Polsko: Řeka Odra zasažena ekologickou katastrofou

12. 10. 2022

čas čtení 9 minut

V srpnu postihla řeku Odru ekologická katastrofa, jejíž kontaminace začíná na jihozápadě Polska a táhne se v délce více než 300 kilometrů. Po proudu druhé největší polské řeky se valily desetitisíce mrtvých ryb, což se jeví jako největší ekologická havárie v zemi za poslední roky. Podél toku se nachází několik přírodních rezervací a rozmanitých ekologických stanovišť, a to jak na polské, tak na německé straně, které jsou nyní reálně ohroženy, píše na serveru Visegrad Insight Michał Zabłocki.

 
Uhynuly ryby a bobři. Ohroženo bylo vodní ptactvo, hospodářská zvířata a především rekreanti. Obyvatelé obcí na Odře, rybáři a ochránci přírody byli jedinými, kdo se snažil řeku zachránit před ekologickou kalamitou.

První zprávy o kontaminaci se objevily 26. července, kdy rybáři na hranici Opolského a Dolnoslezského kraje spatřili ve vodě mrtvé ryby. Okamžitě informovali úřady a začali řeku čistit. Vytáhli přes 5 tun mrtvých ryb, ale další uhynulé ryby se objevily níže po proudu a plavaly ve vodě podél břehů.

V následujících dnech vyzvala polská poslankyně za Zelené Małgorzata Traczová i senátor za Občanskou platformu Wadim Tyszkiewicz (oba opoziční poslanci a z okresů u řeky) celostátní vládu k okamžitému zásahu.

Místo toho Varšava nedělala nic; vláda váhala s reakcí až do 11. srpna, tedy téměř tři týdny po prvních signálech, a zároveň se snažila  rozsah nehody bagatelizovat.

Nejasný původ ekologické katastrofy


Podle Regionálního úřadu ochrany životního prostředí (WIOŚ) ve Vratislavi vzorky odebrané z řeky prokázaly přítomnost mesitylenu, látky vznikající při průmyslovém krakování, která je pro vodní organismy vysoce toxická. Místní média v Německu však informovala, že německé laboratorní testy prokázaly ve vodách Odry vysokou koncentraci rtuti. Rtuť je mimořádně jedovatá pro všechny formy života a z vody, zejména z říčního koryta, se velmi obtížně odstraňuje.

Později ministerstvo klimatu a životního prostředí informovalo veřejnost, že vzorky ryb byly odebrány po celé délce znečištění řeky a testy Státního veterinárního ústavu vyloučily přítomnost rtuti i těžkých kovů. Ministerstvo také uvedlo, že hlavní příčinou "změny parametrů vody" byly toxické mikrořasy a snížený průtok řeky; je však jasné, že něco muselo být katalyzátorem takového rozkvětu.

S odvoláním na nedbalost odvolal premiér Mateusz Morawiecki dva odpovědné úředníky: generálního inspektora ochrany životního prostředí a předsedu vodohospodářského úřadu.

Polská média však spekulovala o tom, že toxické látky mohly být nelegálně vypuštěny. Slezsko, ležící podél řeky Odry, je jedním z nejprůmyslovějších regionů Evropy.

Oficiálně není nikdo podezřelý, ale poslanci, rybáři a ekologičtí aktivisté podali trestní oznámení na policii a orgány ochrany životního prostředí.

Regionální a místní správa vyzvala lidi žijící nebo trávící dovolenou podél břehů řeky, aby se vyhýbali kontaktu s vodním tokem. Vládní nouzový informační systém zaslal obyvatelům některých obcí na břehu řeky v Lubušsku opožděné upozornění, aby se "v řece nekoupali ani vodu nepoužívali". Následky kontaminace a první uhynulé ryby však byly již ten den zaznamenány v Západopomořanském regionu, který leží asi desítku kilometrů severněji.

Přijímání opatření

Vládou organizované tiskové briefingy bagatelizující závažnost ekologické katastrofy obavy obyvatel nerozptýlily. Místo toho vládní představitelé obviňovali opoziční představitele a místní samosprávy ze způsobení podobných ekologických havárií v minulosti.

Byli to především aktivisté, rybáři a obyvatelé, kteří se s katastrofou vypořádali: vyčistili řeku od uhynulých ryb, nakoupili potřebné vybavení, použili vlastní čluny, zorganizovali úklidovou akci a informovali veřejnost i místní úřady o rozsahu nehody. Pomáhali médiím dostat se na kontaminovaná místa a používali své soukromé prostředky pro ochranu ostatních lidí. Podél břehů celé řeky vznikla masová občanská akce, která pokračovala až do doby, kdy byla hlášena vážná rizika poškození zdraví.

