Panika je špatnou reakcí na nepravděpodobnost pozemní invaze na Ukrajinu

26. 1. 2022

čas čtení 7 minut
Soustředění se na hromadění vojsk pomíjí celkový obraz a nahrává Moskvě

Západ se již více než dva měsíce soustřeďuje na ruské přípravy na novou invazi na Ukrajinu. Až na to, že k ní nedošlo - a pravděpodobně k ní ani nedojde, přinejmenším v podobě, jakou si nejčastěji představujeme. Rusko využilo své zjevné koncentrace vojsk, aby tak přivedlo Západ k panice. Tím ho přimělo, aby Západ  začal vážně uvažovat o požadavcích Ruska na stažení NATO z východní Evropy. Ale tím, že se soustředily na nesprávný problém a začaly jednat za ruských podmínek, USA a NATO naletěly na rozsáhlou strategickou podvodnou operaci Ruska, píše Keir Giles, výzkumník v programu Chatham House pro Rusko a Eurasii. Je autorem knihy Moskva má navrch: Co vede Rusko ke konfrontaci se Západem.

 
Podle všeho jsou ruské přípravy na konflikt skutečné. Ale to by musely být. Když Rusko loni provedlo suchou zkoušku současného nasazení, vidělo, jak zahraniční analytici rychle snížili pravděpodobnost velkého útoku, protože viděli, že armádní jednotky nedorazily se základním vybavením, jako je zdravotnický materiál nebo munice, ani s podpůrnými prvky nezbytnými k vedení a udržení bojových operací. Tentokrát se Rusko postaralo o to, aby to všechno bylo na místě a aby to bylo  vidět. A Rusko pokračuje v přesunech jednotek na západ, aby udrželo tlak na západní rozhodovací orgány.

To vede Západ k názoru, že nasazení ruských jednotek nemůže být jen na oko, protože je "příliš velké na to, aby nebylo využito". Tento názor však opomíjí skutečnost, tato velká mobilizace právě už byla použita  - právě tato koncentrace ruských vojsk přivedla Spojené státy k jednacímu stolu a jednají tam o tom, co  chce Rusko. A stranou od bezprostředních a explicitních požadavků spojených se shromažďováním ruských vojsk dosáhlo Rusko i jiných, druhotných cílů. Otázky, které byly dříve v popředí zájmu Západu, jako je ruská okupace Krymu a pokračující porušování příměří na východní Ukrajině, byly odsunuty stranou naléhavějšími obavami z hrozící eskalace.

Není to dokonce poprvé, co Rusko něco takového udělalo. Po záboru Krymu v roce 2014 vyvolalo Rusko překvapení rychlostí a efektivitou, s jakou přesunulo velké množství svých pozemních sil k hranicím s Ukrajinou. Hlavní úlohou těchto sil však po většinu roku 2015 bylo sedět na hranicích, podle potřeby je doplňovat a vyčerpávat, aby se právě na to soustředila pozornost Západu. Hromadění ruských jednotek poskytlo hrozbu, která měla posílit ruské požadavky na chybné a nefunkční "příměří". A to se také stalo.

Je pravda, že existuje řada dobře vyargumentovaných a velmi pravděpodobných scénářů pozemních operací proti Ukrajině. Každý z nich však představuje pro Rusko značný problém. Operace omezeného rozsahu nepřináší žádné výhody, které by Rusko již nemělo, zatímco plnohodnotný útok, jehož cílem by bylo obsadit a udržet ukrajinské území, je považován za nerealizovatelný pro dosud shromážděnou armádu.

V nejnovějších prohlášeních USA je Rusku přislíbena tvrdá reakce v podobě přísných ekonomických sankcí a vojenského posílení Evropy - ovšem pouze v případě, že Rusko pozemní invazi na Ukrajinu skutečně podnikne. To je další silný podnět pro Rusko, aby místo toho udělalo něco jiného.

Zdá se totiž, že přístup, který USA zaujaly, zcela opomíjí širokou škálu možností nepřátelských akcí ze strany Ruska, které ve skutečnosti nezahrnují invazi kamkoli. Možnost přeshraničních úderů s využitím letecké, raketové nebo kybernetické síly zůstává na stole. Ale i v takovém případě veřejné jmenování osob, o nichž Spojené království tvrdí, že je Rusko vyčlenilo pro instalaci loutkové vlády v Kyjevě, ukazuje, že konvenční vojenské síly jsou jen částí příběhu. Podvratná činnost, sabotáže a popíratelné operace s cílem narušit a destabilizovat cílovou zemi jsou pro Rusko dalšími lákavými prostředky, jak dát najevo svou nelibost.

A cílem nemusí ani být Ukrajina. Pokud Rusko věří své vlastní propagandě, prezident Putin si myslí, že to, s čím se na Ukrajině střetává, nejsou Ukrajinci, ale Západ. A ruské požadavky jsou zaměřeny na NATO a USA, nikoli na samotnou Ukrajinu. To znamená, že jakákoli ruská akce, jejímž cílem je zesílit tlak, může být zaměřena jinam a vzdálenějším evropským státům, které nejsou členy NATO, může hrozit destabilizace z Ruska.

Finsko je pro Rusko tvrdým terčem. Švédsko prokázalo svou připravenost. A Irsko, které se nedávno stalo terčem nevítané ruské pozornosti, očekává na začátku února ruské námořní cvičení ve své výlučné ekonomické zóně (EEZ) - irští poslanci poukázali na citlivou lokalitu pro cvičení s ostrou střelbou a poukázali na to, že si ji Rusko vybralo záměrně kvůli blízkosti námořních tras, letových drah a podmořských kabelů. Při zvažování celé škály ruských možností je nezbytné uvažovat nejen mimo rámec, ale také mimo Ukrajinu.

Nic z toho neznamená, že by obranná pomoc Ukrajině byla zbytečná. Dodávky základních zbraní a vybavení ještě více snižují pravděpodobnost pozemního vpádu. A bez ohledu na záměry Ruska jsou po dobu, kdy má Rusko připravenou schopnost zasáhnout Ukrajinu, preventivní opatření, jako je evakuace personálu velvyslanectví z Kyjeva, rozumná.

Přesto samozřejmě existuje možnost totální války po katastrofální chybě v úsudku ze strany Ruska. Navzdory karikaturám Vladimíra Putina jako mazaného stratéga, který předvídá každý tah svých protivníků tím, že hraje současně judo a šachy, není vládnoucí elita v Moskvě o nic více imunní vůči chybným odhadům a škodám, která si sama způsobí, než politikové jinde na světě.

Představitelé v Kyjevě však prozatím upozorňují, že reagovat na ruské hrozby "panikou" slouží pouze zájmům Moskvy. Dřívější obavy, že Rusko uspořádá demonstrativná nepřátelskou akci, aby si vynutilo tempo jednání, se nepotvrdily. Místo toho, aby Putin realizoval slíbenou "vojensko-technickou reakci", proces se protahuje a jeho ekonomické náklady neustále rostou. Rusko možná brzy pocítí, že musí učinit svůj krok, ale neměli bychom očekávat, že to bude krok, na který všichni čekají.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
6549

Diskuse

Obsah vydání | 31. 1. 2022