
Bolsonarovo uvěznění
6. 8. 2025 / Fabiano Golgo
čas čtení
6 minut
V
exkluzivním kondominiu Solar de Brasília, obklopen bazénem a zahradami v
hodnotě milionů, tráví bývalý prezident Jair Bolsonaro své dny v
domácím vězení. Tato zdánlivě pohodlná izolace však vyvolává bouři s
dalekosáhlými důsledky. Jeho uvěznění ministrem Nejvyššího soudu (STF)
Alexandrem Moraesem v pondělí nejenže prohlubuje vnitropolitickou krizi,
ale přímo ohrožuje křehké diplomatické vyjednávání mezi Brazílií a
Spojenými státy v klíčové chvíli.
Právě v těchto dnech se totiž brazilská vláda prezidenta Luly da Silvy snaží odvrátit ekonomickou katastrofu – 50% cla na veškerý brazilský vývoz do USA, které vyhlásil Donald Trump 9. července pod záminkou tzv. politicky motivovaného stíhání Bolsonara. Trest měl podle Trumpa „chránit demokratické principy“. Když brazilští vyjednavači konečně zaznamenali první náznaky otevřenosti ze strany Washingtonu, přišel blesk z domova: Moraesův příkaz k zatčení Bolsonara za opakované porušování soudních nařízení. Reakce Bílého domu byla blesková a ostrá. Úřad pro západní hemisféru Ministerstva zahraničí USA vydal prohlášení, v němž Moraese označil za „sankcionovaného porušovatele lidských práv“, který „užívá instituce k umlčování opozice a ohrožuje demokracii“. Výzva „Nechte Bolsonara mluvit!“ odráží Trumpovo vnímání situace jako útok na politického spojence.
Proč vlastně Bolsonaro skončil za mřížemi? Důvodem nebyl rozsudek v hlavním procesu o údajném pokusu o puč (ten má teprve začít koncem srpna), ale opakované porušování soudních příkazů. Moraes mu v červenci nařídil nošení elektronického náramku, zákaz opouštění domu v nočních hodinách a především absolutní zákaz používat sociální sítě – přímo nebo prostřednictvím třetích osob. Tento zákaz měl zabránit Bolsonarovi v dalším podněcování útoků na soud a v hledání zahraniční intervence (zejména od Trumpa) do soudního procesu.
Bolsonaro
jej však podle Moraese hrubě porušil minulou neděli během masových
protestů svých stoupenců. Přes zákaz se virtuálně připojil přes
videohovor na mítink v Rio de Janeiru (přes telefon poslance Nikolase
Ferreiry) a jeho syn Flávio zveřejnil další video s otcem, které pak v
panice smazal – podle soudu právě aby „skryl porušení zákazu“. Pro
Moraese to byla poslední kapka. Nařídil domácí vězení, zabavení
mobilních telefonů a zákaz návštěv s výjimkou advokátů.
Právníci se přou o oprávněnost samotného zákazu sociálních sítí jako preventivního opatření (někteří jej považují za „nepředvídaný“ a potenciálně neústavní), ale většina uznává, že to, co je jednou nařízené a potvrzené kolegiem soudu musí být respektováno. Bolsonarovo chování podle nich soudce přinutilo jednat. Volba domácího vězení v luxusním sídle namísto věznice je pak podle právníků taktický ústupek, „poslední šance“, jak předejít tvrdší vazbě. Paradox luxusu je však zřejmý: Zatímco většina Brazílie čelí ekonomické nejistotě zesílené Trumpovými cly, Bolsonaro si „odpykává trest“ v nemovitosti, jejíž cena se pohybuje kolem 2 milionů BRL (v přepočtu desítky milionů Kč), s bazénem a rozlehlou zahradou.
Bolsonaro se stal čtvrtým brazilským exprezidentem od konce vojenské diktatury, který se ocitl za mřížemi, což samo o sobě vypovídá o hluboké polarizaci a křehkosti brazilských institucí. Před ním šli za mříže Fernando Collor (odsouzený za korupci, nyní také v domácím vězení kvůli zdravotnímu stavu), Michel Temer (zatčený v rámci operace Lava Jato, ale nikdy neodsouzený) a paradoxně sám současný prezident Lula. Jeho předchozí odsouzení v kauzách Lava Jato byla později zrušena Nejvyšším soudem pro procesní pochybení, což mu umožnilo návrat na vrchol moci a vítězství nad Bolsonarem v roce 2022. Tato historická paralela není ztracena na nikom.
