Nejvyšší soud USA právě udělal z Trumpa legálního despotu
27. 6. 2025 / Fabiano Golgo
čas čtení
6 minut
Ve
Washingtonu bývají chvíle, kdy se historie neproplétá, ale láme.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států ze dne 27. června 2025 bylo
jednou z těchto vzácných chvil – chladnou, úřední větou, která bude v
učebnicích právní historie stát jako bod zlomu. Název případu byl suchý:
United States v. New Jersey. Ale pod tímto nánosem technické právničiny
se skrýval jeden z nejzásadnějších posunů v rovnováze moci mezi větvemi
americké vlády za posledních sto let.
Šest
soudců konzervativní většiny rozhodlo, že federální soudci nesmějí
vydávat celostátní předběžná opatření – tedy nástroje, které po
desetiletí umožňovaly jednomu soudci dočasně zastavit prezidentskou
politiku, dokud se posoudí její ústavnost. Nešlo o pouhou otázku
procedury, jak tvrdila autorka většinového stanoviska, soudkyně Amy
Coney Barrettová. Šlo o vypnutí hlavního pojistného ventilu, který
moderní americká demokracie měla, když výkonná moc překročila své břehy.
Barrettová
opřela své rozhodnutí o historický výklad: otcové zakladatelé, prý,
nezamýšleli, aby soudy fungovaly jako celonárodní kontrolní stanice.
Federální soudy podle ní neslouží k „všeobecnému dohledu“ nad
prezidentem. Možná. Ale otcové zakladatelé
nebrali v úvahu Twitter, automatické zbraně a prezidentské výnosy s
mezinárodními dopady.
Soudkyně
Sonia Sotomayorová, ve svém emocionálním nesouhlasu, četla hlasitě –
nezvykle, téměř zoufale – že „žádné právo nyní není v bezpečí“. V sále,
kde jinak zaznívá jen tlumená právnická latinská fráze a formální
respekt, její slova zazněla jako nářek nad ztracenou ochranou. Bylo to
gesto zoufalého svědomí – a marné.
Rozhodnutí
soudu padlo na půdě už připravené. V závěsu následoval výkonný příkaz
Donalda Trumpa – nyní opět v úřadu – který ruší automatické přiznání
občanství dětem narozeným v USA, pokud jsou jejich rodiče nelegálními
migranty nebo cizinci bez trvalého pobytu. Tento dekret, napsaný Johnem
Eastmanem, mužem spojeným s pokusem o zvrácení voleb v roce 2020, se
opírá o obskurní výklad fráze „subject to the jurisdiction thereof“ ze
14. dodatku. Je to právní teorie, kterou seriózní ústavní právníci po
desetiletí odmítali.
Soud
se odmítl vyjádřit k ústavnosti samotného výnosu. Místo toho odsunul
rozhodnutí – a tím Trumpovi daroval čas. Právní vakuum tak umožní
spuštění výnosu ve 28 státech, zatímco ostatní se mohou rozhodnout jít
vlastní cestou. Národní jednota občanských práv se tříští – novorozenci
narození v Miami budou mít jiný právní status než ti v New Yorku.
To
není náhoda. Je to strategie. Strategie vyzkoušená ve Varšavě, v Dillí,
v Istanbulu. Nejprve oslabit soudní dohled jmenováním loajálních
soudců. Pak rozbít procesní nástroje, které umožňují rychlé zastavení
neústavních opatření. A nakonec – rozhodovat pozdě, až se realita změní a
„fakta v terénu“ se stanou právně nevratnými.
Trumpova
administrativa to nepopírá – ba naopak, oslavuje. Ministryně
spravedlnosti Pam Bondiová prohlásila: „Už nebudeme mít svévolné soudce
rušící politiku prezidenta Trumpa.“ Jazyk, který více než připomíná
rétoriku středoevropských autoritářů. Jazyk, který delegitimizuje celý
justiční systém, pokud není ve shodě s momentálním cílem výkonné moci.
Děti
narozené na americké půdě bez občanství. Lékařské dokumenty odmítnuté.
