Hansen, jehož svědectví v Senátu USA v roce 1988 je citováno jako první významná varovná informace o globálním oteplování, varoval nyní v prohlášení se dvěma dalšími vědci, že svět se posouvá směrem k „nové klimatické hranici“ s teplotami vyššími než kdykoli předtím za poslední milion let, což přineslo dopady, jako jsou silnější bouře, vlny veder a sucha.

Podle Hansena se svět od masové industrializace již oteplil přibližně o 1,2 °C, což způsobuje 20% pravděpodobnost výskytu takových extrémních letních teplot, jaké jsou v současné době pozorovány v mnoha částech severní polokoule, zatímco před 50 lety byla tato šance jen 1%.

"Pokud nesnížíme množství skleníkových plynů, čeká nás toho ještě mnohem víc," řekl Hansen, kterému je nyní 82 let. "Tyto superbouře jsou jen ochutnávkou bouří mých vnuků. Vtipně míříme do nové reality - věděli jsme, že to přijde."

Hansen byl klimatologem agentury Nasa, když varoval zákonodárce před rostoucím globálním oteplováním, a od té doby se spolu s aktivisty účastnil protestů, na nichž kritizoval nedostatek opatření ke snížení emisí ohřívajících planetu v uplynulých desetiletích.


Řekl, že rekordní vlny veder, které v posledních týdnech sužují USA, Evropu, Čínu a další země, zvýšily "pocit zklamání, že jsme my vědci nekomunikovali jasněji a že jsme nezvolili vůdce schopné inteligentnější reakce".

"Znamená to, že jsme zatracení hlupáci," řekl Hansen o váhavé reakci lidstva na klimatickou krizi. "Musíme to zažít, abychom tomu uvěřili."

Zdá se, že letošní rok bude nejteplejším rokem, jaký byl kdy celosvětově zaznamenán, přičemž v létě již byl zaznamenán nejteplejší červen. Naopak rok 2023 může být časem považován za průměrný nebo dokonce mírný, protože teploty budou i nadále stoupat. "Než se věci zlepší, bude hůř," řekl Hansen.

"To neznamená, že se extrémní horka na určitém místě v letošním roce budou opakovat a narůstat každý rok. Výkyvy počasí s věcmi hýbou. Ale globální průměrná teplota půjde nahoru a bude stále větší počet extrémních událostí."

Hansen v nové výzkumné práci, která ještě nebyla recenzována, konstatuje, že tempo globálního oteplování se zrychluje, i když se zohlední přirozené výkyvy, jako je současný klimatický jev El Niño, který pravidelně zvyšuje teploty. Důvodem je podle něj "bezprecedentní" nerovnováha v množství energie přicházející na planetu ze Slunce oproti energii odražené od Země.

Globální teplota se v důsledku spalování fosilních paliv nepochybně zvyšuje, vědci se však rozcházejí v názoru, zda se toto tempo zrychluje. "Nevidíme žádný důkaz toho, co Jim tvrdí," řekl Michael Mann, klimatolog z Pensylvánské univerzity, který dodal, že ohřívání klimatického systému je "pozoruhodně stabilní". Jiní uvedli, že tato myšlenka je pravděpodobná, ačkoli k získání jistoty je zapotřebí více údajů.

"Možná je předčasné tvrdit, že se oteplování zrychluje, ale určitě neklesá. Stále máme nohu na plynu," řekl Matthew Huber, odborník na paleoklimatologii z Purdue University.

Vědci na základě rekonstrukcí založených na důkazech shromážděných prostřednictvím ledových jader, letokruhů stromů a usazenin odhadli, že současný prudký nárůst oteplování již přivedl globální teploty na úroveň, která nebyla na Zemi zaznamenána přibližně od doby před 125 000 lety, tedy od doby před poslední dobou ledovou.

"Je docela možné, že už žijeme v takovém klimatu, v jakém ještě žádný člověk nežil, a určitě žijeme v takovém klimatu, v jakém ještě žádný člověk nežil od doby před vznikem zemědělství," řekl Bob Kopp, klimatolog z Rutgersovy univerzity.

Pokud se globální teplota zvýší o další 1 °C nebo více, což se podle všeobecných předpovědí stane do konce století, pokud nedojde k drastickému snížení emisí, má podle Hubera Hansen "v podstatě pravdu", že se svět ponoří do takového tepla, jaké nebylo zaznamenáno před 1-3 miliony let, tedy v období zvaném pliocén.

"To je radikálně odlišný svět," řekl Huber o epoše, v níž bylo dost teplo na to, aby u jižního pólu rostly buky, a hladina moře byla asi o 20 metrů vyšší než dnes, což by dnes zatopilo většinu pobřežních měst.

"Vyháníme teploty na úroveň pliocénu, což je mimo oblast lidských zkušeností; je to tak obrovská změna, že se s ní většina věcí na Zemi nemusela vyrovnat," řekl Huber. "Je to v podstatě experiment na lidech a ekosystémech, abychom zjistili, jak budou reagovat. Nic na to není přizpůsobeno."

Předchozí změny klimatu, vyvolané skleníkovými plyny nebo změnami na oběžné dráze Země, způsobily změny, které se odehrávaly po tisíce let. Ale v době, kdy vlny veder sužují populace nezvyklé na extrémní teploty, lesy hoří a mořský život se snaží vyrovnat s prudce rostoucím teplem v oceánech, dochází k současnému vzestupu tempem, které nebylo zaznamenáno od vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let.

"Problémem není jen rozsah změn, ale i jejich rychlost," říká Ellen Thomasová, vědkyně z Yaleovy univerzity, která se zabývá studiem klimatu v geologických časových horizontech. "Máme nastavené dálnice a železnice, naše infrastruktura se nemůže měnit. Téměř všichni moji kolegové říkají, že jsme při zpětném pohledu podcenili důsledky. Věci se hýbou rychleji, než jsme si mysleli, což není dobře."

Podle Hubera spalující vedra letošního léta naplno odhalila světu poselství, které se Hansen pokusil přednést již před 35 lety a vědci se o to snaží od té doby. "Jako vědci jsme se tomu dívali do tváře celá desetiletí, ale nyní svět prochází stejným procesem, který se podobá pěti stadiím smutku," řekl. "Je bolestné sledovat, jak tím lidé procházejí.

"Ale nemůžeme se jednoduše vzdát, protože situace je zoufalá," dodal Huber. "Musíme si říct: 'Tady je třeba investovat, provést změny a inovace' a nevzdávat se. Nemůžeme jen tak odepsat miliardy lidí."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout