Izrael a Írán. Poněkud komicky vyhýbavé odpovědi člena britské vlády v britském rozhlase
15. 6. 2025
čas čtení
10 minut
Zde máte, vážení čtenáři, přehled situace z války, kterou zahájil Netanjahu proti Íránu, jak ji přinesl nedělní pořad britského rozhlasu Broadcasting House. Blok končí poněkud komicky vyhýbavým interview ministra britské vlády k této věci:
Moderátor: Vysíláme živě na BBC Radio 4 pořad Broadcasting
House. A o víkendech, jako je tento, jsme oslovili hlavní mezinárodní
korespondentku BBC Lyse Doucet.
Reportérka: Prezident Trump pohrozil Íránu reakcí v dosud
nevídané míře, pokud budou napadeny americké základny. Velká Británie
vysílá do regionu další stíhačky, protože Izrael a Írán si o víkendu
vyměnily další raketové údery. Co se tedy stalo během noci? Ropný sklad v
íránském hlavním městě Teheránu byl zasažen. Sirény zazněly druhou noc
po celém Izraeli, když rakety pronikly obranným systémem Iron Dome a
způsobily několik obětí na severu a v centru Izraele. Toto video
natočené v severním městě Haifa zachytilo rakety z Íránu. Počet obětí na
obou stranách konfliktu stoupá. Podle zpráv, které dostáváme z Izraele,
poblíž Tel Avivu, bylo při nočních útocích zabito nejméně 13 Izraelců.
Starosta: „Více než 100 zraněných, čtyři z nich v kritickém stavu, a nemáme přesný počet pohřešovaných, ale víme, že je mnoho lidí, kteří se nemohou spojit se svými blízkými. Nyní se soustředíme na jejich pátrání. Doufáme, že tento počet nebude stoupat.“
Reportérka: Doufáme, že počet nebude stoupat, ale počet pohřešovaných, jak uvedl, pohřešovaných, zraněných a mrtvých stoupá. S větší obtížemi se také snažíme potvrdit počet obětí v Íránu. Írán však sděluje, že izraelské údery zasáhly ropné sklady a íránská státní média hovoří o rozsáhlých ztrátách na životech.
Molderátor: Nyní se podívejme na celkový obraz. Éra proxy války mezi Izraelem a Íránem skončila. Dříve jsme hovořili o stínových válkách mezi těmito dvěma velmocemi na Blízkém východě, které byly rozbity loni v dubnu a říjnu. Došlo k bezprecedentním odvetným útokům, které byly nakonec zastaveny a nastala určitá míra zdrženlivosti.
Reportérka: Nyní se jedná o zcela novou konfrontaci, která se každým dnem, navzdory výzvám k zdrženlivosti ze strany světových metropolí, nejenže stupňuje, ale jak jsme slyšeli z velmi hlasitých výbuchů, i rozšiřuje. Izrael začal útoky na jaderná zařízení a továrny na výrobu raket. Nyní se obě strany zaměřují na ekonomické cíle, konkrétně na ropné rafinerie. To vede mnoho lidí k otázce, jaký je konečný cíl Izraelců. Premiér Netanjahu řekl, že jde o to, aby skončila hrozba izraelského jaderného programu a íránských snah o výrobu jaderné bomby a balistických raket. Stále více se však prosazuje názor, že jde také o svržení režimu, o změnu režimu. Analytici také říkají, že Benjamin Netanjahu chce do toho zapojit Spojené státy, což se děje již 17 let, co je premiérem, a pro jeho odkaz je to nevyhnutelné.
Útok na Írán je životním posláním premiéra Netanjahua, který zvyšuje tlak na Írán a žádá jednoho amerického prezidenta za druhým, aby zaútočili na íránská jaderná zařízení. Prezident Trump řekl, že mu nedal zelenou, ale určitě mu dal alespoň oranžovou, protože by do toho nešel, kdyby neměl pocit, že ho Amerika podpoří.
Prezident Trump se o tom opět zmínil. Znovu zopakoval, že USA nemají s útokem na Írán nic společného. Zároveň však znovu varoval, že pokud nás Írán jakýmkoli způsobem napadne, americké ozbrojené síly na něj dopadnou s plnou silou a mocí, jakou dosud nezažil.
Moderátor: A zlovolných aktérů v Íránu je mnoho. Írán s jadernou zbraní je proti vůli celého světa. Pokud mají Izraelci pravdu, byla tato konfrontace nevyhnutelná?
