Izraelský letecký útok na severu Libanonu zabil více než 20 lidí. Kontroverze ohledně mírových sil OSN sílí

15. 10. 2024

čas čtení 8 minut
 
Hizballáh vypálil rakety na Tel Aviv v důsledku izraelského útoku na křesťanské město. Rada bezpečnosti OSN vyjádřila silné znepokojení nad útoky IDF na mírové jednotky


Při izraelském leteckém útoku na křesťanské město v severním Libanonu zahynulo více než 20 lidí, což přimělo Hizballáh k vypálení raket na Tel Aviv. Izraelská válka na více frontách se stále stupňuje.

Mimořádně krvavých 24 hodin bylo také v pásmu Gazy. Při izraelském bombardování nemocničního dvora v centru Gazy byli zabiti čtyři lidé, při dalším útoku na nedalekou školu sloužící jako úkryt zahynulo nejméně 20 osob a podle místních zdravotnických úřadů zabil útok bezpilotního letounu pět dětí hrajících si na ulici v táboře al-Šatí ve městě Gaza.

 
Skupiny na ochranu práv upozorňují, že Izrael se snaží násilně vyhnat zbývající obyvatelstvo severní Gazy v rámci zuřivé obnovené kampaně na obléhaném palestinském území. Izraelská armáda uvedla, že prověřuje zprávy o civilních obětech při třech incidentech z neděle a pondělí.

Bombový útok v Libanonu v pondělí odpoledne, který zasáhl Aitou, maronitskou vesnici poblíž severního města Tripolis, zasáhl malý obytný dům a podle libanonského Červeného kříže zabil 21 lidí.

Záběry z místa, které odvysílaly libanonské televizní kanály, ukazovaly těžce poškozenou budovu, zničená auta a mrtvé a zraněné lidi ležící na ulici, jak se lidé prohrabávají sutinami.

Aitou leží daleko od mocenských center Hizballáhu v Bejrútu a na jihu a východě země. Starosta vesnice Joseph Trad řekl agentuře Reuters, že budova byla pronajata rodinám vysídleným válkou.

Tento úder byl jedním z několika, které byly v posledních dvou týdnech namířeny proti oblastem považovaným za „bezpečné“, včetně bombardování střediska pro vysídlence ve městě Wardaniyeh na jihu země minulý týden. Izrael také čelí mezinárodní kritice za nejméně tři porušení, při nichž bylo zraněno pět členů mírové mise OSN v Libanonu.

V pondělí vydaly Itálie, Velká Británie, Francie a Německo společné prohlášení, v němž odsoudily Izrael za opakované útoky na příslušníky mírových sil OSN. „Tyto útoky musí okamžitě přestat,“ uvedly a dodaly, že úmyslné útoky jsou v rozporu s mezinárodním právem.  Český ministr zahraničí Lipavský se brání, že údajně neblokuje protest Evropské unie v této věci.

Rada bezpečnosti OSN vyjádřila nad útoky silné znepokojení. V prohlášení přijatém konsensuálně vyzvala patnáctičlenná rada všechny strany - aniž by je jmenovala - k respektování bezpečnosti personálu a prostor mírové mise OSN, známé jako Unifil. „Mírové síly OSN a prostory OSN se nikdy nesmí stát terčem útoku,“ uvedla rada a zopakovala svou podporu misi Unifil a význam této operace pro stabilitu v regionu.

Rada bezpečnosti rovněž vyzvala k plnému provádění své rezoluce 1701, která byla přijata v roce 2006 s cílem udržet mír na hranici mezi Libanonem a Izraelem.

Benjamin Netanjahu v pondělí večer prohlásil, že obvinění izraelských vojáků z úmyslného útočení na mírové sílyu jsou „zcela nepravdivá“, a zopakoval výzvu, aby se stáhli z bojových zón v blízkosti hranic.

Uvedl, že Hizballáh využíval pozice Unifilu jako krytí pro útoky, při nichž zahynuli Izraelci, včetně nedělního útoku bezpilotního letounu na vojenskou základnu, při němž zahynuli čtyři vojáci.

„Izrael má plné právo bránit se proti Hizballáhu a bude tak činit i nadále,“ řekl Netanjahu a dodal, že lituje jakéhokoli zranění personálu Unifilu, ale nejlepším způsobem, jak zajistit jejich bezpečnost, je ‚vyslyšet žádost Izraele a dočasně se stáhnout z nebezpečí‘.

Šéf mírových sil OSN Jean-Pierre Lacroix později uvedl, že mírové síly zůstanou na všech pozicích v Libanonu.

