Antarktické oceánské proudy směřují ke kolapsu

30. 3. 2023

čas čtení 3 minuty
 
Rychle tající antarktický led způsobuje dramatické zpomalení hlubokomořských proudů a může mít katastrofální dopad na klima, varuje nová zpráva


Podle týmu australských vědců by se hlubinné proudy, které pohánějí oceánské proudy, mohly do roku 2050 snížit o 40 %.

Tyto proudy přenášejí životně důležité teplo, kyslík, uhlík a živiny po celém světě.


Podle dřívějších výzkumů by zpomalení severoatlantického proudu mohlo způsobit ochlazení Evropy.

Studie zveřejněná v časopise Nature rovněž varuje, že zpomalení by mohlo snížit schopnost oceánu absorbovat oxid uhličitý z atmosféry.

Zpráva popisuje, jak je síť oceánských proudů na Zemi částečně poháněna pohybem studené, husté slané vody směrem dolů k mořskému dnu poblíž Antarktidy.

Jak ale sladká voda z ledovcové čepičky taje, mořská voda se stává méně slanou a hustou a pohyb směrem dolů se zpomaluje.

Tyto hlubokomořské proudy  na severní a jižní polokouli byly podle vědců po tisíce let relativně stabilní, ale nyní je narušuje oteplování klimatu.

"Naše modelování ukazuje, že pokud budou globální emise uhlíku pokračovat současným tempem, pak se antarktickí proudy v příštích 30 letech zpomalí o více než 40 % - a to na trajektorii, která zřejmě směřuje ke kolapsu," uvedl vedoucí studie profesor Matthew England.

"Kdyby oceány měly plíce, tohle by byla jedna z nich," řekl profesor England, oceánograf z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney, na tiskovém brífinku.

Doktorka Adele Morrisonová, která se na zprávě podílela, vysvětlila, že se zpomalením oceánské cirkulace voda na hladině rychle dosáhla své schopnosti pohlcovat uhlík a nebyla pak nahrazena vodou nenasycenou uhlíkem z větších hloubek.

Studie Atlas 2018 zjistila, že systém cirkulace Atlantského oceánu je slabší než před více než 1 000 lety a za posledních 150 let se výrazně změnil.

Naznačila, že změny v atlantické meridionální převratné cirkulaci (Amoc), která se podobá dopravníkovému pásu, by mohly ochladit oceán a severozápadní Evropu a ovlivnit hlubokomořské ekosystémy.

Senzační vyobrazení likvidace Amocu bylo ukázáno ve filmu o klimatické katastrofě z roku 2004 Den poté.

Dr. Morrison však uvedl, že zpomalení jižní cirkulace by mělo větší dopad na mořské ekosystémy a samotnou Antarktidu.

"Mořské proudy vynášejí živiny, které při odumírání organismů klesly ke dnu... a doplňují tak zásoby živin pro globální ekosystém a rybolov," konstatovala.

"Dalším větším důsledkem, který by to mohlo mít, je zpětná vazba na to, jak velká část Antarktidy v budoucnu roztaje. Otevírá to cestu teplejším vodám, které by mohly způsobit zvýšené tání, což by byla další zpětná vazba, která by dostala více tající vody do oceánu a ještě více zpomalila cirkulaci," dodala.

Vědci strávili 35 milionů výpočetních hodin během dvou let, aby vytvořili své modely, které naznačují, že hlubokovodní cirkulace v Antarktidě by se mohla zpomalit dvakrát rychleji než pokles v severním Atlantiku.

"[Je] ohromující, že se to děje tak rychle," řekl klimatolog Alan Mix z Oregonské státní univerzity, spoluautor posledního hodnocení Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

"Zdá se, že se to rozjíždí právě teď. To je zpráva na titulní straně," řekl agentuře Reuters.

Vliv antarktického tání na oceánské proudy zatím nebyl v modelech IPCC o změně klimatu zohledněn, ale bude "značný", řekl profesor England.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
6421

Diskuse

Obsah vydání | 4. 4. 2023