Mrtvoly všude - v táboře Džabalíja, kde Izrael obléhá severní Gazu

14. 10. 2024

Od začátku nejnovější operace bylo v oblasti zabito již více než 120 Palestinců v důsledku leteckých úderů, dělostřelecké palby a střelby izraelských vojáků a bezpilotních letounů. Do obléhaných oblastí se nedostává žádná humanitární pomoc a Izrael vybombardoval poslední fungující pekárnu v Džabalíji.

Armáda rovněž nařídila evakuaci veškerého zdravotnického personálu a pacientů ze tří hlavních zdravotnických zařízení v oblasti: Nemocnice Kamal Adwan a indonéská nemocnice v Bejt Lahíji a nemocnice Al-Awda v Džabalíji. Obyvatelé uprchlického tábora Jabalia, epicentra současné pozemní invaze armády, uvádějí, že těla jsou rozeseta po ulicích a sanitky je nemohou vyzvednout.

„Kvadrokoptéry se vznášejí nízko nad ulicemi a střílejí na všechno, co se pohne,“ řekl magazínu +972 z tábora sedmadvacetiletý obyvatel Mohammed Shehab. „Odstřelovači jsou rozmístěni na střechách a zaměřují se na každého, kdo vyjde ven. Současně se do tábora natlačili vojáci a tanky, kteří demolují domy a buldozerem ničí silnice a pole.“

Izraelská armáda, která si v oblasti vyměňuje palbu se silami Hamásu a utrpěla četné ztráty, prohlásila, že nová operace má za cíl zlikvidovat pokusy skupiny obnovit své operační schopnosti na severu pásma. Ofenzíva však přichází jen několik týdnů po zprávách, že premiér Benjamin Netanjahu zvažuje návrh, známý jako generálský plán, na etnické vyčištění celé severní části Gazy prostřednictvím kampaně vyhladovění a vyhlazení. Proto panují všeobecné obavy - včetně mezi obyvateli Gazy, kteří hovořili s portálem +972 - že Izrael nyní možná tento plán realizuje.

„Těžké bombardování začalo náhle v neděli odpoledne,“ vyprávěl Shehab. V té době byl doma se svým přítelem Abdelem Rahmánem Bahrem a Bahrovým bratrem Mohammedem. „Abdel Rahman se šel podívat, co se stalo - myslel si, že možná bombardovali školu nebo kryt. Už se nevrátil.

O několik hodin později jsme ho s Mohammedem šli hledat,“ pokračoval Shehab. „Najednou na nás začaly střílet drony. Mohammed byl zasažen a mně se podařilo utéct. Stále nevím, co se stalo s Mohammedem nebo Abdelem Rahmanem“.

Izraelské síly se také zaměřily na palestinské novináře, kteří informovali o vpádu armády do Džabalíje. Ve středu byl při leteckém útoku zabit novinář televize Al-Aksa Mohammad Al-Tanani a zraněn jeho kolega Tamer Lubbad. Izraelský odstřelovač rovněž postřelil do krku fotoreportéra Al-Džazíry Fádího al-Wahídího; jeho kolegům se ho podařilo evakuovat do nemocnice, kde zůstává v kritickém stavu. Tato událost přišla jen několik dní poté, co byl při leteckém útoku na jeho dům v uprchlickém táboře Džabalíja zabit další novinář, devatenáctiletý Hassan Hamad, čímž se celkový počet novinářů zabitých v Gaze od 7. října podle palestinského syndikátu novinářů zvýšil na 168.

„Chtějí, abychom šli na jih, ale je tam opravdu nějaké bezpečí?“ ptal se Shehab. „Můj bratr byl zabit při izraelském útoku na Al-Mawasi [kam mají jít vysídlenci ze severu]. Celá Gaza je bojištěm.“

„Nevím, jestli přežijeme:

Již potřetí od zahájení izraelské pozemní invaze do Gazy koncem října 2023 postupují izraelské síly přes uprchlický tábor Džabalíja. Postupují z východu a tanky jsou rozmístěny také u kruhových objezdů Al-Tawam a Abu Sharkh na západě, čímž uvěznily obyvatele v jejich domech. Jeden z novinářů v táboře uvedl, že obyvatelé nyní označují Abu Sharkh za „křižovatku smrti“, kde izraelské síly střílejí na každého, kdo se v oblasti objeví.

