Stopka více-cennosti?
21. 7. 2023 / Beno Trávníček Brodský
Ještě drobně navazuji na minulý textík „Skromnost jako grunt“. Už jsem asi i někde okrajem zmínil - jeden kamarád z vandrů, tak trochu postižený kluk, jinak ale skvělej člověk, díky svým životním zkušenostem vynalezl slovní spojení VÍCECENNÝ ČLOVĚK. Tak říkával lidem, kteří často, byť i tupějšího rozumu, než on a nekonečně horších zásad, ho v lepším případě přehlíželi, v tom horším mu dávali najevo svoji domnělou „více-cennost“. Aniž by si (ti blbci) byli schopni uvědomit o co přišli, protože právě takový člověk vás může obohatit víc, než byste zprvu odhadovali. Stačí jen normálně komunikovat – ani neponižovat ani neoplacávat.
Možná právě více-cennost, tedy jistota některých lidí, že právě oni jsou ti správní ONI, je vrcholem neskromnosti, nešetrnosti, egoismu, tedy destrukce kde-čeho, včetně našeho společného životního prostředí (biosféry).
Možná by mohlo být zajímavé, a pokud by se to vyvedlo plošně tak i docela významné, dívat se okolo sebe filtrem, zda a kdo se chová viditelně až vyzývavě více-cenně. Vrcholem by pak mohlo být najít odvahu zkusit mu tuhle informaci zprostředkovat tak, aby se alespoň urazil, když už nic lepšího. Aby na něm tenhle kontakt zanechal výrazný emocionální odraz. Pak je drobná šance, že by o tom mohl přemýšlet a třeba, třeba s tím jednou i něco udělat – v zájmu svém – v zájmu všech.
My „méně-cenní“ si můžeme vzájemně popřát hodně odvahy a štěstí v téhle dost blbé, ale současně i bohulibé práci. Až se více-cenní dozvědí, že o nich víme, že jsou zaškatulkovaní a „že po nich jdeme“, třeba se dějiny malinko pohnou
PS: A samozřejmě, že více-cenní lidé existují!
Ti by si to ale o sobě nikdy nemysleli.
Diskuse