21. 5. 2024
Lidská varlata byla konzervována, a proto u nich nebylo možné změřit počet spermií. Počet spermií ve varlatech psů však bylo možné vyhodnotit a byl nižší ve vzorcích s vyšším znečištěním PVC. Studie prokazuje korelaci, ale k prokázání, že mikroplasty způsobují pokles počtu spermií, je zapotřebí dalšího výzkumu.
Počet spermií u mužů klesá již několik desetiletí, přičemž v mnoha studiích se na tom podílí chemické znečištění, například pesticidy. Mikroplasty byly nedávno objeveny také v lidské krvi, placentě a mateřském mléce, což svědčí o rozsáhlé kontaminaci lidských těl. Dopad na zdraví zatím není znám, ale v laboratoři bylo prokázáno, že mikroplasty poškozují lidské buňky.
Obrovské množství plastového odpadu je vypouštěno do životního prostředí a mikroplasty znečistily celou planetu, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Je známo, že lidé tyto drobné částice konzumují prostřednictvím potravin a vody a také je vdechují.
Částice se mohou usazovat v tkáních a způsobovat záněty, jako to dělají částice znečištěného ovzduší, nebo mohou škodit chemické látky obsažené v plastech. V březnu lékaři varovali před potenciálně život ohrožujícími účinky poté, co zjistili, že u lidí, jejichž cévy byly kontaminovány mikroskopickými plasty, se výrazně zvýšilo riziko mrtvice, infarktu a dřívějšího úmrtí.
„Zpočátku jsem pochyboval, zda mikroplasty mohou proniknout do reprodukčního systému,“ řekl profesor Xiaozhong Yu z Univerzity v Novém Mexiku v USA. „Když jsem poprvé obdržel výsledky u psů, byl jsem překvapen. Ještě více jsem byl překvapen, když jsem obdržel výsledky pro lidi.“
Analyzovaná varlata byla získána při pitvách v roce 2016, přičemž věk mužů se v době jejich úmrtí pohyboval od 16 do 88 let. „Dopad na mladší generaci může být více znepokojující“ nyní, kdy je v životním prostředí více plastů než kdy jindy, řekl Yu.
Studie publikovaná v časopise Toxicological Sciences zahrnovala rozpuštění vzorků tkání a následnou analýzu plastů, které v nich zůstaly. Psí varlata byla získána z veterinárních ordinací, které prováděly kastrace.
V lidských varlatech byla koncentrace plastů téměř třikrát vyšší než v psích varlatech: 330 mikrogramů na gram tkáně ve srovnání se 123 mikrogramy. Nejčastěji nalezeným mikroplastem byl polyethylen, který se používá v plastových sáčcích a lahvích, následovaný PVC.
„Z PVC se může uvolňovat mnoho chemických látek, které narušují spermatogenezi, a obsahuje chemické látky, které způsobují endokrinní poruchy,“ uvedl Yu. Lidská varlata byla rutinně odebírána Úřadem pro lékařské vyšetřování v Novém Mexiku a byla k dispozici po uplynutí sedmileté lhůty skladování, po níž se vzorky obvykle vyřazují.
Diskuse