Scénář ruské invaze na Ukrajinu

24. 1. 2022

čas čtení 12 minut
  • Zakladatel firmy CrowdStrike věnující se kybernetické bezpečnosti Dmitrij Alperovič vysvětluje, jak podle něj Putin provede invazi na Ukrajinu. 

Před měsícem jsem na této stránce předpověděl, že Putin pravděpodobně tuto zimu provede invazi na Ukrajinu. Od té doby mezi jinými i Bílý dům dospěl k tomuto hodnocení. Pohovořme nyní o tom, jak by taková invaze mohla proběhnout a jaké mohou být její primární cíle.

Za prvé, Rusko bude potřebovat k útoku důvod. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že Putin vytvoří záminku k válce předstíráním ukrajinského útoku na Rusko.

Jiná možnost je snažit se vyprovokovat Ukrajince k unáhlené akci, ale to je méně pravděpodobné vzhledem k tomu, jak opatrní a ostražití jsou vůči tomuto scénáři a jak omezující jsou jejich předpisy v Donbasu.

V roce 1999 došlo po celém Rusku k sérii bombových útoků na byty, z nichž byli obviněni Čečenci, což odstartovalo 2. čečenskou válku. Dodnes trvá významné podezření ohledně toho, kdo za tím opravdu stál, zčásti proto, že FSB byla přistižena, jak ukládá výbušninu do budovy v rámci "cvičení".

V roce 1939 byla sovětská pohraniční vesnice Mainila ostřelována děly, z čehož Stalin okamžitě obvinil Finsko a použil to jako důvod k vyhlášení Zimní války, podobně jako Hitler pár měsíců předtím zinscenoval útok na Gliwice coby záminku k útoku na Polsko.

Chruščov později ve svých memoárech připustil, že ostřelování (které zabilo čtyři sovětské pohraničníky) bylo provedeno sovětskou armádou.

Takováto záminka - možná další ostřelování ruské pohraniční vesnice, i když by nebylo originální - by stačila ke spuštění invaze.

Invaze začne palbou - taktickými raketami, mnohohlavňovými raketomety, houfnicemi, samohybnými automatickými minomety (Nona) a nálety na ukrajinskou protivzdušnou obranu, letiště, opevněná obranná stanoviště, mobilizační centra a centra řízení a velení.

Cílem bude rychle získat převahu ve vzduchu, zbrzdit mobilizaci a vyřadit hlavní komunikační uzly využívané Ukrajinci.

S enormními kapacitami Rusů vést palbu na dlouhou vzdálenost mohou těmto cílům přivodit absolutní peklo. Ukrajinci, jimž chybí prostředky protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, proti tomu mnoho nenadělají.

Rusko má také některé z nejlepších systémů elektronického boje na světě. Budou použity k oslepení ukrajinské protivzdušné obrany v úvodních hodinách, než tyto cíle budou zničeny palbou. Očekávejte také rozsáhlé užití nových bezpilotních leteckých prostředků Orion.

Rusové se také mohou zaměřit na televizní a radiové vysílače, internetové spoje a použít malware proti médiím a vládním webům, aby ztížili informování ukrajinské veřejnosti. Pravděpodobně také spustí psychologické operace v kyberprostoru, aby šířili zmatek a beznaděj.

Ostřelování bude zřejmě následováno pozemní invazí s cílem obklíčit a zničit ukrajinské jednotky východně od Dněpru.

Se silami, které Rusko rozmisťuje, bude schopno zahájit pozemní útok ze čtyř směrů:

Bělorusko (západ), Kursk, Brjansk a Bělgorod (severovýchod), Rostov (východ) a Krym (jih).

Navíc můžeme vidět výsadkové jednotky seskakovat, aby obsadily strategické lokace za ukrajinskou frontou a námořní výsadková plavidla v Černém a Azovském moři přistávat kolem Mariupolu. Možná později dojde i na Oděsu, pokud mají tu ambici.

Cílem koordinovaných útoků podporovaných palbou na velkou vzdálenost a leteckou podporou pozemních operací bude eliminovat organizované ukrajinské obranné jednotky nebo je zatlačit na západní břeh Dněpru.

Zatímco se tohle všechno bude dít, operativci jednotek GRU Specnaz zřejmě již rozmístění na východní Ukrajině se pokusí zorganizovat povstání v hlavních městech na východě spolu s dříve identifikovanými a ozbrojenými kolaboranty, potenciálně s pomocí výsadkářů.