Kam odsud? Okamžitá otázka zní, zda Lulova vláda dokáže oddělit palčivý ekonomický spor s USA od politické krize kolem Bolsonara. Trumpovo rétorické spojení těchto dvou linií činí úkol téměř nemožným. Dlouhodobě pak Brazílie čelí zásadní zkoušce: Proces s Bolsonarem o údajném pokusu o puč bude probíhat ve stínu intenzivního mezinárodního dohledu a vnitřních rozporů.
Právníci se přou o oprávněnost samotného zákazu sociálních sítí jako preventivního opatření (někteří jej považují za „nepředvídaný“ a potenciálně neústavní), ale většina uznává, že to, co je jednou nařízené a potvrzené kolegiem soudu musí být respektováno. Bolsonarovo chování podle nich soudce přinutilo jednat. Volba domácího vězení v luxusním sídle namísto věznice je pak podle právníků taktický ústupek, „poslední šance“, jak předejít tvrdší vazbě. Paradox luxusu je však zřejmý: Zatímco většina Brazílie čelí ekonomické nejistotě zesílené Trumpovými cly, Bolsonaro si „odpykává trest“ v nemovitosti, jejíž cena se pohybuje kolem 2 milionů BRL (v přepočtu desítky milionů Kč), s bazénem a rozlehlou zahradou.
Bolsonaro se stal čtvrtým brazilským exprezidentem od konce vojenské diktatury, který se ocitl za mřížemi, což samo o sobě vypovídá o hluboké polarizaci a křehkosti brazilských institucí. Před ním šli za mříže Fernando Collor (odsouzený za korupci, nyní také v domácím vězení kvůli zdravotnímu stavu), Michel Temer (zatčený v rámci operace Lava Jato, ale nikdy neodsouzený) a paradoxně sám současný prezident Lula. Jeho předchozí odsouzení v kauzách Lava Jato byla později zrušena Nejvyšším soudem pro procesní pochybení, což mu umožnilo návrat na vrchol moci a vítězství nad Bolsonarem v roce 2022. Tato historická paralela není ztracena na nikom.
Kam odsud? Okamžitá otázka zní, zda Lulova vláda dokáže oddělit palčivý ekonomický spor s USA od politické krize kolem Bolsonara. Trumpovo rétorické spojení těchto dvou linií činí úkol téměř nemožným. Dlouhodobě pak Brazílie čelí zásadní zkoušce: Proces s Bolsonarem o údajném pokusu o puč bude probíhat ve stínu intenzivního mezinárodního dohledu a vnitřních rozporů.
Moraes, již nyní terč Trumpovy
ostré kritiky a sankcí USA (podle zákona Magnitského), bude pod
obrovským tlakem. Magnitského zákon je americký právní předpis, který
umožňuje vládě USA uvalit sankce na jednotlivce nebo organizace z jiných
zemí, pokud jsou obviněni z vážného porušování lidských práv nebo
rozsáhlé korupce. Sankce obvykle zahrnují zmrazení majetku v USA a zákaz
vstupu do země. Zákon vznikl původně v reakci na smrt ruského právníka
Sergeje Magnitského v roce 2009 a postupně se rozšířil na celý svět jako
nástroj na ochranu demokracie a lidských práv.
Brazilská
ekonomika je relativně nezávislá na Spojených státech. V roce 2024
dosáhl vývoz do USA přibližně 40 miliard dolarů, což představuje pouze
12 % celkového vývozu Brazílie, zatímco Čína se na něm podílela téměř 28
%. Obchod s USA představuje pouze 1,7 % brazilského HDP a vzhledem k
tomu, že zahraniční obchod tvoří asi třetinu ekonomiky, většina růstu
pochází z domácí činnosti a diverzifikovaných trhů, jako jsou Čína a EU.
Díky tomu je Brazílie méně zranitelná vůči obchodním tlakům ze strany
USA.
Schopnost Brazílie zachovat nezávislost
justice uprostřed geopolitického a ekonomického nátlaku bude důkazem
síly – nebo slabosti – její demokracie.
Luxusní
dům v Solar de Brasília se tak stal nečekaným symbolem mnohem většího
dramatu, jehož rozuzlení se bude psát nejen v soudních síních, ale i na
mezinárodních vyjednávacích stolech a pravděpodobně ovlivní každodenní
životy milionů Brazílců čelících hrozbě Trumpových cel.
201
Diskuse