Reportérka: Myslím, že kritici říkají, že se to dnes mohlo vyřešit jiným způsobem. Mělo se konat šesté kolo nepřímých a přímých rozhovorů mezi Američany a Íránci. Jen před pár dny jsem hovořila s íránským ministrem zahraničí, hovořila jsem s ománským ministrem zahraničí, který v těchto rozhovorech zprostředkovává. Celá naše diskuse se týkala dohody, která byla na stole. Dohoda měla být uzavřena. Írán pouze řekl, že musí obohatit uran alespoň na civilní úroveň. Írán obviňuje Izrael, že nyní zahájil útok, aby tato jednání sabotoval.
Moderátor: Velká Británie vysílá do regionu další stíhačky a zároveň naléhavě vyzývá k uklidnění situace. Je to diplomatická chůze po laně pro Keira Starmera, který podporuje právo Izraele na sebeobranu, zatímco mnoho jeho vlastních poslanců ostře kritizuje válku Benjamina Netanjahua v Gaze. Premiér Keir Starmer přiletěl do Kanady s lídry zemí G7. Mantrou premiéra je deeskalace a ůetí na západ Kanady do provincie Alberta na summit G7, což je opravdu náhodou velmi vhodná doba, kdy se sejde mnoho světových lídrů tváří v tvář, zatímco se pokouší najít nějaké řešení pro to, co se děje na Blízkém východě.
Darren Jones: Pan premiér již stanovil podrobnosti, o které jste požádali, a do regionu budou vyslány stíhací letouny a tankovací letouny. Je však důležité pochopit, že se tak děje z pozice, kdy samozřejmě chceme, aby došlo k deeskalaci. Nechceme situaci eskalovat, ale v regionu máme britské prostředky a personál, takže je správné, že jsou naše kapacity připraveny.
Reportérka: Prohlášení Británie zdůrazňuje právo Izraele na sebeobranu, které samozřejmě má. Tento útok však také sabotoval diplomatické úsilí, které Británie rovněž podporuje. Proč tedy teď? Není na čase dát diplomacii šanci?
Darren Jones: Ano, samozřejmě vždy podporujeme diplomatické kroky, jak jste poznamenala. Ale události evidentně předběhly situaci, a proto voláme po deeskalaci, aby se bylo možné vrátit k diplomatické cestě, která je pro všechny zúčastněné strany jednoznačně nejlepší. Ale víte, události někdy převáží, a to je situace, ve které se nacházíme.
Reportérka: Je důvod k obavám, když se rozsah cílů rychle rozšiřuje od jaderných zařízení, což je porušení válečného práva, přes raketové základny až po ekonomické cíle, a premiér Netanjahu otevřeně volá po konci režimu? Podporuje Británie vše, co dělá Izrael v rámci svého práva na sebeobranu?
Darren Jones: Británie se staví proti eskalaci.
Reportérka: Ale všechny ty cíle... Máte obavy z rozsahu těch cílů?
Darren Jones: No, vzhledem k samotné povaze výzvy k deeskalaci nechceme eskalaci, a proto ji nechceme. Ale samozřejmě chceme, aby se situace nyní deeskalovala, jak jste právě naznačila, jejich eskalace je samozřejmě na rozhodnutí jiných zemí. Ale proto jsou naše diplomatické úsilí se spojenci tak důležité, abychom se pokusili tuto pozici podpořit.
Darren Jones: Postoj Spojeného království je, že současný konflikt musí být deeskalován. Vrátili bychom se k diplomatickým kanálům, kde byly vyjádřeny obavy zemí v regionu ohledně jaderných zařízení.
Moderátor: Měl by být ajatolláh Chamenei nahrazen?
Darren Jones: To není postoj nawší vlády, postoj vlády je deeskalace. Jediným důvodem, proč vysíláme do regionu vojenské jednotky, je to, že tam máme britský personál v rámci našeho boje proti Daesh.
Moderátor: Shashank Joshi, redaktor časopisu The Economist zabývající se obranou, mi řekl, že ajatolláh je terčem. Izrael by ho mohl velmi dobře zavraždit. Podporuje to Spojené království?
Darren Jones: Podívejte, nebudu se vyjadřovat k hypotetickým situacím.
Moderátor: Můžete prostě říct: „Ne, nezabíjejte ho.“
Darren Jones: Prostě se nebudu vyjadřovat k hypotetickým situacím, protože je to zjevně ve velmi rané fázi. Je zcela jasné, že chceme, aby se situace uklidnila. Chceme deeskalaci. Ale nebudu se vyjadřovat k operačním otázkám.
Reportérka: Je znepokojivé, že Británie opakovaně vyzývala k deeskalaci války v Gaze, ale bezvýsledně. A teď voláte po uklidnění a opět vidíte opak. Je to znepokojivý moment pro diplomacii s vašimi spojenci.
656
Diskuse