Cílem bude převzít kontrolu nad městy na východě zevnitř, než dorazí hlavní ruské jednotky, aby vynutily pořádek a pomohly potlačit jakýkoliv odpor.

Rusové se velmi pravděpodobně zastaví na východním břehu Dněpru a nepokusí se ho překročit, aby se vyhnuli velmi tvrdým bojům na západní Ukrajině.

Nicméně přivážejí také spoustu mostního a ženijního vybavení, aby měli možnost řeku překročit, ale představovalo by to značnou výzvu vzhledem k tomu, jak je Dněpr na většině míst široký (a byli by přitom pod silnou palbou ukrajinského dělostřelectva).

Běloruská fronta jim dává možnost provést obchvatný manévr a obklíčit Kyjev bez překročení Dněpru, ale myslím, že to spíše neudělají, protože by zde riskovali bitvu ve stylu obklíčení Leningradu. Takový manévr by je také vystavil ze západního směru útokům z týlu.

S takovými zdrcujícími útoky pozemních, leteckých a námořních sil, jimž napomůžou pozemní operace GRU a FSB (a kybernetický sběr zpravodajských údajů) mohou Rusové neutralizovat veškerý silnější organizovaný odpor na východě během šedesáti dní.

Východní Ukrajina je mimořádně plochá (až na kopce Doněcké pahorkatiny u Doněcka) a většina významnějších lesů je také na západě. To z ní dělá velmi obtížně bránitelný terén a také se relativně špatně hodí pro povstalecká hnutí (na rozdíl řekněme od Čečenska a Afghánistánu).

(Jediný, kdo i v tomto terénu dokázal úspěšně vést partyzánskou válku, býval Nestor Machno, ovšem ještě v dobách, kdy protivníci neměli téměř žádné letectvo - pozn. KD.)

Bod, který je tu třeba zdůraznit, je, že mnohá z minulých ukrajinských povstání, včetně odporu vůči sovětské vládě ve 30. až 50. letech, měla základny na západě, v mnohem hornatější oblasti s hustšími lesy.

Vůdci povstalců se nepochybně pokusí zorganizovat odpor ve městech, ale vzhledem ke značným schopnostem ruských zpravodajských služeb a mimořádně brutálním metodám, které používají, dokážou dost rychle identifikovat a eliminovat klíčové lídry.

Takže když Putin získá kontrolu na východě, jak to vyřeší jeho primární cíle? Za prvé, proberme, co jimi může být. Je jich více:

1. Zastavit další rozšiřování NATO do postsovětských států.

Ano, Putin a zbytek ruských elit (už od dob Gorbačova a Jelcina) věří, že je to hrozba. A žádné množství západních prohlášení o opaku to nezmění.

Tvrzení, že je NATO čistě obranná aliance, se náhodou moc dobře nesnášejí s operacemi v Kosovu a Libyi, které si Rusové dobře pamatují. Fakt, že byly provedeny z humanitárních důvodů, neposkytuje současnému ruskému vedení žádnou útěchu.

A pro Putina rozšiřování NATO neznamená jen členství. Je také velmi znepokojen zapojením NATO na Ukrajině (a v Gruzii). Prodeje zbraní, poradci a instruktoři, průzkumné lety podél ruské hranice - to všechno chce zastavit.

2. Vrátit Ukrajinu do ruské vlivové sféry.

Kromě zastavení jakéhokoliv zapojení NATO v zemi chce zvrátit prozápadní orientaci ukrajinské politiky. To zahrnuje ukončení jakýchkoliv vyhlídek na eventuální členství v EU.

Putin se v posledních letech těší pozoruhodnému úspěchu při obnovování ruského vlivu na většině postsovětského prostoru. Arménie, Bělorusko a naposledy Kazachstán byly zapojeny přímo do ruské sféry - a s velice malými náklady.

Invaze na Ukrajinu takřka dokončí Putinův projekt obnovy ruské moci v blízkém zahraničí.

Vzhledem k (pochopitelnému) protiruskému cítění většiny Ukrajinců Putin ví, že jediný způsob, jak získat vliv na ukrajinskou vládu a její politiku, je změna ústavy a systému vládnutí.

3. Diplomaticky potvrdit ruské vlastnictví Krymu.

Realisté si uvědomují, že Krym se k Ukrajině nevrátí.

4. Vyřešení donbaské krize.

Rusko nechce vlastnit Donbas nebo nést břemeno jeho ekonomické podpory, což jedním z důvodů, proč ho neanektovalo nebo neuznalo jeho nezávislost.

