Ruská agrese na Ukrajině:  Moskva pravděpodobně odpaluje řízené střely s odstraněnými jadernými hlavicemi

26. 11. 2022

čas čtení 9 minut
 
Použití stárnoucích raket poukazuje na to, jak vyčerpané jsou ruské zásoby raket dlouhého doletu, sděluje britské ministerstvo obrany

- Rusko odpaluje rakety zbavené jaderných hlavic

Zásoby ruských raket dlouhého doletu jsou natolik vyčerpané, že Rusko pravděpodobně odstraňuje jaderné hlavice ze stárnoucích jaderných střel a odpaluje neozbrojené rakety na Ukrajinu, sděluje britské ministerstvo obrany.

Jeho nejnovější zpravodajské informace uvádějí, že snímky ukázaly trosky - zřejmě sestřelené - rakety s plochou dráhou letu AS-15 Kent, která byla v 80. letech 20. století zkonstruována "výhradně jako jaderný nosič".

Ministerstvo napsalo na Twitteru:

"Bojová hlavice byla pravděpodobně nahrazena balastem. Ačkoli takový inertní systém stále způsobí určité škody díky kinetické energii střely a případnému nespotřebovanému palivu, je nepravděpodobné, že by dosáhl spolehlivých účinků proti zamýšleným cílům.

    Rusko téměř jistě doufá, že takové střely budou fungovat jako klamné cíle a odlákají pozornost ukrajinské protivzdušné obrany.

    Ať už je záměr Ruska jakýkoli, tato improvizace poukazuje na míru vyčerpání ruských zásob raket dlouhého doletu."




 

- Šéf ukrajinské prezidentské administrativy v sobotu konstatoval, že Rusko se bude zodpovídat za hladomor ze sovětské éry, při kterém v zimě 1932-33 zemřely miliony Ukrajinců

"Rusové zaplatí za všechny oběti Holodomoru a zodpoví se za dnešní zločiny," napsal Andrij Jermak na Telegramu.

- Němečtí poslanci se chystají přijmout rezoluci, v níž prohlásí vyhladovění milionů Ukrajinců za vlády Josifa Stalina za genocidu; německý Bundestag doufá, že tento krok poslouží jako "varování" Moskvě, protože Ukrajina bude tuto zimu čelit potenciální hladové krizi.

- Finský ministr hospodářství Mika Lintila řekl finské zpravodajské stanici Yle, že Finsko možná příští týden pošle na Ukrajinu první várku energetického vybavení.

Po hromadných raketových úderech Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na začátku tohoto týdne Lintila uvedl, že zahájil rozhovory s finskými podniky v energetickém sektoru, aby "koordinoval úsilí o pomoc Ukrajincům".

Lintila v pátek napsal na Twitteru:

    Finské společnosti posílají Ukrajině pomoc v podobě energetických zařízení. Včera jsem požádal společnosti o dar vybavení a dnes společnosti na žádost komplexně kladně odpověděly. Operace bude zahájena okamžitě a ukrajinský stát o ní byl informován.


- Podle gubernátora Dněpropetrovské oblasti Valentýna Rezničenka vypálili ruští vojáci v noci na 26. listopadu téměř 60 střel na Nikopol a okolní vesnice na jihu země.

Žádné oběti nebyly hlášeny, uvedl Rezničenko.

- Německo a Francie se zavázaly poskytnout si vzájemnou podporu při předcházení možné energetické krizi poté, co v důsledku války na Ukrajině skončily dodávky z Ruska.

V rámci společné dohody, kterou podepsali německý kancléř Olaf Scholz a francouzská premiérka Elisabeth Borneová, bude Německo dodávat Francii elektřinu a na oplátku bude dostávat tolik potřebný zemní plyn, uvedla agentura Associated Press.

"Přátelé si navzájem pomáhají v nouzi," řekl Scholz po slavnostním podpisu v Berlíně.

Borneová tento názor zopakovala a řekla, že přátelství mezi zeměmi je klíčové.y.

Německo bylo před únorovou invazí moskevských vojsk na Ukrajinu silně závislé na dodávkách ruského plynu. Od té doby se Německo snažilo najít jiné zdroje, mimo jiné tím, že zvýšilo dovoz zkapalněného zemního plynu.

Francie se mezitím potýká s problémy při uspokojování svých potřeb elektřiny kvůli opravám několika jaderných elektráren v zemi.

- Volodymyr Zelenskij se v pátek vydal do města Vyšhorod severně od Kyjeva, aby se podíval na čtyřpatrovou budovu poškozenou ruskou raketou.

Ukrajinský prezident také navštívil jedno z mnoha nouzových center, která byla zřízena za účelem zajištění tepla, vody, elektřiny a mobilního spojení, uvedla agentura Reuters.

Zelenskij uvedl ve videoprohlášení:

"Společně budeme schopni projít touto pro naši zemi obtížnou cestou. Překonáme všechny výzvy a určitě zvítězíme."
 