„Jsme obleženi v našem bytě,“ řekl v úterý 55letý Madah Abu Warda v rozhovoru pro server +972. „Na ulicích leží těla a zvuk tanků je velmi blízko. Od samého začátku války odmítáme opustit náš domov. Jak můžeme odejít teď, po všech těch hrůzách, které jsme viděli? Jsem tu se sedmi členy své rodiny a nevím, jestli přežijeme.“ 

Někteří obyvatelé se v zoufalé snaze o bezpečí pokusili uniknout před invazními izraelskými silami. Devětadvacetiletý Mohammed Shehada z Jabalie se pokusil se svou rodinou uprchnout do čtvrti Al-Rimal ve městě Gaza, ale cestou se dostali pod palbu. „Kolem nás se ozvala střelba,“ vyprávěl. „Mou nejmladší sestru Ayu, které je teprve 12 let, střelil dron do nohy.

„Sanitky byly kvůli nebezpečí útoku daleko a já věděl, že se k nám nedostanou, tak jsem sestru odnesl na nejbližší lékařské stanoviště,“ pokračoval Shehada. „Čím víc jsme se blížili, tím víc mě přemáhal strach, ale nemohla jsem ji tam nechat. Srdce se mi rozbušilo obavami, když jsem se snažil zachránit její život.“ Shehadě se nakonec podařilo dostat Ayu do nemocnice Al-Ahli ve městě Gaza, kde se jí dostalo ošetření. 

Další obyvatel tábora, dvaadvacetiletý Hamza Salha, sledoval, jak jeho dědeček umírá na následky zranění šrapnelem poté, co Izrael začal v pondělí „náhodně bombardovat“ oblast kolem jeho domu. „Zemřel přímo před námi,“ řekl Salha. „Jeho tělo leželo celý den na zemi, protože jsme se báli pohnout [pro případ, že by je izraelští vojáci spatřili a zahájili palbu]. Když se vojáci konečně přesunuli do jiné oblasti, mohli jsme ho pohřbít v domě. Byl to okamžik nepopsatelné bolesti a bezmoci.“

Poté Salha využil krátké chvíle klidu k útěku z tábora, přičemž zbytek jeho rodiny měl v plánu ho následovat - ale nikdy nepřišli. „Utekl jsem sám a teď netuším, kde je moje rodina,“ řekl.

I tváří v tvář tomuto nebezpečí mnozí obyvatelé trvají na tom, že zůstanou ve svých domovech. Třiačtyřicetiletý Ahmed Nasser je se svou rodinou od neděle uvězněn v táboře bez přístupu k jídlu a vodě. „Nehodlám odejít,“ řekl v rozhovoru pro server +972. „Neopustím svůj domov ani tábor, kde jsem vyrostl, navzdory devastaci a tomu, co kolem nás vypadá jako hladomor.“

Při popisu scény uvnitř tábora Násir uvedl, že „všude jsou mrtvá těla a zranění leží na ulicích a nikdo jim není schopen pomoci. Pohybovat se kamkoli je obtížné, protože tábor je plný trosek zničených domů a aut a na vysokých budovách jsou rozmístěni izraelští odstřelovači.“

Přesto řekl: „Odmítám opustit smrt pro další smrt. Není tu žádné bezpečné místo, ani na severu, ani na jihu. Okupace se snaží realizovat svůj plán na úplnou evakuaci severní Gazy a přeměnit ji na vojenskou zónu. Naše nezlomnost jim to překazí.“

Jednapadesátiletá Abir Madiová přišla při ostřelování svého domu v táboře 14. května o dva syny a také ona odmítá evakuaci. „Proč bychom měli opustit náš tábor a jít na jih, jak chce okupace? Tohle je naše země, odejdu jen do nebe,“ řekla. „Nemá smysl opouštět svůj domov jen proto, abych se nechala zabít ve stanu na jihu. Okupaci nezáleží na životech civilistů, zaměřuje se na ně všude.

