HRW: Průvodce lidskými právy pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024

23. 5. 2024

čas čtení 18 minut
 
Ve dnech 6. až 9. června 2024 půjdou voliči ve všech 27 členských státech EU k urnám, aby zvolili 720 poslanců Evropského parlamentu. Půjde o první evropské volby po brexitu, pandemii Covid-19 a konfliktech na Ukrajině a na Blízkém východě, které polarizovaly Evropu.

Evropský parlament je jedinou institucí EU, kterou volí přímo občané EU. Na složení Evropské komise mají zase vliv výsledky voleb, protože komisaři musí být schváleni poslanci Evropského parlamentu (EP), aby mohli nastoupit do funkce. Tyto dvě instituce spolupracují s Radou Evropské unie na mnoha otázkách, které mají zásadní význam pro ochranu a prosazování lidských práv a základních svobod každého občana EU i všech ostatních na celém světě. Mezi tyto otázky patří chudoba a nerovnost, právní stát a základní svobody, rasová spravedlnost a nediskriminace, práva osob se zdravotním postižením, změna klimatu, odpovědnost podniků, lidská práva v zahraniční politice, migrace a mnoho dalších.

Co dělá Evropský parlament pro ochranu vašich práv v EU a pro podporu dodržování základních práv a svobod na celém světě?

 
    Legislativa: Evropský parlament navrhuje, projednává a schvaluje zákony, které ovlivňují váš každodenní život a život mnoha lidí na celém světě. Spolu s Radou EU, která zahrnuje vlády 27 členských států EU, a Evropskou komisí, která navrhuje právní předpisy, je spoluzákonodárcem.

    Hlídací pes EU: Evropský parlament monitoruje činnost ostatních orgánů EU. Pořádá rozpravy, zasílá dopisy, přijímá usnesení, která odsuzují protiprávní jednání nebo požadují od Komise a Rady konkrétní kroky, přičemž často naléhá na dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv.

    Obchodní a zahraniční politika: Evropský parlament schvaluje obchodní a dvoustranné smlouvy se zeměmi mimo EU, odsuzuje porušování lidských práv ze strany zahraničních vlád a naléhavě vyzývá EU k přijetí opatření k jejich řešení.

O jaké otázky lidských práv se v těchto evropských volbách jedná?

Čelíme složitým výzvám: války v Evropě a v jejím sousedství, rostoucí a upevňující se autoritářství, eroze demokracie a právního státu doma i v zahraničí, chudoba a nerovnost, útok na lidská práva v EU i ve světě a změna klimatu.

Až se budou kandidáti ucházet o váš hlas, přemýšlejte o tom, jak budou politiky, které navrhují, chránit a prosazovat agendu lidských práv v Evropě i v zahraničí. Zde jsou některé z otázek, které byste mohli zvážit:

 
1. Chudoba a nerovnost

Volby do Evropského parlamentu: Chudoba dětí


EU je druhou největší ekonomikou světa, ale toto společné bohatství neznamená, že všichni mají stejná práva a příležitosti. Nejnovější údaje ukazují, že každé čtvrté dítě v EU je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením.

Krize životních nákladů v celé Evropě a pandemie covidu-19 zdůraznily, že mnoho domácností v EU se potýká s tím, že na konci měsíce nemají dostatek peněz, aby mohly zaplatit účty a všichni se mohli najíst. EU se dohodla na důležitém opatření, které by mohlo změnit práva dětí ohrožených chudobou a jejich rodin, pokud bude provedeno dobře a s dostatečnými prostředky.

Záruka EU pro děti je ambiciózní plán, který má do roku 2030 řešit chudobu dětí tím, že zavazuje vlády EU, aby všem dětem, které čelí sociálnímu vyloučení a znevýhodnění, zaručily přístup ke vzdělání s každodenní školní stravou, zdravotní péči a bydlení.

Podívejte se, jaký postoj zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    Provádění záruk EU pro děti a přijetí opatření, která zajistí, aby děti ohrožené chudobou měly právo na vzdělání, zdravotní péči a bydlení.


