Naše naděje umírá v Pandžšíru

6. 9. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • Pád Afghánistánu do středověkého islamistického útlaku patří k faktorům, které Andreji Babišovi pomohou vyhrát říjnové parlamentní volby v České republice. 

Za mizivé pozornosti světových médií se v afghánské provincii Pandžšír odehrává nadlouho poslední velká bitva více jak čtyřicetileté války. Přečíslené a obklíčené oddíly převážně tádžické protitalibánské opozice ze všech sil vzdorují útokům Talibánu, na které do Kábulu přijel osobně dohlédnout jeho skutečný šéf, hlava pákistánské rozvědky ISI generálporučík Faíz Hámid.


Největší průnik tálibů v oblasti Danahu byl zatím odříznut sobotním odstřelením velké skály na příjezdovou silnici v jejich týlu, avšak lapené jednotky jsou početné a střídají se v zoufalé obraně, kterou tak může ukončit pouze nedostatek munice.

Celou řadu menších průniků z jiných směrů se zřejmě takto zlikvidovat nepodařilo - a spolehlivých zpráv přichází tak málo, že těžko dělat jednoznačné závěry ohledně jejich skutečného významu pro výsledek bitvy.

Jedna věc je ovšem jistá: Pokud pandžšířanům brzy někdo zvnějšku účinně nepomůže, desetinásobná přesila islamistických milic vybavených nyní americkými přístroji pro noční vidění a dalšími vymoženostmi z arzenálu bývalé afghánské armády je dříve či později udolá. A pokud by se pomoc opravdu objevila - čemuž v této chvíli ovšem nic nenasvědčuje - nelze vyloučit ani přímou pákistánskou vojenskou intervenci ve prospěch "afghánských" proxies. (Uvozovky jsou tu proto, že přední představitelé Talibánu všichni disponují pákistánskými pasy.)

***

Kromě všeho jiného, Joe Biden spolu s pákistánskou službou ISI pomohli Babišovi vyhrát podzimní parlamentní volby v ČR. Ještě než proběhne říjnové hlasování, objeví se v médiích první obrázky zoufalých afghánských uprchlíků snažících se dostat z Anatolie do Evropy. Xenofobní protievropská kampaň ANO tak v posledních dnech před volbami získá vydatnou "validaci" v titulcích hlavních zpráv.

Ale nejde jen o hlavní politický subjekt. Zástupy krajně pravicových, naci(onali)stických plkodlaků, kteří na chvíli přestali mektat o ivermektinu a vychvalovat nejodpornější evropské diktátory jen proto, aby ve svých vnitřnostech ohřáli ruský dezinformační narativ "osvobození" Afghánistánu pákistánskou okupací, názorně ukazují, jak naprosto neautentická je údajná obava těchto "vlastenců" z politického islamismu.

Americká okupace, která sebou nesla kulturní liberalizaci a relativně slabý rozsah násilí v historii konfliktu, který trvá od roku 1979 - za celých dvacet let USA v Afghánistánu rozhodně "nesvedly" zabít 560 000 lidí, což byl roční rekord sovětského předchůdce ochotného plošně bombardovat velká afghánská města - je vystřídána pákistánskou okupací by proxy, která přinese návrat k islamistickému totalitarismu či masovému vraždění odpůrců a příslušníků menšin vyznávajících méně extrémní verze islámu. Kromě toho se z Afghánistánu opět stává klíčové centrum světového terorismu.

Pokud čeští islamofobové tohle oslavují jako "vítězství", jen dávají najevo beznadějně služebné postavení vůči Moskvě a primát protiamerické nenávisti v jejich "hodnotovém žebříčku".

Praktiky Talibánu je neodpuzují zjevně proto, že kdyby se už nemuseli spokojit s vražděním slovy - to je totiž podstata COVIDových dezinformací, na něž se umírá - ze srdce rádi by se do odpůrců pustili pistolemi nebo baseballovými pálkami se stejnou bezohledností, jakou pozorují právě u tálibů. Plány pozavíraného vedení jedné z českých proruských milic vyvraždit všechny odpůrce v rozsahu desítek procent populace hovoří naprosto jasně.

Tito "vlastenci" v ruském žoldu patří k anonymní internacionále útlaku, která pod různými, zdánlivě znepřátelenými ideologickými prapory bojuje za totéž: Za krajně autoritářskou politiku, proti "neoliberalismu", za pečlivě zadrátované hranice konsolidovaných diktatur - "levicových" (Venezuela), "pravicových" (Maďarsko), "sekulárních" (Sýrie), "islámských" (Afghánistán); na ideologii vystavované na odiv doopravdy nesejde.

Naděje na to, že jim odoláme, právě umírá v Pandžšíru.

-3
Vytisknout
9986

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2021