- Ukrajinské úřady postupně obnovují dodávky elektřiny, k čemuž přispělo i opětovné připojení čtyř jaderných elektráren v zemi, ale miliony lidí byly v pátek po nejničivějších ruských náletech stále ve tmě.


Prezident Volodymyr Zelenskij  vyzval Ukrajince k šetrnému využívání energie.

"Pokud je elektřina, neznamená to, že můžete zapnout několik výkonných elektrických spotřebičů najednou."

Zelenskij ve svém nočním videoposelství také uvedl, že 6 milionů lidí, kteří jsou stále bez proudu, je o polovinu méně než bezprostředně po středečním ruském útoku.

Útoky způsobily dosud nejhorší škody v konfliktu a miliony lidí zůstaly bez světla, vody a tepla, i když teploty klesly pod nulu.

Provozovatel národní energetické sítě, společnost Ukrenergo, o několik hodin dříve uvedl, že 30 % dodávek elektřiny je stále mimo provoz, a požádal lidi, aby omezili spotřebu energie.


- V pátek, kdy se ženisté po celé zemi snažili obnovit dodávky tepla, vody a elektřiny do velkých měst, zahynulo podle úřadů při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson 15 civilistů.
Pětatřicet lidí bylo zraněno, včetně jednoho dítěte, a poškozeno bylo několik "soukromých domů a výškových budov", uvedla představitelka města Galyna Lugová. Ostřelování Chersonu, klíčového východního města, které nedávno znovu dobyly ukrajinské síly, bylo nejsmrtonosnějším ruským bombardováním za poslední dny. Jaroslav Janušovič, náčelník chersonské vojenské správy, uvedl, že ruské síly "zahájily palbu na obytnou oblast z několika raketometů".

- Evropská unie zintenzivní úsilí o poskytnutí podpory Ukrajině na obnovu a udržení dodávek elektřiny a vytápění, uvedla v pátek šéfka Evropské komise.  Ursula von der Leyenová v prohlášení po telefonickém rozhovoru s Volodymyrem Zelenským uvedla, že výkonná složka EU připravuje dodání velkých darů Ukrajině ze zemí EU a z rezerv EK.

- Maďarská prezidentka Katalin Novaková cestuje do Kyjeva na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvedl v pátek web index.hu s tím, že Novaková pojede vlakem přes Polsko.

- Ukrajinští představitelé by měli být "prozíraví", aby zajistili mír, řekl papež František a naznačil, že Kyjev bude muset učinit ústupky, aby ukončil válku s Ruskem. V otevřeném dopise zveřejněném v pátek u příležitosti devítiměsíčního výročí války pontifik ocenil sílu Ukrajinců tváří v tvář agresi. "Svět poznal odvážný a silný lid, lid, který trpí a modlí se, pláče a bojuje, vzdoruje a doufá: ušlechtilý a mučednický lid."

- Čtyři ukrajinské jaderné elektrárny byly znovu připojeny k národní energetické síti poté, co začátkem tohoto týdne zcela ztratily napájení mimo areál elektrárny, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Všechna zařízení byla ve středu poprvé v ukrajinské historii odpojena od sítě po poslední vlně ruských leteckých úderů na životně důležitou infrastrukturu. V pátečním prohlášení jaderný dozor uvedl, že jej Ukrajina v pátek informovala o tom, že její elektrárny Rivne, Jižní Ukrajina a Chmelnyckyj byly znovu připojeny. Ve čtvrtek Ukrajina znovu připojila svou rozsáhlou Záporožskou elektrárnu, uvedl dříve Kyjev.

- Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem, což je nová výzva pro Vladimira Putina, který v důsledku války na Ukrajině stále více uvolňuje ruce regionálním spojencům Ruska. Odmítnutí ze strany tradičního Putinova spojence přichází bezprostředně po jeho katastrofálním summitu se šesti bývalými sovětskými státy.

-  Podle zprávy agentury Bloomberg se v pátek večer sešli diplomaté EU ve snaze dosáhnout dohody o cenové hladině, na níž by se omezil vývoz ruské ropy. Evropským vládám se zatím nepodařilo najít dohodu před termínem 5. prosince. Návrh skupiny G7 na omezení ceny na 65 až 70 dolarů za barel považují někteří za příliš vysoký a jiní za příliš nízký.

-  Angela Merkelová trvá na tom, že její oslabená pozice v posledních měsících jejího působeníjako německé kancléřky  jí znemožnilo  ovlivnit chování Vladimira Putina. 

- Šéf ruské žoldnéřské jednotky Wagner Jevgenij Prigožin prohlásil, že pro skupinu pracuje bývalý generál americké námořní pěchoty. Na žádost finského listu Helsingin Sanomat   Prigožin v pátek uvedl: "Bojují v britském praporu [jako součást Wagner PMC], kterému velí občan USA, bývalý generál námořní pěchoty," řekl Prigožin, kterého citovala tisková služba jeho společnosti Concord.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
2910

Diskuse

Obsah vydání | 29. 11. 2022