Channel 4 News: Trumpovy USA opouštějí Evropu ohledně Gazy i ohledně Ukrajiny
11. 8. 2025
čas čtení
14 minut
Moderátor, Channel 4 News, neděle 10. srpna 2025: Benjamin Netanjahu ignoruje rostoucí odpor proti svým plánům na
eskalaci vojenských operací v Gaze a zaměřuje se na své kritiky
uprostřed mezinárodních výzev k zastavení hladomoru.
Netanjahu: „Nezbývá než dokončit práci a porazit Hamás.“
Moderátor:
Dobrý večer. V okamžiku, kdy izraelský premiér hájil plány na rozšíření
války v Gaze, se několik zemí, včetně Velké Británie, sešlo na
mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby tyto plány odsoudilo a
požadovalo větší pomoc pro obyvatelstvo Gazy. Zjevně se tak projevily
rostoucí rozpory mezi Evropou a Spojenými státy ohledně záměru Izraele
převzít kontrolu nad městem Gaza, zatímco v samotném Izraeli vyšly do
ulic tisíce lidí, aby také vyzvaly Benjamina Netanjahua ke změně kurzu.
Dnes
večer také narůstá napětí mezi Evropou a USA kvůli Ukrajině. Evropští
lídři tvrdí, že o budoucnosti Ukrajiny nelze rozhodovat bez Kyjeva,
zatímco Donald Trump a prezident Putin zůstávají odhodláni k pátečnímu
osobnímu setkání na Aljašce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že nechce Gazu
okupovat, ale osvobodit ji od Hamásu, a obvinil své kritiky z globální
kampaně lží. Jeho tisková konference se koná uprostřed rostoucího odporu
v Izraeli proti jeho plánům na rozšíření války v Gaze, kdy rodiny
zbývajících rukojmí volají po generální stávce. A po tom, aby vojáci
odmítli bojovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že nechce Gazu okupovat, ale osvobodit ji od Hamásu, a obvinil své kritiky z globální kampaně lží. Jeho tisková konference se koná uprostřed rostoucího odporu v Izraeli proti jeho plánům na rozšíření války v Gaze, kdy rodiny zbývajících rukojmí volají po generální stávce. A po tom, aby vojáci odmítli bojovat.
Netanjahu: „Ale máme ještě dvě pevnosti.“
Pod tlakem a v rostoucí izolaci Benjamin Netanjahu velmi záměrně v angličtině přednesl světu své argumenty na obhajobu svého plánu na rozšíření války v Gaze.
„Na rozdíl od falešných tvrzení je to nejlepší způsob, jak válku ukončit, a nejlepší způsob, jak ji ukončit rychle.“
A tvrdil, že mezinárodní tisk, kterému Izrael nedovolil nezávisle působit v Gaze, lhal o tvrzeních o hladomoru v této oblasti.
Ve stejnou chvíli čelil Netanjahu v New Yorku mezinárodnímu odsouzení. Společné prohlášení evropských členů Rady bezpečnosti OSN, včetně Británie a Francie, se postavilo proti izraelské vojenské expanzi a velmi reálnému hladomoru v Gaze.
„IPC varuje, že v Gaze propuká hladomor. Děti umírají hlady. Hlad je tak velký, že zoufalí civilisté riskují smrt při distribuci pomoci, aby nakrmili své rodiny.“
Následovalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti, na kterém se rozdíly mezi Evropou a USA staly ještě více veřejnými a jasnými.
