OSN přijala přelomovou rezoluci o klimatické spravedlnosti

30. 3. 2023

čas čtení 4 minuty

Ve středu byla přijata rezoluce OSN, která by měla usnadnit vyvození právní odpovědnosti zemí, které znečišťují životní prostředí. Toto hlasování bylo označeno za historické vítězství klimatické spravedlnosti, informuje Guardian.

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, jejímž iniciátorem je malý tichomořský ostrovní stát Vanuatu, který je ohrožen extrémními klimatickými dopady. Za tuto rezoluci se postavili také mladí aktivisté, aby získali právní stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), které by vyjasnilo povinnosti států řešit klimatickou krizi - a upřesnilo případné důsledky, které by dané země měly nést za svou nečinnost.

"Dnes jsme byli svědky vítězství klimatické spravedlnosti epických rozměrů," řekl premiér Vanuatu Ishmael Kalsakau. "Dnešní historická rezoluce je začátkem nové éry mnohostranné spolupráce v oblasti klimatu, která se více zaměřuje na dodržování zásad mezinárodního práva, a éry, která staví lidská práva a mezigenerační spravedlnost do popředí rozhodování o klimatu."

Rezoluce, kterou spolupodpořilo více než 120 zemí včetně Spojeného království, nikoli však USA, pomůže vytvořit jakýsi právní lakmusový papírek pro globální hnutí za klimatickou spravedlnost, které se snaží hnát země, které selhávají v oblasti klimatu, k odpovědnosti.

Bidenova vláda v těchto dnech zahájila aukci na těžbu ropy a zemního plynu na 73 milionech akrech v Mexického zálivu - a to jen několik dní poté, co samozvaný "klimatický prezident" schválil rozsáhlý, několik desetiletí trvající projekt těžby ropy a zemního plynu na Aljašce, který vytvoří jednu z největších "uhlíkových bomb" na území USA.

Stanovisko nejvyššího světového soudu sice nebude závazné pro domácí soudy, ale stanovení mezinárodních právních pravidel může mít vliv na soudce a vlády. Představuje také první pokus o stanovení povinností v oblasti klimatu v rámci mezinárodního práva, což, jak doufají stoupenci tohoto návrhu, posílí soudní spory týkající se klimatu tím, že pomůže zranitelným státům a obhájcům pohnat země k odpovědnosti za jejich nekalou činnost, či naopak nečinnost.

Rezoluce vznikla v důsledku rostoucí frustrace z nesouladu mezi rétorikou globálního společenství a opatřeními v oblasti změny klimatu, a to na pozadí zemí, jako je Vanuatu, které čelí existenčnímu ohrožení v důsledku zvyšování hladiny moří. Tato frustrace přiměla studenty práv na Vanuatu k tomu, aby se stali klimatickými aktivisty, zatímco rezoluci vypracovali právní zástupci původních obyvatel Tichomoří.

Poradní stanovisko ICJ v podstatě pomůže určit, zda existuje právní povinnost zemí plnit to, k čemu se zavázaly v nezávazných smlouvách, jako je například Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015, a zda lze její neplnění napadnout soudním sporem.

Vanuatu, souostroví 500 mil západně od Fidži s přibližně 325 000 obyvateli, minulý měsíc zasáhly dva hurikány 4. kategorie v rozmezí 72 hodin. Způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře, evakuaci postižených osob, zatímco další obyvatelé byli několik dní odstřiženi od vody a elektřiny.

Ostrovní státy a rozvojové země, jako jsou Vanuatu, Šalamounovy ostrovy, Madagaskar a Srí Lanka, se nejméně podílejí na celosvětových emisích skleníkových plynů, ale nesou hlavní tíhu nevyzpytatelných a extrémních klimatických jevů, jako jsou hurikány, záplavy, sucho, extrémní vedra a povodně, které narušují zabezpečení dodávek vody a potravin a podporují nucenou migraci.

Historická rezoluce byla přijata v době, kdy se jednotlivé země poprvé sešly v Egyptě, aby projednaly vytvoření nástrojů pro financování ztrát a škod, které by státům kompenzovaly nevratné škody způsobené extrémními klimatickými jevy.

 

Celý článek v originále ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1
Vytisknout
5399

Diskuse

Obsah vydání | 4. 4. 2023