Americká letiště jsou stále zranitelnější čínským raketovým útokem

3. 12. 2025

Letecká základna Kadena, největší americké centrum letecké síly v Japonsku, v době rostoucího napětí ohledně Tchaj-wanu zesílila přípravy proti možným čínským raketovým útokům prostřednictvím rychlých cvičení oprav poškození letiště.

Kadena, která se nachází na Okinawě, přibližně 595 kilometrů od Tchaj-wanu, je považována za pravděpodobný cíl, pokud by se Čína pokusila násilně obsadit samosprávný ostrov, vzhledem k roli základny stíhaček a provozování flotil dronů amerického letectva, námořní pěchoty a námořnictva.

Americké ministerstvo obrany (DoD) odhaduje, že Čína vlastní více než 2 000 balistických raket schopných zasáhnout Japonsko, což podtrhuje zranitelnost Kadeny navzdory její obraně systémem Patriot Advanced Capability-3 (PAC-3).

V listopadu vedla 18. peruť civilních ženistů – ženijní jednotka amerického letectva obvykle odpovědná za infrastrukturu základny – společná cvičení simulující opravy kráterů, odstraňování trosek a obnovu dráhy, aby základna mohla udržet bojové operace v náročném prostředí.

"Při obnově letiště je důležitá každá sekunda," řekl starší letec Seth Callahan a zdůraznil potřebu rychlosti při návratu letadel do provozu.

Současně Kadena provádí nejrozsáhlejší modernizaci ranveje v tomto roce, kdy nahrazuje opotřebovaný povrch a zesiluje klíčové úseky pro zvýšení odolnosti a snížení budoucí údržby.

Úředníci uvedli, že vylepšení zajistí roli Kadeny jako "kritického startovacího bodu" pro americké operace v Indo-Pacifiku, protože USA nadále zvyšují připravenost v době eskalace napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Podle analytiků to však může být příliš málo a příliš pozdě. 36 japonských vojenských letišť – včetně hlavních amerických základen jako Kadena a Iwakuni – má minimální zpevnění, pouze ~140 převážně studenoválečných krytů a minimální přístavby za poslední desetiletí, uvádějí Thomas Shugart III a Timothy Walton ve zprávě pro Hudson Institute z ledna 2025.

Upozorňují, že protože tyto základny nejsou zpevněné a jsou hustě zastavěné, Čínská lidová osvobozenecká armáda by mohla neutralizovat letadla a zásoby paliva jen malým počtem balistických raket nebo řízených střel vyzbrojených submunicí, což činí americké letectvo se sídlem v Japonsku obzvlášť zranitelným vůči rychlému, drtivému úderu na začátku konfliktu.

Kromě Japonska mohou být podobně zranitelné americké letecké základny na Filipínách. Stacie Pettyjohn a Molly Campbell ve zprávě z září 2025 pro Center for a New American Security (CNAS) používají tabletop vignetu o stíhačkách amerického letectva a obráncích americké armády provádějících operace Agile Combat Employment (ACE) z rozptýlených leteckých základen na Mindanau, aby ilustrovaly jejich zranitelnost vůči čínským útokům dronů.

Strategie amerického ACE je rozptýlený, flexibilní manévrovací systém, který rychle přesouvá letadla, personál a podporu mezi několika malými nebo náročnými místy, aby zvýšil šance na přežití a zajistil pokračující generování bojové síly v ohrožení.

V tomto scénáři jsou základny ACE od sebe vzdáleny asi 160 kilometrů a autoři uzavírají, že není dostatek obrany k jejich dostatečnému pokrytí. Jejich scénář ukazuje čínské síly využívající proudové drony a kamikadze drony odpalované z nákladních aut z Hainanu, lodní střely CJ-10 a letecky odpalovanou balistickou střelu (ALBM) z bombardéru H-6.

Varují, že americké koncepty vedení války založené na distribuovaných společných operacích budou poraženy, pokud distribuované síly nebudou chráněny proti útokům dronů, a že opakované útoky dronů by mohly vyčerpat americké zásoby stíhaček a překonat aktivní obranu.

