Poslední První, První Poslední

6. 2. 2024 / Petr Haraším

čas čtení 8 minut
Zoufalost tradiční vlády ODS dosahuje vskutku obrovské hloubky. Pokaždé v historii to bylo podobné, leč tato verze je naprosto boží. Spikli se proti pokrokové ODS skoro všichni. Fakta, data, statistiky, novináři, komentátoři i všechna média. Všechna krom jednoho posledního Prvního pod vedením Prvního Posledního žurnalisty věků.

První Poslední krev cedí, pot potí a slzy kanou bojovníkovi za ultrapravicovou neoliberální vládu nad věcmi veřejnými. Veřejnoprávní média to jsou, co Fialu a jeho vládu nesnesou. Tak ostrý boj proti veřejnoprávním médiím nevedl Babiš, ani Okamura, ani žádný zapšklý proruský vlastenec. 

Ten žhnoucí zápal v očích a žhavý dech zloby by i soudruzi novináři před Sametem mohli jen tiše závidět. Poslední První pravicový novinář veřejně ve svém nezávislém médiu plive na veřejnoprávní média, jako bolševik na hrob Legionáře. Samozřejmě nejen na ně, rád plive sliny nenávisti na média, novináře a publicisty, kteří nevelebí božskou neoliberální vládu. 

Obzvlášť má spadeno na svoloč, jež dokonce odhaluje nešvary vládnutí a záhyby nemravné korupce, klientelismu a protiprávního pokroku členů vládnoucích stran. Přímo nesnáší média, která tuze nerada zaostalý konzervativní odér linoucí se ze Strakovky.

Aktuálně si dal První Poslední za stranický úkol přesvědčit veřejnost, že se ona sama nemá špatně, že se naopak má příliš dobře. Není bída, ani zmar, píše vládou najatý už notně nahnědlý soumar.

Vláda ta minulá ovládala plně média. Vláda ta dnešní však nemá v médiích takřka žádnou moc, žádný vliv. Nemá vliv, nemá moc, proto nemá podporu, proto špatně komunikuje dobré věci. Vláda vedená ODS je moc slušná, morální a čestná, což je velký špatný. 

Nesmějte se, prosím. Poslední První si moc dobře pamatuje, jak ten Babiš. Jednu třetinu mediálního trhu brutálně obsadil, druhou třetinu zhoubně zkorumpoval a zbytek třetin svým vzhledem děsně zastrašil. Nějak záhadně se nám zde nedostává dalších mnoha třetin pro zbývající oligarchy, kteří ovládají mediální trh v Česku ještě víc než tyran Babiš. No nic, co už, třetin není nikdy dost.

Ovládnutí, podrobení a podmanění mediální sféry je tady dodnes tajné tabu. Mlčí pečlivě Prvním Posledním označení novináři, neboť proti svobodě a civilizovanému prostředí psali ve službách Pána koblih drahnou dobu mnoha let. Celou akci nepřátelského převzetí mediálního trhu navíc kryla zlovolná veřejnoprávní média, protože si na pohovor zvala novináře a komentátory od Babiše, a to se přeci nesmí. Že se to nesmí?

Dnes toho už není. Nikdo vládu nechválí, nikdo neobhajuje. Chmurná vláda nemá závislé novináře, natož aby je snad uplácela jidášským rublem. Pravý břeh, Šafr a Hovorková zarytě mlčí. Vláda neobsadila bojem mediální rady. Vláda nepěstuje kamarádské vztahy s hodnotově spřízněnými novináři, komentátory či publicisty. Avšak kumpáni z hnutí Ano zas a denně okupují redakce a studia.

Babiš média prodal, ale vůbec žádná změna. Žádné zmírnění metání hnoje na počiny vlády, nikde chválení Fialovy vlády a její mise ke hvězdám. Jedná se o obrovské spiknutí. 

První Poslední má jasné důkazy na potvrzení konspirační teorie o prodeji neprodeji. Každodenní obsah. Poslední První by chtěl, moc by chtěl, aby všichni vládu chválili, tak jak to chtěl a měl zařízeno Babiš. 

