Putin: "Rusko neusiluje o válku, ale pokud Evropa chce bojovat, jsme připraveni“

2. 12. 2025

čas čtení 12 minut

Putinovy výroky se zdály být zaměřeny na vrážení klínu mezi Washington a evropské metropole

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý trval na tom, že neusiluje o válku s Evropou, ale varoval, že „pokud Evropa chce bojovat, jsme připraveni hned teď“.


V sérii jestřábích prohlášení, která učinil novinářům těsně před plánovaným setkáním s vyslanci Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, Putin obvinil evropské vlády ze sabotování mírového procesu a prohlásil, že „evropské požadavky jsou pro Rusko nepřijatelné“.

„Evropa brání americké administrativě dosáhnout míru na Ukrajině,“ řekl.

Putin neupřesnil, které evropské požadavky na Ukrajinu považuje za nepřijatelné.

Jeho výroky však zřejmě směřovaly k rozdělení Washingtonu a evropských hlavních měst, které podpořily Kyjev v návrhu revize 28bodového mírového plánu vypracovaného během dřívějších kontaktů mezi USA a Ruskem, který výrazně favorizoval Moskvu.

Ruský vůdce také pohrozil odvetnými opatřeními proti ukrajinským přístavům a lodím poté, co Kyjev v posledních dnech zasáhl několik plavidel ruské takzvané „stínové flotily“ v Černém moři.

Varoval, že Rusko „zintenzivní útoky na ukrajinské přístavy a na všechny lodě, které do nich vplouvají“ v reakci na útoky na ruské tankery, které označil za „pirátství“.

 

Zelenskyj se obává, že USA by mohly ztratit zájem o mírový proces

V Dublinu Volodymyr Zelenskyj uvedl, že rychlost mírových jednání a zájem Spojených států o nalezení řešení jsou důvodem k optimismu.

„V mých slovech byl trochu optimismu kvůli rychlosti jednání a zájmu americké strany. Ukázalo se, že Amerika se nyní nevzdává žádného diplomatického způsobu dialogu, a to je dobře,“ řekl ukrajinský prezident.

Na otázku, zda se obává, že USA ztratí zájem o tento proces, Zelenskyj odpověděl: „Ano, obávám se.“
Aktualizováno


Návštěva Irska přinesla Zelenskému útěchu v těžkém dni, zatímco mírová jednání pokračují 

Irsko je geopoliticky a vojensky bezvýznamné, ale v těžkém dni přineslo Volodymyru Zelenskému útěchu.


Američtí vyslanci podnikli další výpravu do Moskvy a Vladimir Putin oslavoval vítězství na bojišti, ale alespoň v Dublinu našel Zelenskyj solidaritu a ujištění.

Irská vláda přislíbila dodatečnou podporu ve výši 125 milionů eur a, co je ještě důležitější, plně podpořila evropskou půjčku a členství Ukrajiny v EU.


Ukrajinský prezident byl uvítán premiérem Micheálem Martinem a při svém prvním oficiálním návštěvě Irska byl přijat jako hrdina, když promluvil na společném zasedání irského parlamentu Oireachtas.

Vládní koalice a opoziční strany vytvořily vzácnou jednotu a Zelenskému, který uchvátil sněmovnu, věnovaly bouřlivé ovace.

„Děkuji, že jste v nás neztratili víru,“ řekl v angličtině. Irsko podle něj rozumí ceně svobody více než většina ostatních zemí a navzdory válečné únavě zůstává neochvějné. „Nemáme pocit, že by váš hlas slábnul.“

Projev završil návštěvu, která potěšila obě strany.

Irsko navzdory vojenské neutralitě a skromným kapacitám ukázalo, že dělá, co může. Zelenskyj upevnil spojenectví s Irskem, které bude příští rok předsedat EU, a připomněl Washingtonu a Moskvě, že bez spravedlnosti nemůže být mír.

Nepříjemná témata, jako je slábnoucí vstřícnost Irska vůči ukrajinským uprchlíkům a kritika západního „militarismu“ ze strany prezidentky Catherine Connollyové, byla obratně obešla.

Ukončení války na Ukrajině „není snadné“ a je to „chaos“, říká Trump


Trump nyní hovoří na začátku zasedání své vlády.

Krátce se zmiňuje o válce na Ukrajině, když hovoří o tom, že USA jsou „opět silné a respektované na světové scéně“, a o své návštěvě summitu NATO v Haagu na začátku tohoto roku.

Připouští však, že „máme problém s válkou, kterou se naši lidé nyní snaží urovnat, s Ruskem a Ukrajinou“.

