Úzký a cílený ruský útok na Ukrajinu je pravděpodobnější než invaze v plném rozsahu

26. 1. 2022

čas čtení 10 minut

Podle činitelů a odborníků chybí několik prvků pro plnohodnotnou invazi navzdory nedávným přesunům vojsk
 

Podle západních expertů a vysokých představitelů v Kyjevě nemá Rusko v současné době na hranicích s Ukrajinou dostatek vojáků k provedení plnohodnotné vojenské invaze a okupace země.

Domnívají se, že ruský útok s cílem obsadit v blízké budoucnosti většinu Ukrajiny nebo celou Ukrajinu je nepravděpodobný, a to navzdory bezprecedentnímu navýšení počtu ruských vojáků o přibližně 125 000 a vojenskému cvičení, které se má konat příští měsíc v Bělorusku.

 V článku zveřejněném v pondělí bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk uvedl, že Kreml zatím neshromáždil několik set tisíc vojáků potřebných pro rozsáhlou operaci.

Pro invazi podle něj chybí několik prvků. Patří k nim dokončení formování praporních taktických skupin včetně tankových a výsadkových, vytvoření a otestování systému válečné správy a rozmístění a obsazení mobilních nemocnic.

"Pokud by Rusko provádělo přípravy na rozsáhlou invazi, bylo by to mnohem nápadnější," uvedl Zagorodňuk v dokumentu, který napsal se svými kolegy z kyjevského thinktanku Centrum pro obranné strategie.

Analýzu podporují i další. Konrad Muzyka, specialista na zpravodajství z otevřených zdrojů a prezident společnosti Rochan Consulting, odhaduje, že v blízkosti hranic se nachází 66-67 ruských praporních taktických skupin, nejmenších operačních jednotek moskevské armády, včetně 11 praporů, které se přesunuly do Běloruska.


Nicméně USA naznačily, že plná invaze by vyžadovala nejméně 100 praporů, a západní analytici obeznámení s obtížemi při udržení Iráku upozorňují, že pro případný boj proti povstalcům  by bylo zapotřebí dvojnásobného nebo vyššího počtu.

Tyto větší síly by mohly být připraveny, "pokud udrží současné tempo hromadění vojáků, za dva až tři týdny", řekl Muzyka, zejména pokud by se výsadkové jednotky dostaly blíže k hranicím. Muzyka je však skeptický k tomu, že prapory jsou v plné síle, v průměru s 800 příslušníky. "Satelitní snímky ukazují, že stanů je příliš málo," dodal.

Pokud by ruský prezident Vladimir Putin chtěl zaútočit na Kyjev bleskovým útokem, nejpřímější cesta by vedla z Běloruska, ačkoli jakýkoli útok na hlavní město s více než 3 miliony obyvatel by znamenal riziko velkého počtu civilních obětí.

Byl by také většího rozsahu než cokoli, o co se Putin pokusil, nebo dokonce i Rusko od druhé světové války. Nick Reynolds, analytik pozemní války z thinktanku RUSI, se domnívá, že by to ruskou logistiku vyčerpalo na maximum. "Pochybuji o jejich schopnosti koordinace v takovém měřítku," řekl.

Reynolds dodal, že problémem je zejména zásobování. "Ruské jednotky mají tendenci držet velké zásoby zásob a munice a používat je, dokud nedojdou. To je zpočátku činí nebezpečnými, ale jak se tlačí hlouběji do nepřátelského území, jejich efektivita rychle klesá," řekl. Čerstvé jednotky musí vyrazit vpřed a převzít je, protože neexistuje možnost okamžitého zásobování.

Na druhou stranu přesun sil do Běloruska, pod záštitou společného cvičení také prodlužuje území, které musí ukrajinské síly bránit, a vytváří průchody pro ruské tanky jinde. "Nemají dostatek živé síly, aby to všechno pokryli," řekl Muzyka.

"Není těžké se dostat do Kyjeva. Problém je udržet území. K jeho ovládnutí bude Rusko potřebovat hodně vojáků," řekl generál Sergej Krivonos, bývalý zástupce tajemníka v ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany.

Dodal: "Ruští vojáci jsou krmeni spoustou propagandy, která neodpovídá realitě. Rychle by zjistili, že obyvatelstvo je hluboce nepřátelské. Je to informační selhání."

Tváří v tvář těmto překážkám se vojenské a západní zdroje domnívají, že Kreml spíše zahájí cílenější útok na východě a v oblasti Donbasu, kde již téměř osm let trvá válka mezi ukrajinskou armádou a Moskvou vyzbrojenými separatisty, při níž zahynulo 14 000 lidí.

To by mohlo být spojeno s "hybridními" opatřeními, jejichž cílem je demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo, jako jsou kybernetické odstávky a útoky na kritickou infrastrukturu. USA varovaly, že Rusko připravuje operaci pod "falešnou vlajkou" uvnitř separatistického území, která by mohla být použita jako záminka k válce.

Britský náměstek ministra obrany James Heappey v úterý uvedl, že Spojené království má k dispozici zpravodajské informace, které naznačují, že se vyvíjí úsilí o přípravu půdy pro možný ruský útok. "Dozvídáme se o značném počtu osob, které jsou podle našich odhadů spojeny s operacemi ruských vojenských předsunutých sil a které se v současné době nacházejí na Ukrajině," řekl.

