Indie vtrhla do klubu vlastníků manévrovacích jaderných hlavic

19. 3. 2024

čas čtení 6 minut
Test rakety Agni-5 MIRV upozorní jaderné rivaly Čínu a Pákistán a zároveň podtrhne schopnost Indie provést druhý úder, píše Gabriel Honrada.

Nejnovější indický test rakety Agni-5 upevňuje její místo v elitním kruhu globálních mocností díky technologii MIRV (Multiple Independent Targetable Re-entry Vehicle), což je významný krok ke zlepšení jaderného odstrašení ve vztahu k Číně a Pákistánu.

Tento měsíc několik médií oznámilo, že Indie úspěšně dokončila první letový test své rakety Agni-5 MIRV. Tento milník posouvá Indii do elitní skupiny jaderných mocností s technologií MIRV, včetně USA, Velké Británie, Francie, Číny, Ruska a Pákistánu.

Test byl proveden na ostrově Abdul Kalam v Bengálském zálivu u severovýchodního pobřeží Indie. I když Indie nezveřejnila počet MIRV zapojených do testu Agni-5, předpokládá se, že nese něco mezi dvěmi až více než tuctem bojových hlavic.

Premiér Naréndra Módí uvítal odpálení rakety Agni-5 na tuhé palivo, odpalované z kontejnerů, která je součástí série Agni pojmenované podle sanskrtského slova pro "oheň", jako hrdý okamžik pro národ. Ministr obrany Radžnáth Singh a ministr vnitra Amit Šáh vyzdvihli přínos testu k Módího vizi soběstačné Indie.

Raketa Agni-5 na tuhé palivo, je odpalovaná z kontejneru, má dolet přes 5 000 kilometrů, což jí umožňuje zaměřit se na regiony hluboko na území potenciálních protivníků, jako je Čína a Pákistán.

Tato schopnost je obzvláště významná vzhledem k pokračujícímu napětí na hranicích s Čínou a strategické rivalitě Indie a napětí s Pákistánem, což podtrhuje roli rakety v národní bezpečnosti a odstrašování.

Integrace technologie MIRV do indického raketového arzenálu změní strategickou rovnováhu v regionu tím, že zvýší schopnost přežití tamních jaderných sil, zkomplikuje výpočty protiraketové obrany protivníka a podtrhne indickou jadernou politiku nepoužít jaderné zbraně jako první, s věrohodnou schopností druhého úderu.

Rozvíjející se čínská protiraketová obrana a pákistánská snaha o technologii MIRV způsobily, že Indie naléhavě urychlila svůj raketový program MIRV.

Ve zprávě Stimsonova centra z května 2016 Rajesh Basrur a Jaganath Sankaran zmiňují, že indický program MIRV pohánějí jak vnímané vnější hrozby ze strany Číny, tak vnitřní imperativy.

Basrur a Sankaran poznamenávají, že cílem indického programu MIRV je zajistit bezpečnost Indie proti zlepšujícím se vojenským schopnostem Číny, včetně čínského pokroku v oblasti MIRV a obrany proti balistickým raketám (BMD).

Říkají, že zatímco zastánci tvrdí, že MIRV pronikají do čínských systémů BMD, skeptici zpochybňují rizika eskalace a důsledky pro krizovou stabilitu v regionu, který je již tak plný jaderného soupeření.

Rakety s technologií MIRV jsou "use it or lose it", protože umístění mnoha jaderných hlavic na jednu raketu ji činí zranitelnější vůči prvnímu úderu, který zničí podstatnou část schopnosti země zasadit druhý úder.

Basrur a Sankaran dodávají, že debatu o indických schopnostech MIRV komplikuje její dlouhodobá jaderná politika, charakterizovaná zdrženlivostí a deklarovaným postojem "nepoužít jaderné zbraně jako první".

Zabývají se také domácími hybateli indického programu MIRV, včetně souhry mezi civilním dohledem nad indickým programem jaderných zbraní a argumenty proti minimalistickému postoji jaderného odstrašení.

Upozorňují však, že technologický rozvoj často předbíhá strategickou doktrinální jasnost, což vede k pokrokům, jako jsou MIRV, které nemusí být plně v souladu s minimalistickou indickou jadernou doktrínou.

Přesto Indie čelí strategickým omezením při posilování svého jaderného odstrašujícího postoje vůči Číně. K těmto omezením patří vzájemná ekonomická závislost obou stran, touha Indie stát se lídrem na takzvaném "globálním Jihu" a relativní politické a ekonomické výhody Číny.

Úzké ekonomické vazby Indie s Čínou, účast na mnohostranných iniciativách vedených Čínou, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), a zapojení do vojenských cvičení vedených Čínou mohou omezit flexibilitu a jaderné postoje Indie.

Čína je přesvědčena, že její autoritářský systém vládnutí je nadřazen indické demokracii a že její vojenská technologická výhoda zůstane trvale o deset let před Indií.

V roce 2023 Pákistán provedl svůj druhý testovací start Ababeel MRBM, který je stejně jako Agni-5 rovněž navržen tak, aby nesl MIRV, v říjnu na střelnici Sakhi Sarwar v provincii Paňdžáb.

Zkušební start, který byl proveden za účelem potvrzení různých konstrukčních a technických parametrů a posouzení výkonu různých subsystémů, údajně přiblížil Pákistán k tomu, aby byl schopen proniknout novým indickým systémem protiraketové obrany.

Indická raketa Agni-5 bude muset před nasazením překonat problémy se spolehlivostí. Její schopnost MIRV vyvolává otázky ohledně účinnosti indických jaderných hlavic a schopnosti produkovat dostatek štěpného materiálu pro jaderný arzenál MIRV.

Frank O'Donnell a Harsh Pant v článku z roku 2014 v recenzovaném časopise Asian Survey Journal poznamenávají, že indická raketa Agni-5 schopná nést MIRV a její nástupce Agni-6 vytvoří poptávku po sofistikovanějších a menších hlavicích. O'Donnell a Pant poukazují na to, že přehnaná tvrzení indických vědců o schopnostech mohla narušit důvěryhodnost indického raketového vývoje a širšího jaderného programu.

Zatímco nedávný test Agni-5 mohl tyto pochybnosti částečně rozptýlit, Hans Kristensen a Matt Korda v článku Bulletin of Atomic Scientists z července 2022 poznamenávají, že zatímco Agni-5 byla testována již osmkrát, může být zapotřebí dalších testů, než raketa dosáhne operační schopnosti.

Ashley Tellis v knize Striking Asymmetries: Nuclear Transitions in South Asia z roku 2022 poznamenává, že nejvýznamnějším omezením indického arzenálu jsou malé nálože jaderných hlavic. Tellis říká, že rozšíření indického arzenálu o další hlavice s nízkou účinností by tento nedostatek vyřešilo jen málo.

Pomalá produkce štěpných materiálů v Indii navzdory tomu, že má rozsáhlou jadernou infrastrukturu, závisí na skutečnosti, že její jaderné kapacity jsou zaměřeny spíše na výrobu energie než na výrobu jaderných zbraní.

Navzdory tomu Tellis tvrdí, že Indie může zvýšit produkci plutonia pro zbraně ve svých civilních jaderných elektrárnách a s největší pravděpodobností tak v minulosti učinila. Říká, že Indie si udržuje možnost prudkého nárůstu produkce pro případ, že by byla uzavřena mezinárodní smlouva o zákazu štěpných materiálů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
3063

Diskuse

Obsah vydání | 21. 3. 2024