Čína odmítá stavět automobilky v Rusku

5. 4. 2024

Čínské značky podle něj provádějí "agresivní" cenovou expanzi na ruský automobilový trh, který po začátku války a sankcích přišel o klíčové západní dodavatele.

Čínské značky "nemají zájem a nevidí motivaci k lokalizaci své výroby v Rusku, což by zatížilo ruský průmysl dalšími objednávkami," řekl Sokolov.

Podle šéfa AvtoVAZ má řada východních značek, které přišly do Ruska, nedostatek náhradních dílů a autoservisy mají potíže s objednáváním dílů pro údržbu a opravy.

Pro čínské automobilky není výhodné investovat do rozvoje ruské výroby, potřebují se zbavit přebytků vlastních výrobků, a tak zvyšují vývoz, a to i do Ruska. Politika čínského prezidenta Si Ťin-pchinga stimulující průmyslovou výrobu s cílem snížit závislost na dovozu ze západních zemí a aktivní přechod čínských řidičů na elektromobily vedly k nadprodukci automobilů se spalovacím motorem. Prodej elektromobilů a plug-in hybridů se v roce 2023 zvýšil o 38 % (jejich podíl činil 31 %), zatímco kombinovaný růst prodeje automobilů byl výrazně nižší a činil 12 %. V důsledku toho trpí automobilový průmysl nadbytkem automobilů se spalovacími motory.

V loňském roce Čína předstihla Japonsko ve vývozu automobilů a Rusko se stalo jejich hlavním odběratelem.

Podle Autostatu bylo loni každé druhé auto prodané v Rusku čínské a v prosinci dosáhl podíl aut z Číny 61 %. Asi třetinu trhu na konci roku obsadil AvtoVAZ a zbytek připadl jiným ruským značkám a produktům společností, které opustily Rusko, jejich zboží zůstalo ve skladech nebo bylo dovezeno paralelním dovozem.

Tuzemská výroba automobilů na konci roku 2023 činila 537 tisíc kusů. A přestože se ve srovnání s prvním rokem války objemy výroby zvýšily o 19 %, ve srovnání s předválečným rokem 2021 zaznamenal Rosstat propad o 60 %.

Přitom v listopadu bylo vyrobeno 1,8x méně aut než v listopadu 2021 (64,2 proti 112,4 tisícům), v prosinci 2,1x než v prosinci 2021 (55 proti 126 tisícům), vyplývá z údajů Rosstatu.

Podrobnosti v ruštině: ZDE