Takové zranitelnosti mohou naznačovat větší výzvy americké letecké strategie ACE. V článku v Proceedings z července 2024 Michael Blaser uvádí, že ACE vychází z myšlenky, že Čína nemá dostatečnou kapacitu dlouhého doletu a že její cílový cyklus zůstává pomalejší než generování amerických letů.

Blaser však upozorňuje, že čínské raketové síly disponují největším raketovým arzenálem na světě, schopným současně zasáhnout rozptýlená letadla na pacifických základnách. Dále dodává, že pokroky v AI a vesmírných senzorech umožňují Číně urychlit její kill chain, což může předběhnout tempo ACE.

Při hlubším zkoumání areálu ACE mohla být americká letecká síla předpokládána jako operace ze zadních "útočných" základen, přičemž předvídatelné a neomezené logistické posilování amerických sil se stalo minulostí.

Shromažďování amerických sil ve stylu Pouštní bouře z 90. let už nemusí být možné kvůli schopnostem dlouhodobých úderů a trvalému sledování, což by učinilo tradiční koncepty základny v zahraničí zastaralými.

Kelly Grieco a další autoři zmiňují ve zprávě pro Stimson Institute z prosince 2024, že čínské raketové útoky by mohly na prvních 12 dní konfliktu vyřadit americké dráhy a pojížděcí dráhy v Japonsku, čímž by zabránily stíhacím operacím na podporu Tchaj-wanu.

Grieco a další autoři uvádějí, že tankery s leteckým doplňováním paliva by nemohly operovat z Japonska více než měsíc, což by americkým letadlům znemožnilo dosažení potřebného doletu k dosažení Tchajwanského průlivu nebo Jihočínského moře. Upozorňují, že tato uzavření by výrazně omezila generování letů, zpozdila nasazení bombardérů a riskovala, že Čína získá třicetidenní okno vzdušné převahy k rychlému pokusu o postavení mezinárodního společenství před hotovou věc.

Klíčové je, že žádná realistická kombinace opravy dráhy, rozptýlení a protiraketové obrany pravděpodobně nevyřeší problém výpadků letišť v úvodních fázích konfliktu mezi USA a Čínou o Tchaj-wan.

Navzdory těmto zranitelnostem Sean Zeigler a další autoři ve zprávě RAND z července 2025 uvádějí, že USA rozšiřují úsilí o opevnění pacifických letišť výstavbou nových rozptýlených míst jako Tinian a Yap, posilováním stávajících základen, přidáváním zpevněných krytů, zlepšením redundance paliva a rychlými opravami ranvejí.

Zeigler a další však poukazují na to, že pokrok zůstává omezený a zaostává za rozšiřujícím se čínským raketovým arzenálem. Poukazují na to, že pasivní obrana – nejefektivnější opatření k přežití – byla odložena o několik let, což vedlo k kumulativnímu finančnímu deficitu, zatímco vojenská výstavba amerického letectva dosahovala v průměru pouze 300 milionů dolarů ročně, což bylo výrazně pod požadavky.

Doplňují, že realizaci dále komplikuje politická stabilita hostitelské země a rizika přístupu. Země jako Filipíny mají vysoké skóre vnitřního nebo vnějšího politického rizika, které by mohlo omezit americké základny nebo operace při změně politického vedení. Zdůrazňují, že i efektivní investice do ACE budou vyžadovat trvalé obsazení, nasazení a dlouhodobý přístup, aby byly úspěšné.

Čínský arzenál raket a dronů narušuje samotné základy americké letecké síly v Pacifiku a odhaluje strategii založenou na předpokladech, které PLA možná již předběhla a překonala. Pokud USA nezpevní a nerozptýlí své pacifické základny ve velkém měřítku a neudrží spojence blízko, jejich předsunuté letecké síly mohou být zneškodněny dlouho předtím, než se dostanou do jakéhokoli boje s Čínou.

Zdroj v angličtině: ZDE