V Polsku byl inaugurován prezidentem populista Nawrocki

6. 8. 2025

 
Říká, že vytvoří radu věnovanou obnově ústavního pořádku Polska a zahájí práci na nové ústavě, která by měla být přijata do roku 2030.

Svůj projev zakončil výkřikem:

Bůh žehnej Polsku, ať žije Polsko.


„Ne nelegální migraci, ne euru,“ Nawrocki nastínil svůj program v úderném projevu

Úderné úvodní věty Nawrockého nám dávají ochutnat, co nás čeká.

„Svobodná volba svobodného národa mě dnes přivedla před vás – navzdory propagandistické kampani, lžím, politickému divadlu a pohrdání, s nímž jsem se setkal na cestě do prezidentského úřadu.

A já jsem odpustil... jako křesťan... odpouštím všechno to pohrdání.“

Poté se rychle obrací proti Tuskově vládě – i když ji nejmenuje – a říká:

„Tyto volby ... vyslaly silný vzkaz – vzkaz suverénního lidu celé politické třídě ... že věci nemohou pokračovat tímto způsobem. Že Polsko by nemělo vypadat tak, jak vypadá dnes.“

Ve svém manifestu uvádí, že jeho prezidentství bude říkat „ne nelegální migraci, ano polskému zlotému, ne vstupu do eurozóny“ a že zablokuje jakýkoli pokus o zvýšení věku odchodu do důchodu.

Prohlašuje však, že bude „hlasem národa“ a bude se snažit působit „napříč“ stávajícími politickými rozdíly.

Říká, že chce Polsko, které je „součástí EU, ale nestane se EU“, a chce, aby Polsko zůstalo suverénní. Zdůrazňuje, že nebude souhlasit s žádným dalším převodem pravomocí na EU.

Zmínil také nejdůležitější spojenectví Polska, včetně spojenectví s USA.

Přítomna je delegace amerických úředníků z Bílého domu vedená americkou ministryní pro malé podniky Kelly Loefflerovou, která podle Nawrockiho spolupracovníků předala Nawrockimu osobní dar od Trumpa.

(Za zmínku stojí také to, že Nawrocki má na sobě svou charakteristickou červenou kravatu inspirovanou Trumpem.)

Poslední dva měsíce od prezidentských voleb v Polsku byly ovládány opakovanými obviněními z nesrovnalostí při sčítání hlasů, které vznesli někteří příznivci poraženého liberálního kandidáta Rafała Trzaskowského.

V reakci na tisíce volebních protestů příznivců Trzaskowského, které zorganizovali někteří jeho političtí spojenci, ale které kandidát otevřeně nepodpořil, zahájil státní zástupce vyšetřování, které odhalilo drobné chyby při sčítání hlasů, ale potvrdilo, že neměly podstatný vliv na výsledek voleb.

Ve videu zveřejněném dnes ráno na svých sociálních sítích se Tusk obrátil na „všechny Poláky, pro které je dnešní den smutný a zklamáním“, a řekl, že „velmi dobře ví, jak se cítí“.

„Všichni jsme věřili, že zvítězí poctivost, dobrota a láska. A to, co se stalo, tuto víru vystavuje těžké zkoušce. Doufali jste, že dnes definitivně skončí deset let hanby, smutku a strachu o naši vlast. Místo toho se k starým obavám přidaly nové.“

Své příznivce však vyzval, aby „vytrvali“, „neztráceli víru“ a před parlamentními volbami v roce 2027 se znovu sjednotili.

„Udělejme vše, co je v našich silách, aby nás za dva roky bylo ještě více. A ať dnešní den jen posílí naše odhodlání. Protože naše bílo-červená srdce jsou skutečně neporazitelná.“

Ve svém včerejším rozloučení v televizi odcházející prezident Duda vychvaloval své úspěchy v čele země a prohlásil, že bojoval proti nemožnosti politických rivalů a na konci svého desetiletého funkčního období opouští Polsko jako „zcela jinou zemi: silnější, bezpečnější, bránou vážněji v zahraničí a lépe sloužící svým občanům“.

Zanechává však také hluboce rozdělující odkaz.

Ačkoli se může pochlubit některými úspěchy v zahraniční a obranné politice, jako je posílení role Polska v NATO, udržení silného spojenectví s USA za vlády Donalda Trumpa a klíčová role při pomoci Ukrajině od začátku invaze v roce 2022, opakovaně vyvolával velké kontroverze doma tím, že se úzce spojil se svou stranou, populistickou pravicovou stranou Právo a spravedlnost, a to i v případě velmi kritizovaných reforem soudnictví, které vyvolaly krizi právního státu ve vztazích s EU.

Navzdory tomu se Duda v minulém měsíci umístil na prvním místě v žebříčku důvěryhodnosti CBOS před svým nástupcem Karolem Nawrockim, přičemž v samostatném průzkumu 54 % respondentů hodnotilo jeho prezidentství kladně a 40 % záporně. Je teprve druhým polským prezidentem po roce 1989, který dokončil dvě funkční období.

Ve věku pouhých 53 let se o Dudovi stále spekuluje, že má politické ambice, a jeho prohlášení, že nemá v úmyslu odejít z první linie politiky, tyto spekulace ještě více podněcuje.

Je považován za potenciálního kandidáta na příštího premiéra země, který by po parlamentních volbách v roce 2027 vedl hypotetickou koalici populistické pravice PiS a libertariánské krajní pravice Konfederacja.

Ve své knize, která vyšla dnes, v den jeho posledního dne v úřadu, opakovaně kritizoval polského premiéra Donalda Tuska a ostře pochválil lídra Konfederace Sławomira Mentzena jako „patriota a státníka – a to je působivé“, což jen podnítí spekulace o jeho budoucích záměrech.
 

42letý Nawrocki těsně vyhrál červnové prezidentské volby, když překonal průzkumy veřejného mínění a porazil liberálního varšavského starostu Rafała Trzaskowského, který studoval v Oxfordu a byl široce považován za jasného favorita na nahrazení konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy, který po dvou funkčních obdobích odstupuje.

Historik s kontroverzní minulostí má málo zkušeností s politikou v první linii, poté co působil jako šéf Polského institutu národní paměti, státního výzkumného ústavu s pravomocemi státního zastupitelství vyšetřujícího historické zločiny proti Polsku.

S podporou populisticko-pravicové opoziční strany Právo a spravedlnost, která vládla v Polsku v letech 2015 až 2023, vedl Nawrocki kampaň pod trumpovským sloganem „Polsko na prvním místě, Poláci na prvním místě“. Získal také podporu Donalda Trumpa po nečekané návštěvě Bílého domu jen několik týdnů před rozhodujícím hlasováním.

Marek Magierowski, bývalý poradce odstupujícího prezidenta Dudy a bývalý polský velvyslanec v USA, uvedl v blogovém příspěvku, že Nawrockého vazby na USA by mohly „pomoci udržet obě země v souladu v boji proti Rusku“.
 
Na domácí scéně však Nawrockého prezidentství pravděpodobně představuje velkou výzvu pro proevropskou koaliční vládu vedenou bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Očekává se, že Nawrocki bude hrát aktivní roli v domácí politice a přímo se postaví proti stále nepopulárnějšímu Tuskovi. Podle spolupracovníků nastupujícího prezidenta předloží své první legislativní návrhy již koncem tohoto týdne.

Aleks Szczerbiak, expert na politiku střední a východní Evropy na Univerzitě v Sussexu, uvedl ve svém blogu, že vítězství Nawrockého „představuje obrovskou ránu pro plány Tuskovy vlády na obnovení reformního programu“.

„Vláda nyní může očekávat pokračující odpor ze strany nepřátelského prezidenta po zbytek svého funkčního období až do příštích parlamentních voleb, které jsou naplánovány na podzim 2027, což jí velmi ztíží prosazování jejího politického programu,“ napsal v nedávné analýze.

Prezidentství Nawrockého by také mohlo znamenat posun v postoji Polska k Ukrajině, protože se v minulosti opakovaně vyjadřoval o složité historii mezi oběma zeměmi a prohlásil, že je proti členství Ukrajiny v NATO.