Rozhovory mezi USA a Ruskem mohou vyvinout tlak na Kyjev, aby učinil ústupky, varuje šéfka zahraniční politiky EU

2. 12. 2025

čas čtení 6 minut
 

Kaja Kallasová říká, že vyjednavači by neměli „ztratit ze zřetele, že to bylo Rusko, kdo tuto válku začal“

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová vyjádřila obavy, že jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a zvláštním vyslancem Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, které se má uskutečnit v úterý, vyvinou tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky.

Witkoff, developer, který se stal vyslancem a nedávno byl odhalen, že radil ruským úředníkům, jak si získat Trumpovu přízeň, přijíždí do Moskvy poté, co o víkendu vedl americkou delegaci při jednáních s Ukrajinou, téměř čtyři roky poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi.

 

„Obávám se, že veškerý tlak bude vyvíjen na oběť, což znamená, že Ukrajina bude muset učinit ústupky a přijmout závazky,“ řekla Kallasová o nadcházejícím setkání Witkoffa s Putinem. „Abychom však dosáhli míru, neměli bychom zapomínat, že to bylo Rusko, které tuto válku začalo, Rusko, které v ní pokračuje, a Rusko, které každý den útočí na civilisty a civilní infrastrukturu, aby způsobilo co největší škody.“

Evropští lídři jsou znepokojeni plánem USA, který se výrazně přiklání na stranu Ruska a který byl představen minulý měsíc s cílem ukončit válku. Plán zahrnoval udělení území na východní Ukrajině, které Moskva dosud neovládala, Rusku, a zároveň nutil Kyjev omezit velikost své armády a vzdát se ambicí vstoupit do NATO. Ačkoli byl plán od té doby změněn, evropští spojenci Ukrajiny zůstávají znepokojeni jakýmkoli plánem, který by mohl zakotvit nucenou změnu hranic a nepostihovat válečné zločiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se diplomaticky snaží získat podporu evropských spojenců, v pondělí řekl, že Rusko nesmí být za svou invazi odměněno. „Musíme také zajistit, aby Rusko samo nevnímalo nic, co by mohlo považovat za odměnu za tuto válku,“ řekl na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Ukrajinský vůdce telefonoval s desítkou dalších lídrů, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze.

Zelenskyj uvedl, že rozhovory s francouzským prezidentem trvaly několik hodin a zaměřily se hlavně na jednání o ukončení války a bezpečnostní záruky. „Mír musí být skutečně trvalý. Válka musí skončit co nejdříve,“ napsal na Twitteru.

Z Paříže oba také hovořili s Witkoffem a Rustemem Umerovem, vedoucím ukrajinské delegace během jednání s USA.

Macron uvedl, že pouze Ukrajina má právo rozhodovat o svých územích v mírových jednáních s Ruskem a že Evropané musí být u jednacího stolu, aby zajistili bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Merz, který po telefonátu se Zelenským hovořil po boku polského premiéra Donalda Tuska, řekl, že na Ukrajině nesmí být „žádný diktovaný mír“ a že Kyjev a jeho evropští spojenci musí být zapojeni do jakékoli dohody o ukončení války.

„Máme jasný postup: žádné rozhodnutí o Ukrajině a Evropě bez Ukrajinců a bez Evropanů,“ řekl.

Kallasová, která uvedla, že snaha o ukončení války na Ukrajině by mohla vstoupit do „klíčového týdne“, varovala, že umožnit Rusku změnit hranice silou by vytvořilo nebezpečný precedens pro celý svět.

Dříve popsala víkendová jednání mezi USA a Ukrajinou na Floridě jako „obtížná, ale produktivní“. Na otázku, zda věří, že USA najdou dobré řešení pro Ukrajinu, odpověděla: „Ukrajinci jsou tam sami. Kdyby byli spolu s Evropany, byli by určitě mnohem silnější, ale věřím, že Ukrajinci se za sebe postaví.“

Zelenskyj naznačil, že ukrajinští a američtí vyjednavači ještě nedokončili revizi navrhovaného amerického plánu. V pondělí řekl, že „některé obtížné otázky je ještě třeba vyřešit“.
 
Witkoff by měl do Ruska dorazit spolu s Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Putinův mluvčí nespecifikoval, zda se Kushner, který hrál aktivní roli v jednáních o mírové dohodě v Gaze, také zúčastní schůzky s ruským prezidentem.

Oba Trumpovi vyslanci se zúčastnili víkendových jednání mezi vysokými ukrajinskými a americkými představiteli, která se konala na Floridě v soukromém golfovém klubu vybudovaném Witkoffovou společností.

Po schůzce vyjádřil americký ministr zahraničí Marco Rubio optimismus ohledně ukončení války. „Ještě je třeba udělat hodně práce. Je to citlivá záležitost,“ řekl Rubio. „Je tu mnoho proměnných a je zřejmé, že je tu ještě jedna strana, která se na tom podílí... ta bude muset být součástí rovnice, a to bude pokračovat i později tento týden, kdy pan Witkoff odcestuje do Moskvy.“

Ukrajinský prezident je pod tlakem po náhlé rezignaci svého šéfa kabinetu a nejbližšího poradce Andrije Jermaka v reakci na rozšiřující se protikorupční vyšetřování, které se stalo nejzávažnějším skandálem Zelenského prezidentství.

Ukrajinský vůdce by měl mezitím v úterý uskutečnit svou první oficiální návštěvu Irska, zatímco jeho ministr obrany Denys Šmyhal byl v pondělí v Bruselu na jednáních se svými protějšky z EU.

Šmyhal uvedl, že informoval ministry obrany o „nejnaléhavějších potřebách našich vojáků“, především v oblasti protivzdušné obrany. Uvítal oznámení Nizozemska, že přispěje dalšími 250 miliony eur na iniciativu NATO zaměřenou na nákup zbraní a munice pro Ukrajinu od Spojených států.

Tato vlna diplomatické aktivity přišla v době, kdy studie ukázala, že Rusko v listopadu zaznamenalo největší pokrok na Ukrajině za poslední rok. Ruská armáda obsadila 701 km², což je podle analýzy dat amerického Institutu pro studium války (Institute for the Study of War) provedené agenturou AFP druhý největší územní zisk od listopadu 2024. Studie nezahrnovala první měsíce války, kdy byla fronta velmi pohyblivá.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
189

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2025