„Bylo přijato rozhodnutí, že Unifil v současné době zůstane na všech svých pozicích navzdory výzvám, které byly vzneseny Izraelskými obrannými silami [IDF], aby vyklidily pozice, které se nacházejí v blízkosti modré linie,“ řekl.

Od zahájení pozemní kampaně Izraele proti militantní skupině Hizballáh bylo při útocích, které zasáhly jejich pozice, zraněno pět příslušníků mírových sil, přičemž většina z nich byla připsána na vrub izraelských sil. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell řekl: Borrelli řekl: „Jejich práce je velmi důležitá. Je naprosto nepřijatelné útočit na jednotky OSN.“

IDF ani Hizballáh se k úderu v Aitou ani k jeho cíli bezprostředně nevyjádřily. IDF uvedly, že se při pondělním úderu ve městě Nabatieh na jihu země zaměřily na šéfa protitankové jednotky mocných libanonských milicí Muhammada Kamela Naima.

V pondělí večer Hizballáh zřejmě reagoval na útok na Aitoua vypálením salvy nejméně tří raket na izraelské obchodní a diplomatické centrum Tel Aviv. V rozsáhlých oblastech středního a severního Izraele se spustily sirény, ale útok byl zachycen izraelskými systémy protivzdušné obrany.

V neděli provedl Hizballáh dosud nejsmrtonosnější útok na Izrael během dva týdny trvající války, a to útok bezpilotního letounu na vojenskou základnu poblíž Binyaminy, při kterém zahynuli čtyři vojáci a dalších sedm bylo těžce zraněno. Izraelský ministr obrany Yoav Gallant během pondělního telefonátu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem přislíbil „ráznou odpověď“ na tento útok.

V Gaze byli při izraelském útoku na nádvoří nemocnice al-Aksá v Deir al-Balah v centru území v pondělí časně ráno zabiti čtyři lidé. Bombardování vyvolalo rozsáhlý požár, při kterém utrpělo 25 lidí těžké popáleniny.

Nemocnice se již potýkala s ošetřováním zraněných z nedělního útoku na školu přeměněnou v úkryt v nedalekém uprchlickém táboře Nuseirat, při kterém zahynulo nejméně 20 lidí. V neděli bylo při útoku bezpilotního letounu zabito také pět dětí v táboře al-Šatí ve městě Gaza, uvedla agentura civilní obrany Gazy.

Později v pondělí IDF uvedly, že v boji na jihu Gazy byl zabit voják.

Obnovené letecké útoky přicházejí v rámci nejnovější izraelské kampaně v Džabalíji, čtvrti města Gazy, která probíhá již druhý týden. Odhaduje se, že 400 000 lidí je v důsledku bojů uvězněno a Izrael od začátku měsíce nedovolil, aby se na sever pásma dostaly jakékoli potraviny, což vedlo Světový potravinový program OSN k tomu, že opět vyhlásil poplach před hrozícím hladomorem.

Celá severní část Gazy je nyní pod izraelským příkazem k evakuaci. Mezi těmi, kdo na severu zůstali, jsou i postižení nebo starší lidé a jejich rodiny, podle nichž je pohyb příliš nebezpečný a obtížný.

Izrael nedovolil nikomu z oblasti nad takzvaným koridorem Netzarim, který pásmo protíná, vrátit se domů; ti, kdo se na severu drží, se obávají, že pokud odejdou, čeká je stejný osud.
Lidé stojí kolem vyhořelého auta a dalších ohořelých předmětů

V pondělí izraelsko-palestinské skupiny na ochranu práv B'Tselem, Gisha, Yesh Din a Lékaři za lidská práva vyzvaly mezinárodní společenství, aby Izraeli zabránilo v realizaci „plánu generálů“, který je popisován jako strategie „vyhladovění nebo kapitulace“, jež by se mohla rovnat válečným zločinům.

Ve svém prohlášení tyto skupiny pro lidská práva uvedly, že existují „znepokojivé známky“ toho, že Izrael začíná plán v Džabaliji realizovat, a varovaly, že státy „mají povinnost zabránit zločinům hladovění a násilného transferu“.

IDF tvrdí, že takové rozkazy neobdržely. Izraelský deník Haaretz však v neděli s odvoláním na „vysoké představitele obrany“ uvedl, že izraelská vláda se vzdala zastavených jednání o příměří a propuštění rukojmích v rok trvající válce a politické vedení místo toho „prosazuje postupnou anexi velkých částí Gazy“.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1454

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2024