Pfas: „I když přestaneme pít, budeme vystaveni riziku“: Francouzský region zakázal pití vody z kohoutku. Je to varování pro celou Evropu?

1. 7. 2025

 
Ale když sledovala zprávy, cítila, že tato bezpečnost je ohrožena: Wiedemannová a její rodina používají vodu z kohoutku každý den – k pití, mytí zubů, sprchování, vaření a mytí zeleniny. Nyní se dozvěděla, že v jejím těle a na její kůži se skrývají chemikálie, o kterých nikdy neslyšela a které mohou ublížit jejímu synovi. „Je to děsivé,“ říká. „I když přestaneme vodu pít, budeme těmto látkám vystaveni a nemůžeme s tím nic dělat.“

Saint-Louis je nyní místem, kde byl ve Francii zaveden dosud největší zákaz pití vody z vodovodu. Ohrožení obyvatelé budou až do konce roku závislí na balené vodě, kdy úřady doufají, že budou nainstalovány systémy na filtrování vody. Testy místní vody z vodovodu ukázaly, že hladina PFAS – „věčných chemikálií“ spojených s rakovinou, poruchami imunity a reprodukčními problémy – dosáhla čtyřnásobku doporučené hranice. Regály supermarketú se vyprázdnily, protože rodiny se snažily nakoupit zásoby balené vody, aby ochránily své blízké.

Situace v Saint-Louis však může být pouze začátkem zákazu pitné vody v celé Evropě. V lednu začne EU prosazovat nové limity pro obsah PFA. Vzhledem k tomu, že více než 2 300 lokalit v Evropě překračuje nové bezpečné limity, odborníci tvrdí, že zákaz ve Francii je pouze předzvěstí dalších opatření.

„Myslím, že jsme teprve na začátku,“ říká Séverine Maistre, která žije v Saint-Louis a dříve pracovala v klinických zkouškách léků. Je přesvědčena, že pokud hledáte PFAS, najdete je. „V současné době mluvíme o špičkách tu a tam... [Ale chemikálie] budou všude ve Francii. Stejné to bude v Německu, ve Švýcarsku, ve Velké Británii a všude jinde.“

„I když nejsme křehcí, máme strach,“ říká 70letá žena, která si nepřála být jmenována. „Jsme vyděšení – jde o vodu, bez které nemůžeme žít.“


Clement Luake, dlouholetý zaměstnanec supermarketu Leclerc v Saint-Louis, říká, že za 30 let své práce nic podobného nezažil. „Bylo to obrovské,“ říká. Normálně každý týden naskládá na regály 63 palet s vodou, ale teď je to přes 120. „Každý týden přijíždí čtyři kamiony,“ říká Luake, zatímco mu kolega pomáhá zvedat velké láhve na regály.

Místní úřady odhadují, že v regionu Haut-Rhin spadá do „ohrožené“ kategorie téměř 3 000 lidí. Každý z nich dostane jednorázovou platbu 80 eur na pokrytí nákladů na balenou vodu. Pro lidi jako Wiedemannová však hrozba daleko přesahuje kompenzaci. „Netýká se to jen citlivých lidí – PFAS si nevybírají, koho napadnou,“ říká. Wiedemannová se do této oblasti přestěhovala v roce 2020 a od té doby potratila dvakrát a po stále bolestivějších menstruacích jí byla diagnostikována endometrióza.

„Zdravotní problémy začaly, když jsem sem přišla. Přemýšlím, jestli to spolu souvisí, ale nikdy jsem to nemohla dokázat,“ říká. Podobné obavy mají i další lidé. Mnozí z nich pili kontaminovanou vodu desítky let, aniž by o tom věděli.

Pfas – zkratka pro per- a polyfluoralkylové látky – označuje tisíce chemikálií známých pro své  nezničitelné vlastnosti. Používají se ve všem od pánví na vaření po nepromokavé bundy, obaly na potraviny, hasicí pěny a elektroniku. Nerozkládají se přirozeně a mohou v životním prostředí přetrvávat po staletí. Dnes se nacházejí v krvi téměř každého člověka na Zemi.


Osoba s nejvyšší hodnotou měla 22 mikrogramů na litr (µg/l) krve. Průměrná hodnota byla 14,9 µg/l, což by podle údajů o veřejném zdraví z roku 2019 řadilo obyvatele Saint-Louis mezi 5 až 10 % nejvíce kontaminovaných ve Francii. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin mohou mít lidé s hladinou nad 6,9 µg/l v krvi dlouhodobé nepříznivé účinky na zdraví. „Stát je tu od toho, aby nás chránil,“ říká Wollenschneider. „Kdyby nás úřady varovaly, mohli jsme se chránit, místo abychom pokračovali v pití vody.“

K nápravě problému plánují místní úřady instalovat nové úpravny vody v hodnotě 20 milionů eur, jejichž provoz bude stát dalších 600 000 eur ročně. Od roku 2026 pravděpodobně vzrostou účty za vodu, aby se tyto náklady pokryly.

