Vladimir Putin tvrdí, že drtivě zvítězil v ruských volbách

18. 3. 2024

 

"Co jste chtěli, aby nám tleskali? Bojují s námi v ozbrojeném konfliktu ... jejich cílem je zadržet náš rozvoj. Samozřejmě jsou připraveni říkat cokoli," řekl.

Válka byla v jeho vítězném projevu na prvním místě. Putin prohlásil, že zabezpečuje hranice před nedávnými nájezdy proukrajinských vojenských jednotek, a řekl, že jeho hlavním úkolem jako prezidenta bude válka na Ukrajině "posílení obranyschopnosti a armády".

Na otázku ohledně možnosti přímého konfliktu s NATO odpověděl: "Každý chápe, že by to byl jen krůček od plnohodnotné třetí světové války. Nemyslím si, že by o to někdo měl zájem."

Poprvé také reagoval na smrt Alexeje Navalného, když prohlásil, že krátce před jeho smrtí dal souhlas k výměně kritika Kremlu za ruské vězně na Západě. "Bohužel se stalo to, co se stalo," řekl. "Souhlasil jsem pod jednou podmínkou: vyměníme ho a on se nevrátí. Ale takový je život."

Po sečtení 75 % hlasů ruská volební komise uvedla, že Putin vede s 87,14 % hlasů. Na druhém místě byl kandidát komunistické strany Nikolaj Charitonov.

Vláda prohlásila, že volební účast byla nejvyšší v historii a činila 74 % voličů. Předchozího nejvyššího výsledku dosáhl Putin v roce 2018, kdy údajně získal 76,7 % hlasů při 67,5% účasti.

Vzhledem k tomu, že Putin usiloval o získání veřejného mandátu pro svou válku na Ukrajině a páté prezidentské období, snažila se kremelská volební mašinérie zvýšit jeho podíl hlasů a volební účast téměř na fraškovitou úroveň a zveřejňovala výsledky, jaké se dříve objevovaly pouze v nejdespotičtějších ruských regionech, jako je Čečensko.

Tváří v tvář předvídatelnému Putinovu vítězství se ruská opozice snažila předvést svou vlastní sílu. U několika volebních místností v Moskvě a dalších ruských městech se tvořily dlouhé fronty, protože lidé přijali výzvu vdovy po Navalném, aby se v neděli v poledne vydali k urnám.

Na vystoupení na ruském velvyslanectví v Berlíně vyzvala Julija Navalná své příznivce, aby se hromadně dostavili k symbolické demonstraci síly označené jako "poledne proti Putinovi". Její manžel tento plán podpořil předtím, než před měsícem náhle zemřel v arktickém vězení.

Navalnou přivítal mohutný potlesk a skandování voličů a poděkovala lidem, že přišli uctít jejího manžela. "Dáváte mi naději, že všechno není marné, že budeme ještě bojovat," uvedla v neděli ve svém příspěvku. Dodala, že na svůj volební lístek napsala "Navalnyj".

Volby byly rychle kritizovány západními zeměmi. Mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby prohlásil:  "Volby zjevně nejsou svobodné ani spravedlivé vzhledem k tomu, jak  Putin vězní politické oponenty a brání ostatním, aby proti němu kandidovali."

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu v neděli večer řekl, že Putin se stal "závislým na moci".

"Tato imitace 'voleb' nemá a nemůže mít žádnou legitimitu," řekl. "Tento člověk musí skončit na lavici obžalovaných v Haagu. To musíme zajistit my, každý na světě, kdo si váží života a slušnosti."

Německé ministerstvo zahraničí ve svém příspěvku na Twitteru napsalo, že "pseudovolby v #Rusku nejsou ani svobodné, ani spravedlivé, výsledek nikoho nepřekvapí. Putinova vláda je autoritářská, spoléhá na cenzuru, represe & násilí. 'Volby' na okupovaných územích #Ukrajiny jsou neplatné & další porušení mezinárodního práva".

Navalného tým vyzval voliče, aby zkazili hlasovací lístky, napsali na hlasovací lístek "Alexej Navalnyj" nebo hlasovali pro jednoho ze tří kandidátů, kteří stojí proti Putinovi, ačkoli je opozice považuje za "loutky" Kremlu.

Zprávy z místa naznačují, že s úderem poledne se v mnoha volebních místnostech ve velkých ruských městech náhle vytvořily fronty.

Leonid Volkov, Navalného poradce, kterého minulý týden ve Vilniusu napadl neznámý útočník kladivem, uvedl, že v poledne se u volebních místností po celé zemi vytvořilo několik tisíc front.

Ruslan Šaveddinov z Navalného protikorupčního fondu řekl: "Ukázali jsme sobě, celému Rusku a celému světu, že Putin není Rusko, že Putin  v Rusku uchvátil moc."

Ruský vůdce nečelil žádnému smysluplnému soupeři poté, co úřady vyloučily dva kandidáty, kteří se vyslovili proti válce na Ukrajině. Další tři politici, kteří se voleb účastnili, Putinovu autoritu přímo nezpochybňovali a jejich účast měla dodat závodu punc legitimity.

Dlouhé fronty se v poledne tvořily také na místech oblíbených mezi ruskými emigranty, jako je Berlín, arménský Jerevan, Londýn a thajský ostrov Phuket. Odhaduje se, že od začátku invaze na Ukrajinu před více než dvěma lety opustily zemi stovky tisíc Rusů.

"Tato akce byla Navalného posledním přáním. Prostě jsme museli přijít dnes v poledne," řekl Dmitrij, ruský volič, který se na Phuket přestěhoval krátce po začátku války na Ukrajině. Ze strachu z následků požádal o utajení svého příjmení.

Německá televizní stanice Deutsche Welle odhadla, že na polední protest před ruským velvyslanectvím v Berlíně přišlo více než 2 000 voličů.

Ruská prokuratura v pátek pohrozila všem voličům, kteří se zúčastní akce "poledne proti Putinovi", pěti lety vězení. Ve městě Kazaň na jihu země policie podle nezávislého monitoru práv OVD-Info zadržela více než 20 voličů, kteří se k protestu připojili. Zatýkání bylo hlášeno také v Moskvě a Petrohradě.

V předchozích dnech Rusové podnikali individuální protestní akce, včetně polévání volebních uren barvou a žhářských útoků ve volebních místnostech.

Ruská volební komisařka Ella Pamfilovová prohlásila, že ti, kdo zkazili hlasovací lístky, jsou "parchanti", a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že odpovědným osobám hrozí až dvacetileté tresty za vlastizradu. Ruské ministerstvo vnitra uvedlo, že během voleb podalo 155 správních obvinění a zahájilo 61 trestních řízení, včetně 21 případů maření volebních práv.

Stanislav Andrejčuk, spolupředseda nezávislého volebního hlídacího psa Golos, uvedl, že tlak na voliče ze strany orgánů činných v trestním řízení dosáhl absurdní úrovně.

"Je to poprvé v životě, co jsem viděl takové absurdity, a to sleduji volby už 20 let," napsal Andrejčuk na Telegramu s odkazem na jednání policie, která podle něj kontrolovala hlasovací lístky před jejich odevzdáním.

Podle ústavních změn, které Putin v roce 2020 zorganizoval, se může ucházet o další dvě šestiletá funkční období poté, co mu příští rok vyprší to poslední, což mu potenciálně umožní zůstat u moci až do roku 2036.