Školní přihlášky zamítnuté. Rozdělené rodiny. To není přehánění, to je
blízká budoucnost, jak naznačují právníci i ministři jednotlivých států.
Kalifornie slibuje odpor. Ale i když se jednotlivé státy pokusí vést
paralelní soudní boje, bez možnosti celostátních zákazů se boje stanou
roztříštěné, pomalé – a snadnép bude je obejít.
Nejvyšší
soud se tak ocitl v paradoxní roli: má kontrolovat moc, ale stává se
jejím nástrojem. Soudce Brett Kavanaugh ve svém souhlasném stanovisku
naznačil, že širší náprava bude nyní výhradně v rukou samotného
Nejvyššího soudu. Ten je ale čím dál více složen ze soudců, kteří byli
dosazeni právě kvůli své ochotě tuto moc neomezovat.
A
tak se točící kolo demokracie, kdysi vyvážené a chráněné třemi větvemi
moci, naklání. Prezident může rozhodnout. Soudy nebudou rychle reagovat.
A Kongres? Ten, v zemi zvyklé na geografické změny volebních okrsků, aby to při volbách vyhovovalo vládnoucí straně, a plné stranické paralýzy, se
stává mlčícím divákem.
V
roce 1898 Nejvyšší soud rozhodl, že dítě čínských přistěhovalců,
narozené v San Francisku, je Američanem. „Pronikavý duch lidskosti,“
napsal tehdy soudce Horace Gray. V roce 2025 slyšíme jiný tón – tón
legalistické úzkosti, která nese výrazný zápach alibi.
Hlavní rozhodnutí: Spojené státy vs. New Jersey
Poměr hlasů: 6–3
Autor stanoviska: Soudkyně Amy Coney Barrettová
Podstata:
Nejvyšší soud zrušil pravomoc federálních soudců vydávat celostátní
předběžná opatření, která blokovala federální politiku na území celých
USA.
Dopad:
Zvýšení moci prezidenta – federální soudy nyní mohou zasahovat pouze ve prospěch konkrétních žalobců, nikoliv celonárodně.
Trumpův
výnos ohledně odepření občanství dětem narozeným na území USA
nelegálním migrantům a lidem bez zelené karty vstoupí v platnost do 30
dnů ve 28 státech.
Ústavnost výnosu samotného zatím nebyla posouzena – bude řešena později.
Další rozhodnutí vydaná téhož dne:
1. Zákon o dostupné zdravotní péči (ACA) – Preventivní služby
Rozhodnutí: Soud potvrdil ústavnost.
Podrobnosti:
Federální
panel, který určuje, jaké preventivní zdravotní služby musí být hrazeny
pojišťovnami (např. vyšetření rakoviny), neporušuje ústavu.
Výzva tvrdila, že panel porušuje zásadu nepřevádění zákonodárné moci (tzv. nondelegation doctrine).
2. Texaský zákon o pornografii
Rozhodnutí: Zákon zůstává v platnosti.
Podrobnosti:
Soud odmítl zablokovat texaský zákon, který vyžaduje ověření věku pro přístup k online pornografii.
Kritici varují před ohrožením soukromí a svobody projevu; zastánci argumentují ochranou nezletilých.
3. Výuka LGBTQ+ témat ve státě Maryland
Rozhodnutí: Rodiče mají právo na výjimku.
Podrobnosti:
Veřejné školy musí umožnit rodičům, aby z náboženských důvodů odhlásili své děti z výuky LGBTQ+ témat.
Vyvolává to obavy z nerovného přístupu ke vzdělání a možné segregace výuky.
Co to znamená?
Tato čtyři rozhodnutí společně signalizují výrazný posun Nejvyššího soudu doprava:
> Omezení soudní kontroly nad výkonnou mocí.
> Podpora státních zákonů a prezidentské pravomoci.
> Zvýšená ochrana náboženských a rodičovských práv.
> Selektivní přístup k ústavním otázkám – některé klíčové spory odkládá, jiné potvrzuje bez precedentu.
341
Diskuse