Neopakujte chybu těch, kteří utekli dříve,“ vyzvala své spoluobčany. „Neodcházejte. Zůstaňte v severní Gaze a zemřete tam.“


'Rozsudek smrti pro tisíce pacientů'

V úterý večer ministerstvo zdravotnictví Gazy oznámilo, že izraelská armáda nařídila evakuaci nemocnice Kamal Adwan, Indonéské nemocnice a nemocnice Al-Awda. Další nemocnice v Džabalíji, Al-Yemen Al-Saeed, se stala terčem náletů, při nichž zahynulo nejméně 16 lidí ukrývajících se ve stanech. 

Ve středu začal personál nemocnice Kamal Adwan evakuovat předčasně narozené děti a další pacienty, když se izraelské tanky a vojáci přiblížili a hrozili zničením nemocnice. Hussam Abu Safiya, generální ředitel nemocnice, dnes zveřejnil aktuální informace, ve kterých upozornil na katastrofální podmínky v zařízení kvůli nedostatku zdravotnického personálu, zásob a pohonných hmot. 

Dr. Marwan Al-Sultan, generální ředitel indonéské nemocnice v Bejt Lahíji, ve středu pro server +972 uvedl, že rozhodnutí armády násilně evakuovat nemocnice v severní Gaze „se rovná rozsudku smrti pro tisíce pacientů a zraněných, kteří potřebují nepřetržitou lékařskou péči“.

Al-Sultan zdůraznil, že „nemocnice stále slouží pacientům a zraněným a my jsme ji zatím neevakuovali. V nemocnici se léčí 28 pacientů, z toho dva na jednotce intenzivní péče, a doprovází je 17 zdravotníků. Nevíme však, co přinesou následující hodiny, a můžeme být nuceni evakuovat kdykoli.“ Vyzval k naléhavému tlaku na Izrael, aby odvolal příkaz k evakuaci, zajistil dodávky paliva a potravin na sever a ochránil nemocnice a zdravotnický personál.

Dr. Mohamed Salha, ředitel nemocnice Al-Awda v Džabalíji, ve středu pro server +972 rovněž potvrdil, že „nemocnice bude navzdory izraelským hrozbám pokračovat ve svém provozu a v žádném případě ji nebudeme evakuovat. Nemocnice je přeplněná zraněnými a ženami, které potřebují porod a císařský řez. V nemocnici je stále ošetřováno 48 zraněných pacientů, kteří vyžadují trvalou lékařskou péči. Zranění, která přijímáme, přesahují kapacitu nemocnice.“

Obeida Al-Shawa, úřednice ministerstva zdravotnictví, vyjádřila naléhavé obavy ze zhoršující se situace v nemocnici Kamal Adwan. „V úterý večer dala izraelská armáda vedení nemocnice přísné ultimátum 24 hodin na úplnou evakuaci,“ vysvětlil. „Jedná se o děsivé opatření, které hrozí zhroucením celého zdravotnického systému na severu země, který se již dostal na pokraj sil.

Po roce teroru v Gaze se naše duše cítí jako zastavené v čase

„Evakuace nemocnice Kamal Adwan je za izraelského obléhání nemožná, protože se zaměřují na vše, co se hýbe,“ pokračoval Al-Shawa. „Volali nám kolegové, že armáda zatím odmítá koordinovat bezpečný průjezd sanitek, aby mohly evakuovat a převézt zraněné do jiné nemocnice.“

A podle Al-Shawy zoufalé podmínky, kterým čelí lidé uvěznění v Džabalíji, jen podtrhují potřebu, aby nemocnice zůstaly funkční. „Obdrželi jsme svědectví od těch, kteří obléhání přežili, podle nichž leží na zemi [uvnitř tábora] desítky těl. Lékařské posádky se k těmto osobám nemohly dostat, protože oblast je zcela obklíčená a obležená.“