2. Právní stát

Volby do Evropského parlamentu: Vláda práva

V mnoha zemích EU rostou obavy o právní stát a integritu demokratických institucí. V Maďarsku vláda přitvrdila vůči soudům, parlamentu, médiím a občanské společnosti. Svoboda sdělovacích prostředků je ohrožena v Řecku, Polsku a dalších zemích, zatímco občanská společnost čelí omezením mimo jiné ve Francii, v Řecku a v Itálii.

Evropský parlament naléhá na členské státy EU, aby společně jednaly v rámci kontrolních a sankčních postupů stanovených ve smlouvách EU a řešily erozi právního státu a základních práv v Maďarsku, a zasahuje na ochranu rozpočtu EU před korupcí. Požadovala opatření v reakci na ovládnutí soudnictví v Polsku a postavila se za novináře a svobodu médií v Řecku.

Činnost Evropského parlamentu v boji proti porušování zásad právního státu je nezbytná k zajištění toho, aby vlády EU byly odpovědné svým občanům, aby justiční systémy a další demokratické instituce mohly svobodně fungovat a aby finanční prostředky EU přinášely prospěch daňovým poplatníkům EU.

Podívejte se, jaké stanovisko zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    Využití vlivu Evropského parlamentu k ochraně právního státu a demokratických institucí v Evropě a k vyvození odpovědnosti vlád EU;

    Obrana svobody shromažďování, občanského prostoru a svobody médií v celé EU.



3. Uprchlíci, žadatelé o azyl a migranti


Lidé, kteří riskují své životy při hledání bezpečí a příležitostí, čelí na hranicích EU násilí a deportacím. Nový pakt EU o migraci a azylu ztěžuje lidem hledání útočiště v Evropě a zvyšuje počet zadržení, a to i dětí, ale jen málo pomáhá rozdělit odpovědnost mezi země EU. EU poskytuje miliardy eur zemím se špatnou úrovní dodržování lidských práv a zneužíváním bezpečnostních složek, aby se pokusila migraci omezit.

Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby přijala opatření proti odsunu migrantů, a naléhal na proaktivní kroky EU k záchraně životů na moři. Naléhavě vyzval pohraniční agenturu EU Frontex, aby byla při své práci transparentní a dodržovala lidská práva. Poslanci Evropského parlamentu kladli tvrdé otázky ohledně dohod o kontrole migrace za peníze se zeměmi, které porušují práva.

Podívejte se, jaký postoj zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    Ukončení deportací  a úmrtí na hranicích EU, zajištění spravedlivého azylového řízení a ochrany před nebezpečnými deportacemi a rozšíření legálních cest do Evropy;

    Zajistit, aby finanční prostředky EU nebyly využívány k porušování práv uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů, ať už v EU nebo v zahraničí.


4. Technická politika EU a lidská práva

EU zaujala pozici světového lídra v oblasti regulace technologií. Evropský parlament přijal nová pravidla pro regulaci vývozu komerčního spywaru a provedl rozsáhlé vyšetřování používání programu Pegasus a dalšího spywaru v Evropě. Zákon o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) je přelomové nařízení, které stanoví pravidla pro transparentnost a odpovědnost internetových platforem, jako jsou Meta, Google nebo X, v celé EU. Zákon EU o umělé inteligenci bude upravovat používání umělé inteligence a obsahuje důležitou ochranu práv.

Tato nová nařízení jsou spodní hranicí, nikoliv stropem. Práce EU v oblasti spywaru nešla dostatečně daleko, aby omezila a vyšetřila zneužitíívání dat. Zákon o umělé inteligenci obsahuje mezery v požadavcích na zajištění transparentnosti a odpovědnosti, zejména pokud se umělá inteligence používá při prosazování práva a migraci.

Podívejte se, jaký postoj zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    Omezení prodeje, vývozu a používání špionážního softwaru a uvalení sankcí na společnosti, dokud nebudou zavedeny odpovídající záruky v oblasti lidských práv;
    Zajištění prosazování zákona o ochraně údajů bez politických a průmyslových tlaků;

    Vytvoření vnitrostátních právních předpisů v oblasti UI, které budou vycházet z ochrany základních práv v zákoně o UI a posilovat ji.

  
5. Rasová a dekoloniální spravedlnost


Marginalizované rasové, etnické a náboženské komunity v Evropě jsou stigmatizovány, vyloučeny, diskriminovány a stále více napadány. Rasová nerovnost a diskriminace jsou udržovány stávajícími zákony a postupy, neochotou evropských vlád skutečně se vyrovnat se svým koloniálním dědictvím a negativními narativy o marginalizovaných komunitách, které posilují evropští politici.

Evropská komise přijala první akční plán EU proti rasismu v roce 2020. Ten poskytl plán, jak reagovat na strukturální rasismus v Evropě. V prosinci 2023 předložili poslanci Evropského parlamentu návrh rezoluce vyzývající evropské vlády, aby uznaly historické nespravedlnosti způsobené kolonialismem a zavázaly se k odškodnění, ale nikdy se o něm nehlasovalo.

Podívejte se, jaký postoj zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    a jednají ve prospěch těch, kteří jsou nejvíce marginalizováni;
    pohnání evropských vlád k odpovědnosti za jejich koloniální dědictví;

    Naléhání na instituce EU a vlády EU, aby prosazovaly rasovou a dekoloniální spravedlnost a zapojovaly postižené komunity do tvorby politik.

     

6. Práva osob se zdravotním postižením a starších lidí


V EU a sousedních zemích čelí lidé se zdravotním postižením a starší lidé vyššímu riziku újmy v souvislosti s ozbrojenými konflikty nebo extrémními povětrnostními jevy způsobenými změnou klimatu.

Více než milion Evropanů se zdravotním postižením žije v ústavech, kde nejsou schopni žít a účastnit se života ve své komunitě nebo rozhodovat (právní způsobilost).

EU má právní povinnosti zajistit bezpečnost a ochranu osob se zdravotním postižením před nepříznivými účinky změny klimatu a ve válkách, ukončit institucionalizaci a zaručit lidem právní způsobilost.

Podívejte se, jaké stanovisko zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    Odsouzení zneužívání osob se zdravotním postižením a starších osob;
    ochraně osob se zdravotním postižením a starších lidí ve válkách a před nepříznivými dopady změny klimatu a v dalších humanitárních krizích;
    ukončení institucionalizace osob se zdravotním postižením a starších osob a zajištění jejich přístupu ke kvalitní podpoře v komunitě, včetně služeb pro nezávislý život a duševní zdraví;
    Zajištění souladu reforem právní způsobilosti s mezinárodním právem;

    zajištění toho, aby se o žádném zákoně ani politice nerozhodovalo bez plné a přímé účasti osob se zdravotním postižením a starších osob v souladu se zásadou „nic o nás bez nás“.

     

7. Opatření v oblasti klimatu
Volby do Evropského parlamentu: Odlesňování


Změna klimatu je určující krizí naší doby - a světové lesy jsou jedním z největších přirozených spojenců při jejím zmírňování, vzhledem k tomu, že pohlcují oxid uhličitý, který otepluje planetu. Proto Evropský parlament v roce 2023 přijal zásadní právní předpis nazvaný Nařízení EU o výrobcích bez odlesňování (EUDR).

Evropa spotřebovává miliony tun výrobků poznamenaných odlesňováním a porušováním práv. Nařízení se to snaží změnit. Od ledna 2025 budou muset společnosti očistit své dodavatelské řetězce. Klíčové výrobky prodávané v EU budou muset být bez odlesňování a vyrobeny za podmínek, které respektují pozemková práva lesních obyvatel.

Účinné provádění nařízení je klíčové pro to, aby Evropa mohla přispět k ochraně svých i světových lesů. Nařízení má také důležité důsledky pro místa, odkud evropské společnosti odebírají své zboží, ať už jde o kůže z Brazílie nebo dřevo z Malajsie. Nastavení vysoké laťky pro evropské společnosti znamená, že budou muset od svých obchodních partnerů v zahraničí vyžadovat udržitelné postupy. Více nástrojů, jako je EUDR, může pomoci sladit podnikání s naléhavě potřebnými opatřeními v oblasti klimatu.

Podívejte se, jaké stanovisko zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    Přijímání účinných opatření v oblasti klimatu na ochranu lidských práv a planety;

    odpovědnosti podniků za jejich negativní dopady na životní prostředí a klima.