Plus Putin potřebuje proruské voliče v tomto regionu, aby měl vliv na ukrajinskou vládu, takže bude zřejmě tlačit na reintegraci Donbasu do Ukrajiny, ale za jeho vlastních podmínek a s velkou mírou autonomie (o což se snažil v Minských dohodách).

Putin ví, že v žádném ze zmíněných bodů neuspěje při jednáních s USA, což je důvod, proč tak pravděpodobně spustí velkou invazi a omezený vpád by ničeho nedosáhl.

Takže jak by mu invaze, kterou jsem nastínil, pomohla dosáhnout těchto cílů?

První věc, která se zřejmě stane, bude pád Zelenského vlády, která už je hluboce nepopulární.

Většina ukrajinského exportního průmyslu - zemědělského, metalurgického a těžkého - se nachází na východním břehu Dněpru, stejně jako v oblasti Oděsy. Pokud Rusko dosáhne faktické kontroly nad těmito oblastmi, ukrajinský HDP se propadne.

Tlak na vládu na západním břehu bude nezměrný. Ekonomika bude v troskách.

Budou tu desítky, ne-li stovky tisíc uprchlíků utíkajících před ruskými vojáky na východě. Armáda bude zdecimovaná. Putin s tím počítá.

Jeho cílem bude zřejmě za těchto děsivých podmínek dotlačit ukrajinskou stranu k dohodě.

Návrh může vypadat nějak takto:

Změnit ukrajinskou ústavu tak, aby byl vytvořen systém sdílení moci v libanonském stylu.

Například premiér bude volen ze západní strany a prezident z východní strany Dněpru. To by poskytlo Rusku permanentní vliv na Ukrajině prostřednictvím jeho proxies na východě.

Jedním z nich může být chlápek z britské zpravodajské svodky zveřejněné v sobotu.

Navíc Putin bude trvat na uznání Krymu coby ruského území, široké autonomii na východě a ústavním odmítnutí vstupu do NATO a EU.

Výměnou za to stáhne své síly (přinejmenším ty uniformované) z východní Ukrajiny, ale zřejmě tam bude držet zpravodajské operativce, aby pokračovali ve vlivové kampani.

Tato sázka se Putinovi může nebo nemusí vyplatit. Ukrajinci také dost dobře mohou zahájit povstaleckou válku na život a na smrt až do hořkého konce a odmítnout přijetí jakékoliv dohody. Lidé, kteří ji povedou, se zřejmě stanou terčem pokusu o zabití.

Ale Putin si zřejmě myslí, že kombinace vojenského a ekonomického nátlaku mu dává dobrou šanci na úspěch.

Shrnuto, sází na to, že rapidní vojenská operace na východě vyústí v návrat Ukrajiny do ruské vlivové sféry, uznání anexe Krymu a řešení v Donbasu.

Ustaví také Putinovu doktrínu ohledně nerozšiřování NATO do postsovětského prostoru. Kterákoliv země by si zahrávala s NATO, bude vědět, že riskuje invazi a ztrátu nezávislosti.

Samozřejmě, tato operace sebou nese podstatná rizika. Vojenské tažení se může ukázat ne tak snadným, jak si myslí, a může stát více ruských životů, než kolik lze úspěšně utajit před ruskou veřejností.

Rusko bude trpět ekonomickými sankcemi, ačkoliv ty nejtvrdší proti ropnému a plynařskému sektoru a hlavním bankám jako Sberbank, VTB a Gazprombank pravděpodobně nebudou zavedeny kvůli dopadu na evropské ekonomiky, stejně jako kvůli dopadu na již tak vysoké ceny energií.

Dojde k další militarizaci ruských hranic se zeměmi NATO. Švédsko a Finsko se mohou docela dobře někdy v budoucnu rozhodnout pro vstup do aliance.

Nicméně pokud Putin dosáhne svých primárních cílů, tyto náklady budou vypadat zanedbatelně ve srovnání s historickými a strategickými zisky, kterých dosáhl.

(Podle ukrajinských odhadů může během invaze umírat až 10 000 Ukrajinců denně. Britské odhady hovoří o 2 000 - 5 000 obětí v počáteční fázi operace. V kosovské válce, proti níž jsme protestovali na přelomu století, za rok trvání celkem zemřelo 13 500 lidí - pozn. KD.)

3
Vytisknout
7592

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2022