Ti, co nechválí, ti jsou od Babiše. Všichni. Nikde tady Sedm statečných žurnalistů, jenž by koltem přátelské ráže zavedli nové pořádky. Zbyl jenom on, První i Poslední Curro Jiménes, povolán hlasem lidu znovu do boje za vládní propagandu a fialový populismus. A tak i nadále primitivní východní Bača Estébača vítězí nad vystrašenými gentlemany z vládních paláců a hajzlových okének.

Jediný statečný vládní podruh Vítek z Rakušan vyjel na zaprášeném oslu na vzdálený severovýchod, kde vládne horník, špína a smrad, aby tam nezkušeně zkřížil meče a osla s tamním karvinským zvěřincem a dosáhl slavná vítězství.

A co tedy věčný mediální guru Babiš provádí? On a veřejnoprávní zrádci ukazují, jak je těžký život za vlády fialové naděje a vize. Samé chudnoucí obyvatelstvo, dramatické zdražování a týrání slabých fialovou eskortou. Celý mediální rybník řve tyto nehorázné lži do okolního světa i na domácí luhy a do háje. 

Proti nereálnému obrazu reálné české bohaté společnosti není zjevená v médiích pravda jediná pravda opravdová. 

Všechna média křičí sláva, bída a zmar. Nejvíce pak ta veřejnoprávní, kde neustále ukazují, jak občané nemají peníze na základní život. Česká televize a Český rozhlas denně vysílají štvavé reportáže o lidech „třící“ bídu s nouzí. 

Ukazují trapné příběhy pracujících občanů, kteří z výplaty nezaplatí skoro nic. Prý nemají na kroužky, jídlo, obědy, na lyžařský výcvik či školní výlet pro děti. Malý důchod, menší plat, kdo to má stále poslouchat? 

Jako by snad veřejnoprávní média řídila pokleslá levicová úderka mravních nehodnot. Kdyby byla zde pravice, tak by nikdy nedopustila, aby neustále kypěl z éteru příběh o chudnoucím obyvatelstvu a společnosti. 

Co to jako je? Kdo to udělal a kdo za to může? Odporný a pekelně lživý seriálový pořad „Chyba systému“. 

Hrůza, obviňují vládu záložníka Fialy z nedostatečné péče o chudé. Copak tam fakt neví, že my tady v Česku žádné chudé nemáme!? 

A další odporná veřejnoprávní lež. Česko k nezaplacení, kde se jako naznačuje, že život zde nejde zaplatit. Jako pár chudých, ubohých i bídných to tu máme, ale nic moc. 

Část občanů chudne do bídy, ale část zase bohatne do krásy. Asi První Poslední nezná fakta o rozdělení majetku a agresivní trend ožebračování většiny privilegovanou nedemokratickou minoritou, které slouží.

Ale nikde v médiích, které všechny zřejmě z pozadí ovládá bača Babiš, nepíší ani nehovoří o správných slušných občanech. Ti po státu přeci nic nepožadují. Tedy nepožadují peníze na drahý život k nezaplacení, ti ví, kde je chyba systému. 

Kde pravda o lidech pracovitých, iniciativních, podnikavých, úspěšných, těch, co platí daně a na daňové káře nás vezou do skvělé budoucnosti blahobytu po Česku? 

Ne, soudruzi pravicoví, nikde nic, jen samá nároková mentalita, samé špinavé nenechavé pazoury, samé nárokové hladové krky, jejichž jediná práce je ta, že nemakají. Kde Mentalita zodpovědnosti a individuální pracovní iniciativy, kde nějaká ta píle?

To je kolektivní duševní stav české společnosti, kterou veřejnoprávní média v područí Babiše odrážejí a posilují. Nároková společnost je duševně nemocná, je to duševní nekróza, která bují s každým dalším nárokem. 

Pomáhat chudým, bídným, nemocným, nemajetným nás vede k civilizačnímu propadu, zpět k Babiš Okamůře. A na vině budou nezodpovědní novináři, komentátoři a publicisté, kteří zatraceně nelhali, když lhát sakra měli, kteří ukazovali pravdu, když neměli.


Haraším Petr Orlau

Ironický komentář z pohledu nevidomého do českého mediálního rybníčku a na Prvního Posledního odvážného novináře. Zdroj této hanebnosti je zde, ledaže by ne

0
Vytisknout
2297

Diskuse

Obsah vydání | 8. 2. 2024