Izraelské vyvraždění humanitárních pracovníků je tragédií. Je to ale také příběh západního rasismu

4. 4. 2024

 Až do včerejška se politici obou hlavních britských politických stran, konzervativců a labouristů, spolu s mainstreamovými médii k tomu všemu stavěli vlažně. Podporovali vyvražďování a chránili vrahy.

Britská média démonizovala či dehumanizovala Palestince a zároveň podporovala izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Média příliš často věřila lžím a výmyslům, které jim sdělovala izraelská armáda, a zároveň potlačovala nebo ignorovala přibývající důkazy o izraelských zvěrstvech.

Zdá se, že se to přes noc změnilo.

Média se rozhořčila

Podívejte se například na titulek v předních britských novinách The Times. Stojí v něm: "Rozhořčení nad smrtí humanitárních pracovníků".

Na titulní straně listu Times  se objevily fotografie tří obětí úterního izraelského úderu proti konvoji humanitární pomoci, který projížděl Gazou jménem charitativní organizace World Central Kitchen.

Při útoku zahynulo celkem sedm humanitárních pracovníků: tři Britové, jeden Australan, Polák, Američan-Kanaďan a  pouze jeden byl údajně Palestinec.

Jedná se o tytéž noviny Times, které ještě před dvěma měsíci odsunuly rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ), že Izrael by měl být vyšetřován za genocidu, na stranu 42 (třetí strana mezinárodní rubriky).

Nemusíme si namlouvat, že by The Times a další britské noviny tuto zprávu uvedly na titulní straně, kdyby mrtví nesli arabská jména.

Tytéž noviny Times, které před dvěma dny zcela opomněly informovat o zásadním výroku předsedkyně Výboru pro zahraniční věci Alicie Kearnsové, že vládní právníci vědí, že Izrael porušil mezinárodní humanitární právo, ale ministr zahraničí David Cameron tuto informaci nezveřejnil.

Nejsou to jen The Times, kdo nyní změnil názor. Všechny britské noviny teď věnovaly masakru sedmi humanitárních pracovníků izraelskou armádou plnou pozornost.

A všichni samozřejmě víme, co tuto změnu způsobilo; oběti posledního izraelského zvěrstva byli až na jednu výjimku bílí cizinci.

Nemusíme si namlouvat, že by The Times a další britské noviny uvedly tuto zprávu na titulní straně, kdyby mrtví nesli arabská jména. Ve skutečnosti by ji pravděpodobně neotiskly vůbec.

Oficiální odsouzení

Kolik z humanitárních pracovníků UNRWA zabitých Izraelem se dostalo na titulní stranu The Times?

Pokud mohu soudit, odpověď je nula a jediní pracovníci UNRWA, o kterých hlavní britský deník široce informoval, byli ti, které Izrael na základě neprokázaných tvrzení obvinil, že se podíleli na zvěrstvech ze 7. října.

Tím nechci v žádném případě snižovat hrdinství a sebeobětování sedmi zabitých pracovníků charitativní organizace World Central Kitchen. Právě naopak.

Je však nanejvýš důležité poznamenat, že stejným způsobem bylo při akcích izraelských sil povražděno nespočet Palestinců, stejně hrdinných a stejně nevinných - a západní politici přitom sotva pozvedli obočí a západní média se proti tomu ohradila jen nepatrně.

Dá se říci, že v západních médiích a politických kruzích se za posledních 24 hodin strhl větší povyk kolem zabití sedmi humanitárních pracovníků Izraelem než kolem všech 32 000 mrtvých Palestinců dohromady.

Vezměme si Camerona. Zdá se, že je ohledně mrtvých Palestinců klidný. Stačilo, aby zemřelo sedm mezinárodních humanitárních pracovníků - včetně tří bílých Britů - a až teď si předvolal izraelského velvyslance na ministerstvo zahraničí.

Vezměme si britského premiéra Rishiho Sunaka. Nesčetné masakry spolu s kolektivním trestáním palestinského obyvatelstva v Gaze nestačily Sunakovi k tomu, aby odvolal svou "jednoznačnou" podporu Netanjahuovi.

Včerejší zvěrstvo konečně vyvolalo něco jako odsuzující prohlášení.

Zlom?

Často jsou to relativně malé události, které mění nálady veřejnosti. V roce 2003 bylo zapotřebí smrti vládního vědce Davida Kellyho, aby se pozornost soustředila na skandál Tonyho Blaira, který lhal o takzvaných zbraních hromadného ničení a o nezákonnosti války v Iráku.

Až odhalení, že se novináři Ruperta Murdocha nabourali do telefonu zavražděné školačky Milly Dowlerové, přitáhlo pozornost veřejnosti ke skandálu hackerů.

Když jsem tedy viděl reakci na nynější zvěrstvo, říkal jsem si, zda to bude stačit na to, aby se změnila nálada ve Westminsteru a Washingtonu vůči vražednému chování Izraele.

Doufám, že se tak stane, ale pochybuji o tom. Očekávám důkladné vyšetření - i když pouze ze strany samotného Izraele - úzkých okolností zabití sedmi charitativních pracovníků izraelskou armádou. Vyslechneme rodiny mrtvých a dozvíme se jejich životní příběhy.

Očekávám, že odpovědný důstojník izraelské armády bude, což je velmi neobvyklé, potrestán.

Tím však celá záležitost skončí a život půjde dál. Málokdo to chce říct nahlas. Dokud se zvěrstva omezovala na Palestince, v Británii a Spojených státech se žádné vážné oficiální protesty nekonaly.  

Skutečným zločinem v očích Západu je až izraelské vyvražďování bělochů. To, co se stalo včera, je pro humanitární pracovníky a jejich rodiny strašná lidská tragédie. Je to však také příběh západního rasismu.