Nastupující český prezident Petr Pavel znamená po deseti letech vlády Miloše Zemana změnu

9. 3. 2023

 

Pavlovo rekordní volební vítězství je všeobecně vnímáno jako rána silnému populistickému proudu ve střední Evropě, který v České republice ztělesňuje Miloš Zeman a jeho spojenec, opoziční lídr Andrej Babiš, jehož Pavel v prezidentských volbách porazil. Pavel byl také velmi kritický k maďarskému populistickému silákovi Viktoru Orbánovi a kvůli způsobu, jakým Orbán ovládl Visegrádskou skupinu středoevropských zemí, zpochybnil její budoucnost.

Jedny z největších změn se budou týkat zahraniční politiky, která je jednou z klíčových kompetencí prezidenta a kde by měl Pavel zazářit po vynikající vojenské kariéře, během níž se mimo jiné dostal do čela Vojenského výboru NATO - kde se stal nejvýše postaveným důstojníkem ve velení NATO ze státu bývalé Varšavské smlouvy.

Pavlův telefonát s tchajwanskou prezidentkou Tsai Ing-wen krátce po jeho lednovém drtivém volebním vítězství a jeho upřímná podpora Ukrajiny okamžitě udělaly tlustou čáru za působením Miloše Zemana, který po většinu svého desetiletého působení na Pražském hradě hájil ruského diktátora Vladimira Putina a snažil se posílit ekonomické vazby s Čínou.

"Statečnost, s jakou se Ukrajinci postavili nepřátelskému agresorovi, inspiruje Evropu a celé demokratické společenství," napsal Pavel na svém facebookovém profilu po ročním výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Dodal, že Ukrajinci "si zaslouží respekt i skutečnou a praktickou podporu všemi prostředky".

Pavel vyzval k tomu, aby byl Ukrajině co nejdříve umožněn vstup do NATO a Evropské unie, ale jako bývalý voják se také realisticky vyjádřil o konci války.

Během panelové debaty na Mnichovské bezpečnostní konferenci minulý měsíc Pavel vyjádřil pochybnosti o tom, zda Ukrajina letos válku vyhraje, a o tom, zda je úplný kolaps Ruska v zájmu Západu. Tyto výroky vedly kolegu z panelu, ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kulebu, k reakci, že evropští politici by "měli Ukrajině důvěřovat" a nenutit ji k ústupkům.  

Celkově se očekává, že Pavel po Zemanově zaměření na ekonomickou diplomacii s cílem podpořit obchod pro exportně orientovanou zemi znovu zdůrazní roli hodnot v české zahraniční politice - jak ji stanovil první postkomunistický prezident Václav Havel.

Kritici Zemanovi vyčítali, že své státní návštěvy využívá k tomu, aby sloužil obchodním zájmům kontroverzních domácích firem, jako je například finanční skupina PPF. "Cesty Miloše Zemana měly význam maximálně pro lobbing PPF, jinak nebyly k ničemu," řekl Seznam Zprávám Kvido Štěpánek, majitel dodavatele elektroniky Isolit-Bravo.

V domácí politice se očekává, že Pavel bude mnohem méně aktivně stranický než jeho předchůdce. Ačkoli je Česko parlamentní demokracií a ústava dává prezidentovi omezené pravomoci kromě zahraniční politiky a jmenování soudců a centrálních bankéřů, Zeman je posunul na hranici.

Zeman v roce 2013 jmenoval úřednickou vládu bez parlamentní podpory a umožnil Babišovi vládnout po parlamentních volbách v roce 2017, aniž by ten získal důvěru. Využíval také formalit při podepisování jmenování ministrů, k pokusům zasahovat do výběru ministrů.

Přestože Pavla ve volbách podpořila současná středopravicová vláda, je nezávislý a zastává progresivnější postoje, pokud jde o pomoc chudým Čechům při zvládání krize životních nákladů a zvyšování důchodů o inflaci. Podpořil také přijetí eura a podpořil Zelenou dohodu EU a vyjádřil sociálně liberální postoje k genderovým otázkám, jako jsou sňatky homosexuálů a ratifikace Istanbulské úmluvy o násilí na ženách, kterou ČR dosud nepodepsala.

Pavel by také měl vrátit důstojnost prezidentskému úřadu. Zeman využil prezidentské pravomoci udělovat milosti ke zrušení rozsudků nad svými zaměstnanci nebo obchodními spojenci odsouzenými za korupci. Pavel už před svým nástupem požadoval audit na Pražském hradě, což zřejmě přimělo Zemanův tým, aby se začal rozhlížet po obětních beráncích.