Říká, že USA již nejsou „finančně zapojeny“, pouze prodávají zbraně NATO, ale stále se snaží „to urovnat“.

„Vyřešil jsem osm válek. Tato by byla devátá a naši lidé jsou právě teď v Rusku, aby zjistili, zda ji můžeme vyřešit. Není to snadná situace, řeknu vám, je to pěkný zmatek. Je to válka, která by se nikdy nestala, kdybych byl prezidentem, ani náhodou.“

Poté také žertovně (?) znovu naznačuje, že by měl dostat Nobelovu cenu míru, pokud tuto válku ukončí (nebo vlastně za „každou válku“, kterou urovnal).

Putin „přemýšlí, jak najít nové důvody, aby válku neukončil“, říká Zelenskyj

Zelenskyj se v Dublinu nejprve zabýval ukrajinsko-irskou hospodářskou spoluprací, ale okamžitě byl dotázán na Putinova dnešní slova.

Říká, že je těžké komentovat jeho slova, ale poznamenává, že Putin pravděpodobně nechce válku ukončit, protože se mu nepodařilo dosáhnout svých cílů na Ukrajině.

„Nyní přemýšlí, jak najít nové důvody, aby tuto válku neukončil,“ říká.

Zelenskyj říká, že počítá s „tlakem ze strany USA“ a dalších zemí, aby pokročil v mírových jednáních.

Také poznamenává, že tím, že staví Rusko proti „Evropě“, Putin „těmito slovy podtrhuje, že není Evropan“.

Ruská ekonomika může čelit větším problémům, než se předpokládalo


Ruská ekonomika mohla od plnohodnotné invaze na Ukrajinu zaznamenat recesi, což je v rozporu s oficiálním konsensem, že Rusko vybudovalo robustní válečnou ekonomiku, uvádí nová zpráva zveřejněná LSE Ideas, think-tankem pro zahraniční politiku při London School of Economics and Political Science.

Studie, která vznikla ve spolupráci s Ukrainian Industry Expertise a programem PeaceRep, naznačuje, že míra inflace v Rusku je vyšší než oficiální údaje a že vláda nemá zdroje pro další financování, které by ji ještě více nezvyšovalo.

Autoři odhadují, že inflace pravděpodobně dosahuje přibližně 20–25 % – dvojnásobek oficiálních odhadů – v průběhu plnohodnotné invaze, což vede k významnému snížení hlášeného ekonomického růstu.

Oficiální údaje ukazují, že v letech 2021–2024 vzrostl ruský HDP o +7,1 % a reálný příjem domácností vzrostl o bezprecedentních +24,8 %. Zpráva LSE Ideas však tvrdí, že tyto údaje vycházejí z pochybných oficiálních odhadů inflace v rozmezí 7,4 % až 11,9 % ročně v letech 2022–2024.

Navíc se předpokládá, že Rusko vyčerpalo rezervy ve svém státním investičním fondu na financování války a nejnovější ropné sankce významně ovlivňují schopnost ekonomiky generovat další příjmy z ropy – a situace se bude jen zhoršovat.

Zpráva uvádí, že Národní fond sociálního zabezpečení (NWF) měl na počátku války hodnotu 148 miliard dolarů, ale od té doby bylo utraceno 113 miliard dolarů, což odpovídá nárůstu vojenských výdajů v tomto období (přibližně 135 miliard dolarů).

Válka také způsobila rozdíly v životní úrovni, když dramaticky zlepšila příjmy pětiny Rusů na úkor velké většiny. Zpráva tvrdí, že u většiny Rusů reálné příjmy klesly o 16–42 %, přičemž největší pokles zaznamenali důchodci, sociální pracovníci, pracovníci ve školství a zdravotnictví.

Roční rozpočtový deficit by měl do konce roku dosáhnout 7–8 bilionů rublů (neboli 18 % rozpočtových výdajů). Moskva se v důsledku sankcí uvalených na Rusko snaží převést své zlaté rezervy na tvrdou měnu.

Intervence přichází v důležitém okamžiku, kdy lídři EU trvají na tom, že by bylo fatální chybou, kdyby USA opustily Ukrajinu a místo toho navázaly nové ekonomické partnerství s Ruskem, právě když ekonomické sankce přijaté během čtyř let války začínají oslabovat schopnost Ruska provádět vojenské operace.

Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, loni předpověděla, že ruská ekonomika bude na přelomu roku na pokraji kolapsu.

Dr. Volodymyr Vlasiuk, ředitel Ukrainian Industry Expertise a jeden z autorů zprávy, říká:

„Je velmi pravděpodobné, že ruská ekonomika je dnes menší než v únoru 2022.