     

8. Odpovědnost firem
Volby do Evropského parlamentu: Odpovědnost podniků

Činnost korporací má obrovský dopad na lidská práva na celém světě. V globálních dodavatelských řetězcích společností jsou zaměstnány miliony pracovníků a mnozí z nich pracují ve špatných pracovních podmínkách, včetně nucené práce, chudinských mezd, nelegální dětské práce a špatných podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Činnost společností může mít také významné dopady na životní prostředí, které mohou neúměrně poškozovat domorodé obyvatelstvo a další místní komunity.

Dne 24. dubna 2024 přijal Evropský parlament směrnici EU o náležité péči v oblasti udržitelného rozvoje podniků (CSDDD), která by v případě schválení vládami EU vyžadovala, aby velké korporace při své činnosti a v dodavatelských řetězcích dodržovaly lidská práva, pracovní a environmentální standardy. Evropský parlament v dubnu 2024 rovněž přijal právní předpisy zakazující dovoz a vývoz výrobků vyrobených nucenou prací, což je klíčový nástroj pro řešení státem vnucené i jiných forem nucené práce.

Podívejte se, jaký postoj zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    Vymezení se proti zneužívání ze strany podniků;
    Přijímání a rozšiřování legislativy regulující činnost korporací;

    zajištění přístupu postižených lidí a komunit ke spravedlnosti a nápravě.


     

9. Zahraniční politika EU a lidská práva
Parlamentní volby v EU: Političtí vězni


Po celém světě mnoho vlád utlačuje své občany a svévolně zadržuje ty, kteří odsuzují týrání a požadují změnu. Obránci lidských práv, právníci, novináři a političtí aktivisté končí za mřížemi nebo ještě hůře, a to jen proto, že kritizují svou vládu.

Evropský parlament vyzývá k jejich propuštění a ochraně během rozprav a návštěv zemí, v usneseních a dopisech a naléhavě vyzývá ostatní instituce EU, aby je bránily. Evropský parlament přispěl k propuštění nebo zlepšení situace mnoha nespravedlivě vězněných aktivistů, jako je ázerbájdžánský vědec Gubad Ibadoghlu, ukrajinský filmař Oleg Sencov, bangladéšští obránci lidských práv Adilur Rahman Khan a ASM Nasiruddin Elan a burundský právník v oblasti lidských práv Tony Germain Nkina - a mnoho dalších.

Podívejte se, jak si stojí kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    a podporují obránce lidských práv na celém světě bez výjimky;

    naléhání na orgány EU a země EU, aby přijaly opatření proti utlačovatelským vládám a využily politický a hospodářský vliv EU, včetně obchodu a cílených sankcí, k vyžadování odpovědnosti a prosazování pokroku v oblasti lidských práv.

     

10. Podpora EU mezinárodní spravedlnosti


Vzhledem k tomu, že se konflikty a krize v oblasti lidských práv množí a civilisté trpí rozsáhlým týráním, potřeba odpovědnosti a spravedlnosti trvá.

EU dlouhodobě podporuje mezinárodní spravedlnost. Všechny členské státy EU se připojily k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a zavázaly se chránit integritu soudní smlouvy a nezávislost soudu. EU hrála rozhodující roli při podpoře zemí, jako je Ukrajina, aby se k němu připojily. EU a její členské státy rovněž posílily spolupráci při stíhání osob odpovědných za kruté zločiny po celém světě u vnitrostátních soudů EU a v některých případech podpořily práci Mezinárodního soudního dvora na případech týkajících se závažných mezinárodních zločinů. Nicméně nejednotné reakce při volání po odpovědnosti v různých situacích, kdy je jí zoufale zapotřebí, například na Ukrajině a v Gaze, zvýšily dojem dvojích standardů v podpoře spravedlnosti ze strany EU.

Podívejte se, jaký postoj zaujímají kandidáti a strany na vašem volebním lístku:

    Podporovat činnost a nezávislost Mezinárodního trestního soudu, a to všude na světě bez výjimky, a naléhat na další země, aby se k soudu připojily;
    Posílení podpory EU a členských států pro stíhání mezinárodních zločinů v zemích, kde byly spáchány, ve smíšených mezinárodních jurisdikcích nebo u evropských vnitrostátních soudů.


Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1385

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2024