Pfas v zásobování vodou představují nejen riziko pro lidské zdraví, ale ohrožují i celé ekosystémy. Chemikálie se totiž hromadí v tkáních vodních organismů podobně jako u lidí.

V Severní Karolíně trpí aligátoři nehojenými a infikovanými lézemi, v severním Pacifiku se rodí méně mláďat mořských želv a ve Wisconsinu se stromovým vlaštovkám nedaří rozmnožovat. Dokonce i v odlehlých oblastech, jako je Arktida, trpí tuleni ušatí a jejich mláďata problémy se štítnou žlázou. Vědci zjistili, že všechna tato zvířata byla vystavena vysokým dávkám PFAS.

Podle mapy, která ilustruje, jak se škodlivé chemikálie objevují v ekosystémech po celém světě, je ohroženo více než 600 druhů na všech kontinentech. Dopady se šíří ekosystémem – citlivé druhy mohou ubývat, zatímco ty odolnější se daří lépe, což může změnit fungování ekosystémů.

V centru krize je letiště Basilej-Mulhouse-Freiburg, vzdálené 2 km od supermarketu, které je mezinárodním dopravním uzlem pro cestující z Francie, Německa a Švýcarska. Zvuk startujících letadel je slyšet více než stokrát denně.

Nový terminál pokrývá půdu, na které se po desetiletí používaly hasicí pěny obsahující PFAS, protože jsou účinné při hašení požárů kerosinu. Až 15 metrů pod ním se nachází podzemní voda, do které tyto chemikálie prosakují. Wollenschneider žije celý život pět minut od letiště. Jako šéf organizace Adra, která byla založena v roce 1988 za účelem boje proti rozšiřování letiště, nyní bojuje na osobnější úrovni: za čistou pitnou vodu.

„Ve Francii jsme věřili vodě, ale ta nás zradila,“ říká Wollenschneider. „Úřady nám lhaly, podvedly nás,“ dodává s odkazem na to, že úřady lidem neřekly o kontaminaci PFAS ani rok poté, co byla poprvé zjištěna v vládních datech. Wollenschneider vede boj za informace a snaží se, aby letiště uhradilo náklady na sanace ve výši 20 milionů eur.

„Letiště je zodpovědné. Voda je veřejné dobro. Poslední možností je zákon, který donutí úřady jednat a letiště zaplatit – nemáme na výběr,“ říká. Věří, že tento případ by mohl vytvořit právní precedens. „Je to poprvé ve Francii, kdy je komerční letiště známo jako příčina znečištění. Pravděpodobně existují i další,“ říká Wollenschneider.

V současné době neexistují v Evropě žádné právně vymahatelné limity pro PFAS v pitné vodě. To se však změní v lednu 2026, kdy EU zavede limit 0,1 mikrogramu na litr. Omezení v Saint-Louis byla zavedena v předstihu před tímto limitem. Nepokoje v tomto koutě Francie jsou předzvěstí toho, co se může stát jinde, a vyvolávají také otázku, kdo zaplatí potenciálně velmi nákladné sanace.


Kontaminovaná místa jsou rozeseta po celé Evropě. Ve Francii je 34 obcí, kde koncentrace PFAS v pitné vodě překračují nové limity EU. Jen v regionu Lyon pije vodu překračující nové limity EU 160 000 lidí v 50 městech. V italském Benátsku bylo až 350 000 lidí vystaveno PFAS z chemické továrny, která fungovala v letech 1964 až 2018. V belgickém Antverpách má asi polovina lidí žijících v okruhu 5 km od závodu provozovaného nadnárodní společností 3M zvýšenou hladinu PFAS v krvi.

V Saint-Louis podle údajů CNRS vládní agentura pro podzemní vody poprvé zaznamenala vysoké hladiny PFAS ve vodě v roce 2017. K těmto údajům mělo přístup několik vládních agentur, ale zdá se, že na základě těchto informací nebyly přijaty žádné opatření.

Thierry Litzler, viceprezident městské oblasti Saint-Louis, který má na starosti vodní hospodářství v okrese, uvedl, že o vysokých hladinách PFAS ve vodě se dozvěděl v říjnu 2023. „Od okamžiku, kdy jsme získali informace, se vše vyvíjelo velmi rychle,“ říká.

Nyní věří, že vláda bude jednat rychleji, protože existuje plán. „Byli jsme první. Byli jsme průkopníci – v té době musela naše agentura čekat, neměli jsme pokyny k jednání,“ říká Litzler.

Proti letišti není vedeno žádné trestní ani civilní řízení, protože pěny, které používalo, byly v té době certifikované. Manuela Witzig, vedoucí komunikace a veřejných vztahů letiště, říká, že „spolupracují s orgány pověřenými vyšetřováním případu“. Probíhají vyšetřování a sanační práce, aby se zjistilo, kde se kontaminované oblasti nacházejí. Dodává, že letiště „má v úmyslu finančně přispět k řešení situace“, ale podrobnosti neuvedla.