Obě strany proti sobě stojí na 250 km dlouhé "linii dotyku" kolem povstalci držených měst Doněck a Luhansk. Minulý týden ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že od začátku ledna Moskva dodala separatistům další tanky, samohybné dělostřelectvo, minomety a více než 7 000 tun paliva. Jejich počet se zhruba odhaduje na 34 000, ale spolehlivé údaje jsou těžko dostupné.

Kreml aktivně verbuje žoldáky ve střediscích uvnitř Ruské federace, dodala agentura. Tito neoficiální vojáci procházejí "intenzivními výcvikovými kurzy", než jsou propašováni přes ruskou hranici do okupovaného Doněcka a Luhanska, uvedla agentura.

Ruské ozbrojené síly jsou podle ukrajinské vlády v separatistických oblastech tajně přítomny od roku 2014. Mohly by otevřeně vstoupit do konfliktu a poté se pokusit prolomit ukrajinské linie, a to za všeobecného zintenzivnění nepřátelství.

V soukromých rozhovorech zasvěcení představitelé ukrajinské vlády připouštějí, že Moskva by se mohla snadno zaměřit na přístav Mariupol, který je vzdálen asi 20 km od frontové linie. Město ekonomicky prosperuje a nachází se v něm velká hutní továrna, Iljičské železárny a ocelárny, pojmenované po Leninovi.

Rozšíření území kontrolovaného separatistickou Doněckou lidovou republikou (DNR) by zvýšilo životaschopnost Ruskem podporované enklávy. Putin již tyto oblasti fakticky kontroluje a může podniknout kroky k jejich právnímu uznání nebo dokonce anexi.

"Pro ruské jednotky by bylo nesmírně obtížné zmocnit se velkých ukrajinských měst, jako je Kyjev, Charkov nebo Oděsa. Narazily by na obrovský odpor," uvedl jeden z bývalých vysokých ukrajinských vládních úředníků. Dodal: "Převzetí Mariupolu by bylo jednodušší. Mohli byste to udělat za dva dny a vyvolat politickou krizi v Kyjevě."

Potenciální okno pro případnou ofenzívu v Donbasu by nastalo po 4. únoru, kdy se má Putin zúčastnit zahájení zimních olympijských her v Pekingu a setkat se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Vojenské cvičení v Bělorusku má skončit 20. února, což je nejzřejmější okamžik pro ofenzivní operaci.

Jakýkoli pokus o obsazení Mariupolu by mohl být proveden pod vlajkou DNR, což by Kremlu umožnilo popírat, že invazi provádí Rusko. Mohl by tvrdit, že boje jsou součástí "občanské války", do níž není zapojen. Má však také možnost obklíčit přístav vyloděním tanků a vojáků od Azovského moře.

Analytici se shodují, že situace je nepředvídatelná, s mnoha možnými scénáři. Shoda však panuje v tom, že ukrajinská armáda čítající podle thinktanku IISS 145 000 vojáků a 300 000 až 400 000 veteránů s bojovými zkušenostmi by kladla značný odpor, i kdyby ji ruské síly s převahou letectva a námořnictva přestřílely.

Podél stávající frontové linie Ukrajina rozmístila raketové systémy země-vzduch, jak činitelé rádi zdůrazňují, a řadu protitankových zbraní, včetně přenosných amerických Javelinů s dostřelem 3 km, ukrajinských Stugna a tisíců NLAW (lehkých protitankových zbraní nové generace), které Kyjevu minulý týden dodala vláda Borise Johnsona.

V uplynulém týdnu Lotyšsko a Litva se souhlasem USA rovněž odeslaly protiletadlové rakety Stinger. Německo však zatím odmítlo dodávat Ukrajině zbraně, což brzdí případný reexport dělostřelectva německé výroby z pobaltských států.

Rusko může nasadit několik tisíc bojových tanků a bojových vozidel, pokud jsou jeho často opatrní velitelé ochotni tolerovat ztráty v boji.

Jurij Dumanskij, bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinské armády, uvedl, že ukrajinští vojáci jsou lépe připraveni než v roce 2014, kdy utrpěli ponižující vojenské porážky, mimo jiné ve východním městě Ilovajsk. "Naučili se bojovat. Psychologicky jsou mnohem silnější," řekl.

Podle Dumanského nedávné vyslání vojáků do Kazachstánu ukázalo schopnost Kremlu rychle a rozhodně reagovat na politické události. Řekl však, že je skeptický k tomu, že Rusko má "dostatek" vojáků pro rozsáhlou invazi na Ukrajinu, a uvedl, že pravděpodobnější je konflikt "nízké intenzity". "Byl to Machiavelli, kdo poukázal na to, že je snadné se zmocnit území, ale mnohem těžší je udržet ho," řekl.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

(Prakticky nikdo od počátku celé krize nevyjádřil očekávání, že by se Rusko pokusilo obsadit celé ukrajinské území. Možné scénáře se pohybují od "pouhých náletů a ostřelování raketami" po "levobřežní Ukrajina plus Kyjev, Mariupol a (možná) Oděsa". Neustálé mediální polemiky se slaměným panákem "plné" invaze vyvolávají otázku, proč vlastně vznikají. Kromě snahy dát děsivé situaci pozitivní spin žádný jiný rozumný důvod nevidím - pozn. KD.) 

0
Vytisknout
3716

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2022