Polský odborník na hydrologii, profesor Robert Czerniawski, řekl, že se pravděpodobně příčinu ekologické katastrofy na Odře nikdy nedozvíme, pokud se znečišťovatel nepřizná. "Určitě to byla řada faktorů, nevěřím, že by jedna látka mohla otrávit celou Odru. Byl to sled událostí, došlo k nějakému lokálnímu hromadnému úhynu ryb a dalších organismů. Pak už to byl dominový efekt," řekl v rozhovoru s televizí Polsat. I on však připustil, že řeka do značné míry ztratila svou přirozenou samočisticí schopnost.

Související události, různé ekologické reakce

K podobným říčním katastrofám došlo v posledních letech i jiných na velkých řekách. Na podzim roku 2020 české orgány ochrany životního prostředí a policie vyšetřovaly sérii průmyslových úniků toxických látek - zejména kyanidů a niklu - do řeky Bečvy (přítok Moravy), které způsobily 40 kilometrů dlouhý úhyn říčního života. Český vodohospodářský úřad však okamžitě zareagoval a zvýšil hladinu vody, aby zabránil dalším škodám níže po proudu, zejména v řece Moravě, která protéká Českem, Slovenskem a Rakouskem, než se vlije do Dunaje.

Následně policie podala trestní oznámení na správce průmyslové zóny. Zvláštní česká parlamentní komise, která zkoumala příčiny znečištění, kritizovala opožděnou reakci orgánů ochrany životního prostředí a vyzvala k úpravě postupů a zlepšením určeným v zákoně o ochraně vod.

(Pozn. red. Vyšetřování Bečvy je ovšem skandální příklad selhání českého statu, kdy se ztratily klíčové důkazy z ČIŽP a nepodařilo se nalézt vinika.)

V říjnu 2010 došlo k velké průmyslové havárii v hliníkárně Ajka v severozápadním Maďarsku. V jejím důsledku zemřelo deset lidí, 150 osob bylo zraněno a asi 1 milion metrů krychlových těžebního odpadu zaplavilo obce na ploše 40 km2 a kontaminovalo řeku Tornu, přítok Ráby. O tři dny později se červené bahno plné těžkých kovů, jejichž obsah výrazně překračoval bezpečné hodnoty, dostalo do Dunaje nad Györem, nedaleko hranic se Slovenskem.

Přestože průmyslová katastrofa byla důsledkem lidských chyb a nedbalosti vedení hliníkárny, následky byly rychle a profesionálně odstraněny. Řeka Torna byla napuštěna vázacími látkami, aby se zabránilo další kontaminaci a škodám, zatímco vody níže po proudu byly monitorovány a informace byly předávány dalším zemím. Budapešť okamžitě požádala o mechanismus civilní ochrany EU, který umožnil účast zahraničních odborníků a využití mimořádných prostředků.

V případě katastrofy na Odře polské nacionalisticko-konzervativní orgány o pomoc EU nikdy nepožádaly a mezinárodní expertízu (konkrétně německou) označily za "vměšování do polských vnitřních záležitostí". V předběžné zprávě zveřejněné 29. září se na ní podílelo pouze 14 polských výzkumných center a institucí s celkem 49 experty. Za hlavní příčinu katastrofy zpráva označila rozkvět Prymnesium parvum neboli tzv. zlaté řasy. Tento invazní druh se sice objevuje v říčních vodách po celé Evropě a jeho toxin zabíjí ryby, ale není škodlivý pro ostatní živočichy ani pro člověka. Předběžná zpráva proto nevysvětluje popáleniny a podráždění kůže a tkání lidí a zvířat, které hlásil polský rybářský svaz a veterináři.

Část svého dětství jsem strávil u Odry a cestoval jsem podél jejích břehů od českých hranic na jihu až po její ústí do Baltského moře. Je to pro mě nejdůležitější polská řeka, která po mnoho let oddělovala Polsko od Německa a zároveň obě země spojovala po pádu železné opony.

Měl jsem obrovskou radost, když se v devadesátých letech konečně podařilo obnovit její čistotu a rovnováhu. Nyní bude trvat opět několik desítek let, než se říční ekosystém obnoví.

Podél Odry se nachází několik chráněných přírodních oblastí, i když celé údolí řeky je z hlediska přírody jedinečné. Od místa, kde se nacházely první znečišťující látky, se nacházejí přírodní rezervace a krajinné parky: Grądy Odrzańskie, Krzesiński Park Krajobrazowy, Park Krajobrazowy Ujście Warty, Cedyński Park Krajobrazowy, Mezinárodní park Doliny Dolní Odry a také chráněná území Ujście Odry a Zalew Szczeciński.

Doufám, že Odra ožije dříve, dokud jsem ještě naživu. A také doufám, že orgány ochrany přírody a ekologie budou schopny dopadnout a potrestat znečišťovatele, kteří nenávratně ničí jedinečné přírodní dědictví Polska a Evropy.

Přijdeme o něj na dlouhá léta a já jsem se rozplakala, protože mně - ne řece - koloval v žilách bolestivý jed.

 


Tento článek byl připraven v rámci programu spolupráce významných tiskových titulů ve střední Evropě, který vede Visegrad Insight při nadaci Res Publica.

1
Vytisknout
5344

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2022