rekonstrukce, přeústění vedení, stavebně montážní práce“, která je realizována v souladu s obecně závaznými právními předpisy a její technické řešení bylo odsouhlaseno s JE Temelín. Akce je plánována do 30. 11. 2023, celkové náklady budou známy až po jejím ukončení. Zhotovitelem této stavby je společnost společníků EGEM s.r.o., ASE, s.r.o., a VUJE, a.s.

Další informace jsou k dispozici pod následujícím odkazem:

https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0002371/zakazka/69356

„S ohledem na podkladní horninu pararula, s vysokou elektrickou rezistivitou, bylo uzemnění jak celé elektrárny, tak i všech přívodních vedení asi velmi obtížné. Prosím o krátký výklad, jak to bylo provedeno a jakých hodnot dotykového napětí bylo dosaženo? Jak je to s uzemněním rozvodny Kočín, která je také ve Vašem majetku?“

Uzemnění přívodních vedení a rozvoden Kočín je provedeno podle technických norem závazných v době výstavby daného vedení, resp. dané rozvodny. Uzemnění areálu elektrárny Temelín nespadá do kompetence ČEPS. Provedení uzemnění jakéhokoliv zařízení však nijak nesouvisí s havárií vedení V052.

„Žádám i o uvedení data, kdy byla přívodní vedení vyprojektována a kdy byla uvedena do provozu. Jaké jsou průřezy fázových vodičů a zemních lan? Jaká je přenosová kapacita vedení?“

Vedení bylo projektováno podle technické normy ČSN 33 3300/84 a tehdy obecně závazných právních předpisů a následně uvedeno do provozu v roce 1994. Použitá lana – fázový vodič 3x AlFe 450/52 (průřez 500,46 mm 2 ), zemnící lano AlFe 180/59 (průřez 235,62 mm 2 ), kombinované zemnící lano 110C4 (průřez 172 mm 2 ). Přenosová kapacita vedení zohledňuje hodnotu výkonu vyváděného z JE Temelín.

„Které stožáry všech těch přívodních vedení byly označeny jako s velmi častou přítomností lidí a u nichž bylo nutné počítat dotyková napětí? Jaká opatření plánujete použít nyní, aby těmto poměrně přísných požadavkům ČSN EN 50341-1 na uzemnění vedení zvn bylo vyhověno? Jaké jsou jednofázové zkratové proudy na těch přívodních vedeních, jaká je doba vypnutí primární a záložní ochrany všech vedení a jaká dotyková napětí jsou uvedena v revizní zprávě vedení před havárií?“

Požadované informace považujeme za chráněné informace podle § 2 odst. 1 písm. d) energetického zákona, které je ČEPS podle § 24 odst. 10 písm. o) téhož zákona povinna chránit. Při výstavbě vedení ČEPS vždy postupuje v souladu s platnými technickými normami a obecně závaznými právními předpisy.

„Jak víme z odpovědi Ing. Krse z SÚJB, tak přívodní vedení druhého bloku jaderné elektrárny spadlo dne 23. června 2021 ve 23.35. Jak je vidět z předešlého grafu Meteo Temelín, tak průměrná rychlost větru v Temelíně v té době byla jen 29 km / hod s nárazy o rychlosti 72 km / hod. Jak víme z teorie, tak venkovní vedení vvn a zvn se navrhují na rychlost větru minimálně 100 km / hod. Prosím o Vaše vyjádření.“

Událost je stále předmětem šetření, očekáváme oficiální zprávu ČHMÚ. Pravděpodobnou příčinou byl vítr o mnohem vyšší rychlosti než Vámi uvedených 72 km/hod. Jednalo se zřejmě o prudký náraz větru lokální působnosti se značnými dynamickými silami a velkou strmostí nárazů torzního charakteru, který překročil mez pevnosti materiálu. Jeho důsledkem bylo dílčí poškození některého ocelového prvku stožáru a následná destrukce horní části ocelové konstrukce stožáru, resp. části elektrického venkovního vedení.

„Ještě bych se chtěl zeptat na náhradní přenosovou trasu, která bude vybudována v místě opravy přívodního vedení. Bude samozřejmě splňovat všechny požadavky na bezpečnost vedení zvn v době přítomnosti velkého množství osob volně se pohybujících po celé ploše a v blízkosti této provizorní trasy. Prosím o Váš výklad. Bude mít toto vedení uzemnění a zemní lana?“


Náhradní přenosová trasa nebude vystavěna.

„Jak byste odhadl celkovou škodu způsobenou pádem přívodního vedení.“

Újma spojená s odstraněním škod a uvedením vedení do původního stavu ještě není přesně vyčíslena, podle prvotních odhadů půjde o částku do 10 milionů Kč. Informaci o újmě způsobené společnosti ČEZ, a.s., nemá ČEPS k dispozici.
 
S pozdravem
Mgr. Hana Klímová
vedoucí odboru Komunikace
ČEPS, a.s.


Vedeme elektřinu nejvyššího napětí
ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, tel.: +420 211 044 111, www.ceps.cz
IČO: 25702556, DIČ: CZ25702556, Bankovní spojení: Komerční banka, č. ú.: 19-3312670277/0100
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 5597

1
Vytisknout
4773

Diskuse

Obsah vydání | 10. 8. 2021