Nespoléhejte se na to, že příměří mezi Íránem a Izraelem vydrží. Netanjahu ve skutečnosti chce nekonečnou válku

30. 6. 2025

 

Válka skončila! Jenže jen naivní lidé věří, že Benjamin Netanjahu, izraelský premiér a hlavní válečný štváč, přestal bojovat. I kdyby měl Donald Trump pravdu a íránská jaderná zařízení byla „zničena“ (přesnější by bylo „vážně poškozena“), íránské jaderné know-how a těžko zjistitelné zásoby obohaceného uranu zůstávají nedotčeny. Při prvních známkách, skutečných či domnělých, obnovy Netanjahu a jeho kumpáni jistě znovu zaútočí. Trump je minulý týden odvolal. Ale je to člověk, který dokáže změnit názor třikrát, než se stačí nasnídat.

Kdo vážně věří, že Netanjahu se snadno vzdá nadvlády nad íránským vzdušným prostorem, kterou jeho síly získaly s nečekanou lehkostí? Je nepravděpodobné, že odolá pokušení znovu zaútočit na Írán, pokud to bude politicky výhodné. Netanjahu nyní údajně zvažuje možnost předčasných voleb. Možná doufá, že jeho úspěchy v Íránu zastíní jeho neúspěchy z 7. října 2023 a opuštění rukojmích zadržovaných Hamásem.

Je zde patrný určitý vzorec. Od března, kdy jednostranně zrušil příměří v Gaze, se Netanjahu snaží toto území podrobit. Palestinští civilisté jsou opakovaně zabíjeni při zvěrstvech izraelské armády a osadníků v okolí potravinových center v Gaze a ve městech na Západním břehu. V místech jako Rafah se téměř každý den odehrává krvavá neděle. V Libanonu a Sýrii Izrael beztrestně shazuje bomby. Netanjahuova vojenská mašinérie se nezastaví. Proč si představovat, že s Íránem bude jednat jinak?

Většina lidí odsuzuje „nekonečné války“, typické pro ponuré, mnohaleté zapletení Západu v Afghánistánu a Iráku. Ne tak Netanjahu. Mír je jeho nepřítelem. Nekonečná válka ho udržuje u moci, v centru pozornosti a mimo vězení. Stejně jako Vladimir Putin vidí v pokračující válce příležitost posílit domácí podporu a obejít své oponenty. Nekonečné státní násilí je smrtící pro demokracii, legalitu a dobré vládnutí (a v tomto ohledu by se měli obávat i Američané: Trumpovo prezidentství se ubírá podobnou cestou, až na to, že jeho věčná válka je vedena proti „vnitřnímu nepříteli“).

Navzdory Netanjahuově videu, v němž íránskou veřejnost vyzval, aby „vystoupila“ proti „zlu a útlaku“, mu na její svobodě příliš nezáleží. Chce to, co imperialistické mocnosti vždy chtějí: trvale oslabenou, rozdělenou a rozloženou zemi, která nepředstavuje žádnou hrozbu pro strategické zájmy Izraele a kterou lze libovolně trestat. Kontrolou íránského vzdušného prostoru a tajnými kybernetickými útoky, sabotážemi a vraždami by Izrael mohl zajistit, že oslabený Írán bude navždy v jeho moci – alespoň tak to možná Netanjahu kalkuluje.

Válka skončila... až na to, že v Teheránu ne. Vyděšený řečmi o změně režimu a zabíjením prominentních spojenců Izraelem vystoupil nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí ze svého bunkru, aby vedl další válku, tentokrát proti vlastnímu lidu. Při bezpečnostních zásazích byly zatčeny stovky lidí. Údajní špioni byli popraveni. Aby přežili, mohou mulláhové nyní udělat to, co nikdy předtím: tajně se pustit do závodu o jadernou zbraň nebo ji koupit hotovou od Severní Koreje.

Ve skutečnosti se odporný íránský režim ani zdaleka nepřiblížil pádu. Izraelské bomby spíše posílily jeho podporu od veřejnosti a její vlastenecké city. Írán byl napaden na základě lži (ani americká rozvědka, ani OSN nepodpořily Netanjahuovo tvrzení, že jaderné zbraně už Írán skoro má), ale evropské vlády bombardování neodsoudily. Tyto skutečnosti jen prohloubí nedůvěru vůči Západu. Írán chce zmírnění sankcí ze strany USA a může souhlasit s diskusí o této otázce, ale ne o svých budoucích jaderných aktivitách. Pozastavuje spolupráci s inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Teherán odmítá izraelskou politiku zadržování a může časem obnovit asymetrický konflikt a oživit regionální proxy války.

Válka neskončila ani pro Trumpa (i když se možná, oklamán iluzemi o Nobelově ceně míru, domnívá, že ano). Stejně jako na Ukrajině a v Gaze dokázal, že jeho impulzivní, neuvážené a neinformované zásahy svět jen činí nebezpečnějším. Ztížil USA možnost odstoupit, pokud válka znovu vypukne. Jeho zákeřný útok na Írán, připomínající Pearl Harbor, porušil Chartu OSN a pomůže darebáckým státům ospravedlnit nelegální agresi. Tím, že Trump nadále pomáhá Netanjahuovi, údajnému válečnému zločinci, vystavuje se stíhání Mezinárodním trestním soudem.

Trump zničil multilaterální diplomacii, odsunul ji na vedlejší kolej a urazil evropské spojence, spoléhá se na nezkušené vyslance a odmítá rady odborníků. Jeho zjevná nedůvěryhodnost a monstrózní egoismus jsou dalšími důvody, proč se na USA nelze spolehnout. Válka na Blízkém východě je sotva pozastavena. Trump se pokusil o okamžitou slávu – a selhal.