„V podstatě nemožné je dostat zpět“: Masové únosy ukrajinských dětí Ruskem jsou válečným zločinem, konstatují odborníci
27. 6. 2025
V důsledku změn hranic a rozdělení rodin zoufalí rodiče cestují do Ruska, aby našli své děti, z nichž mnohé byly přemístěny do vojenských táborů nebo sirotčinců
Podle amerického týmu odborníků je stále pohřešováno až 35 000 ukrajinských dětí, které jsou pravděpodobně drženy v Rusku nebo na ruských okupovaných územích. Rodiny tvrdí, že jsou nuceny podnikat zoufalé a riskantní kroky, aby se je pokusily zachránit.
Když ruské síly v únoru 2022 zahájily invazi, děti byly uneseny z dětských domovů, z bojiště po smrti svých rodičů nebo pod nátlakem přímo ze svých rodin.
Rusko odmítlo požadavky na vrácení dětí a jeden z úředníků během jednání o příměří v Turecku tento měsíc obvinil Ukrajinu z „inscenování show na téma ztracených dětí“.
Poté, co ruské síly v září 2022 obsadily Nataliino rodné město Cherson na východní hranici Ukrajiny, soused jí poradil, aby poslala své syny do dětského tábora v Anapě, přímořském letovisku v Rusku.
„21denní výlet byl zdarma a na konci se měli vrátit do Chersonu. Kluci chtěli jet, ale byla to velká chyba z mé strany, že jsem jim to dovolila,“ říká.
Na konci roku 2022 ukrajinské síly Nataliino město osvobodily, ale její děti byly v táboře na druhé straně fronty a Rusko je nechtělo pustit domů.
„Vedení tábora odmítlo děti propustit bez mé fyzické přítomnosti,“ říká. „Nevěděla jsem, co mám dělat.“
Nakonec se Natálii s pomocí ukrajinské organizace podařilo získat pas a ukrajinské doklady pro její děti. Poté sama překročila hranici do ruského města Anapa na severním pobřeží Černého moře, kde musela projít četnými hraničními kontrolami, kde musela ruským vojákům vysvětlovat, proč je v zemi.
Cestovala šest dní uprostřed ostřelování, než se v únoru 2023 konečně setkala se svými dětmi. „Nedokážete si ani představit, jaké to byly emoce, protože moje děti jsou všechno, co mám,“ říká.
Podle ukrajinské organizace Bring Kids Back se dosud podařilo vrátit zpět na Ukrajinu pouze 1 366 dětí. Tým odborníků z Yale University odhaduje, že v Rusku a na okupovaných územích může být zadržováno až 35 000 dětí.
Obává se, že mnoho z nich bylo uneseno ruskými silami a odesláno do vojenských táborů nebo do pěstounské péče, nebo dokonce adoptováno ruskými rodinami.
Díky rozsáhlému prozkoumání ruských databází, oficiálních dokumentů, rodinných vazeb a dokonce i satelitních snímků ruských lokalit, oficiálních budov a dalších zdrojů se týmu z Yale podařilo zjistit totožnost tisíců dětí.
Nathaniel Raymond, výkonný ředitel Humanitárního výzkumného laboratoře Yaleovy univerzity, která únosy vyšetřuje, říká: „Jedná se pravděpodobně o největší únos dětí ve válce od druhé světové války – srovnatelný s germanizací polských dětí nacisty.“
Svědectví nedávno zachráněných dětí odhalují, že v táborech procházely vojenským výcvikem a za mluvení ukrajinsky byly trestány. „Museli jsme zpívat ruskou hymnu a kreslit trikolóru,“ říká jedno z devítiletých zachráněných dětí.
Děti jsou také přesvědčovány, že pokud nebudou poslouchat, jejich rodiče ponesou následky, říká Daria Kasjanova, předsedkyně Ukrajinské sítě pro práva dětí, která se zasazuje o repatriaci unesených dětí.
Násilné deportace a únosy ukrajinských dětí nejsou podle aktivistů a výzkumníků nic nového. Kasjanova říká, že byla svědkem podobných únosů a deportací během ruské invaze na Krymský poloostrov v roce 2014.
Tehdy se podílela na evakuaci více než 40 000 lidí z Doněcku a Luhansku, včetně 12 000 dětí. „Moje dcera měla tehdy 11 let a některé její kamarádky, které zůstaly, byly odeslány do vojenských táborů v Rusku,“ říká.
Aktivisté se obávají, že mnoho dětí zmizí v ruském adopčním systému, kde byly nedávno změněny zákony, aby ukrajinské děti mohly být adoptovány a vychovávány ruskými občany.
„Někdy se stává, že jeden z rodičů je na ukrajinském území a druhý je s dítětem v okupované oblasti. Pokud ten rodič zemře nebo je zatčen, dítě zůstane samo a hrozí mu, že skončí v sirotčinci. A pokud se to stane, je prakticky nemožné dítě dostat zpět. Budou ztracené,“ říká Kasjanova.
Raymond říká, že proto je výzkum únosů tak důležitý: „Abychom zdokumentovali, že tyto děti byly násilně deportovány.
„Vzít dítě z jedné etnické nebo národnostní skupiny a začlenit ho do jiné etnické nebo národnostní skupiny – to je válečný zločin,“ říká.
Mezinárodní trestní soud souhlasí a v březnu 2023 vydal zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou za „válečný zločin“ nezákonného deportování ukrajinských dětí.
Návrat dětí zůstává klíčovým požadavkem Ukrajiny v jakýchkoli mírových jednáních. Ksenia, specialistka na evakuaci v ukrajinské charitativní organizaci Helping to Leave, říká: „Diskutujeme o územích – a naši lidé, naše děti, jsou naše území. Jak je můžeme vzdát?
„Jsou to naše děti, jsou Ukrajinci a musí být přivedeni [domů]. Rusko na ně nemá žádné právo,“ říká.
Raymond říká, že děti jsou využívány jako vyjednávací prostředek v jednáních. „Když Rusové začali, mysleli si, že rychle zvítězí, a tak byl spuštěn tento program, ne aby tyto děti unesli a zadrželi, ale aby mohli Ukrajinu rusifikovat.
Diskuse