    Náš výzkum ukazuje, proč je oficiální míra inflace podezřelá. Náš alternativní odhad inflace znamená, že ruský HDP by měl být snížen, což odhaluje významné náklady, které válka uvalila na ruskou ekonomiku, a limity jejího využití vojenského keynesiánství.“


V Kremlu začínají klíčová jednání mezi USA a Ruskem


Ruský prezident Vladimir Putin je doprovázen dvěma svými vysokými poradci, Kirillem Dmitrijevem a Jurijem Ušakovem, a zahajuje jednání se zvláštním vyslancem Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem.


Zelenskyj vyslal velmi jasný vzkaz, když zopakoval odhodlání Ukrajiny zajistit spravedlivou mírovou dohodu – nejen aby ukončila současnou válku, ale také aby obsahovala silné záruky, které zabrání další válce v budoucnosti.

Vyjádřil to velmi elegantně a varoval: „Bez spravedlivého míru nenávist nezmizí.“ 

Velká část projevu byla věnována varování před návratem k „obvyklému stavu“ s Ruskem v budoucnosti a nutnosti přimět Moskvu k zodpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině 

Ale s jasným a opakovaným závazkem k mírovému procesu nemohl být rozdíl mezi tónem Zelenského a dřívějšími Putinovými výroky   větší.

„Bez spravedlivého míru nenávist nezmizí,“ varuje Zelenskyj a zdůrazňuje potřebu spravedlivé mírové dohody

Zelenskyj končí dalším varováním v tomto bodě:

„Toto trvá už příliš dlouho na to, abychom prostě zavřeli oči a otočili stránku s Ruskem. Bez spravedlivého míru nenávist nezmizí. Bude dál doutnat a provokovat nové násilí.

    Historie to už zažila a tentokrát to musí být jiné. Potřebujeme skutečný mír. Pomozte nám ho dosáhnout a nikdy neztrácejte víru v Ukrajinu.“

Jeho slova jsou přijata bouřlivým potleskem irského parlamentu.


„Evropa nemůže utéct od svých hodnot, musí se za ně postavit,“ říká Zelenskyj

V silné pasáži o Rusku Zelenskyj říká, že „paměť lidí je často krátká a pozornost může být prchavá“.
    
„Prosím, připomínejte světu pokaždé, když je to potřeba, že ruská invaze na Ukrajinu je zločinným a nevyprovokovaným aktem agrese ...

Stalo se to z jediného důvodu: protože Rusko chce s Ukrajinou zacházet jako se svým majetkem a s Ukrajinci jako s dobytkem ve svém dvorku.“

Vyzývá irské poslance, aby nadále vyvíjeli tlak na Rusko a požadovali zodpovědnost za ruské zločiny během války.

„Musíme chránit jednotu, která existuje od roku 2022, jednotu různých národů, sjednocených v ochraně života a spravedlnosti. ... Bez této jednoty nemá Evropa žádnou dobrou budoucnost,“ říká.

Také výstižně hovoří o plánu Ukrajiny vstoupit do EU a říká: „Evropa nemůže utéct od svých hodnot – musí se za ně postavit a Ukrajina dnes přesně to dělá, jménem Evropy.“

Když však hovoří o budoucnosti, varuje také před „amnézií“ politiků a nabádá je, aby se nevraceli k „obvyklému stavu“, „ustupování vrahům“ nebo „přehlížení toho, co se stalo“.
    
Agresor musí být hnán k odpovědnosti za to, co udělal


„Nikdo nemůže sám rozbít svět, ani Rusko,“ říká Zelenskyj, zatímco Ukrajina je „blíže míru než kdykoli předtím“.

Zelenskyj začíná svůj projev poděkováním Irsku za jeho pokračující podporu a za přijetí ukrajinských uprchlíků „v době, kdy to nejvíce potřebovali“.

„Naše národy, Ukrajinci a Irové, patří mezi nemnohé v Evropě, které po staletí bojovaly za právo zůstat samy sebou,“ říká.

Říká, že válka s Ruskem je „nejničivější válkou za svobodu“ od druhé světové války.

Poté se obrací k probíhajícím mírovým jednáním a opakuje dřívější tvrzení, že Ukrajina je „plně zapojena do jednání“ a klíčový bod, že „Ukrajina je blíže míru než kdykoli předtím“.

„Existuje skutečná, reálná šance, ale musíme ji využít,“ říká.

Uvádí morální argument, že „nikdo nemůže sám rozvrátit svět – ani Rusko“, a zdůrazňuje sílu podpory, která stojí za Ukrajinou.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
246

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2025