Británie: „Toto není cesta k řešení. Je to cesta k dalšímu krveprolití.“
USA: „Spojené státy podporují právo Izraele bránit se proti terorismu Hamásu a Izrael má v konečném důsledku právo rozhodnout, co je nezbytné pro jeho bezpečnost a jaká opatření jsou vhodná k ukončení hrozby, kterou představuje Hamás a jiné podobné skupiny.“
Hladovějící obyvatelstvo Gazy však nyní čelí ještě horší perspektivě, protože Izrael plánuje eskalaci vojenských operací a úplnou kontrolu nad městem Gaza. Včera večer vyšly v Tel Avivu do ulic desítky tisíc lidí, aby protestovaly proti válečným plánům. Někteří volají po generální stávce nebo po tom, aby vojáci IDF odmítli provést expanzi. Objevují se dokonce zprávy, že proti plánům je i samotný šéf IDF, který je ve funkci teprve od března. Tlak na premiéra Netanjahua však přichází ze všech stran. Krajní pravice, která ho drží u moci, se domnívá, že plány nejdou dost daleko, a ministr financí Bezalel Smotrich před kamerami prohlásil, že ztratil víru v Netanjahuovu vůli vyhrát válku.
Ani nejsledovanější izraelská reality show nezůstala imunní vůči rostoucímu pocitu neklidu. Protiváleční aktivisté narušili vysílání Big Brother na kanálu 13 v tričkách s nápisem „Leave Gaza“ (Opusťte Gazu). Rodiny rukojmích, které stále drží Hamas, se domnívají, že plány premiéra Netanjahua vystavují jejich blízké ještě většímu nebezpečí.
„Potřebujeme dohodu, dohodu, která ukončí tuto válku a zachrání je.“
Netanjahu čelí doma i v zahraničí rostoucím výzvám ke změně kurzu, i když zatím ne z místa, na kterém opravdu záleží. Z Bílého domu ve Washingtonu, DC.
Moderátor: Evropští lídři jsou také v rozporu s Bílým domem ohledně Ukrajiny, protože americký viceprezident JD Vance znovu trval na tom, že Amerika nebude financovat zbraně pro Ukrajinu, pokud Evropa, jak řekl, nezvýší své úsilí a nezaplatí je, zatímco lídři z celého kontinentu se postavili za prezidenta Zelenského a jeho obranu územní celistvosti své země. Stále není jasné, zda bude zahrnut do summitu Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce. Simeon Brown má další informace.
Reportér: Toto jsou nejnovější rekruti Ukrajiny v konfliktu, který se nachází na křižovatce. Tento pátek prezident Trump přivítá prezidenta Putina na americké půdě. Ale v těchto mírových rozhovorech jsou dva společnost a tři jsou hádanka. Prezident Zelenskyj totiž dosud nebyl pozván a jeho žádost o účast má podporu v Evropě. V společném prohlášení vydaném včera pozdě večer evropští lídři uvedli, že sice vítají úsilí prezidenta Trumpa o nastolení míru a bezpečnosti na Ukrajině, ale cesta k míru na Ukrajině nemůže být rozhodnuta bez Ukrajiny:
„Zůstáváme odhodláni dodržovat zásadu, že mezinárodní hranice nesmí být měněny silou.“
Merz: „Na tomto setkání se na evropské úrovni intenzivně připravujeme společně s americkou vládou a doufáme a předpokládáme, že se ho zúčastní i ukrajinská vláda v čele s prezidentem Zelenským. V žádném případě nemůžeme akceptovat, aby územní otázky mezi Ruskem a Amerikou byly projednávány nebo dokonce rozhodovány nad hlavami Evropanů a Ukrajinců.“
Minulý týden však prezident Trump naznačil, že dohoda by mohla znamenat ztrátu ukrajinského území, proti čemuž prezident Zelenskyj dlouhodobě bojuje:
„Nedovolíme druhý pokus o rozdělení Ukrajiny, protože víme, že pokud bude druhý, bude i třetí. Proto trváme na jasném ukrajinském postoji.“
Tato vzdorná reakce na aljašské setkání je součástí série pracovních obtíží ve Washingtonu. V únoru byl prezident Zelenskyj známým způsobem vyhozen z jednání s největším jednotlivým dárcem své země, který plánoval zastavit finanční pomoc, pokud nedojde k dohodě.
Trump: „Zahráváte si s životy milionů lidí.“
Vance: „Myslím, že Američané už mají dost toho, že musí posílat své peníze, své daně, na tento konkrétní konflikt. Ale pokud Evropané chtějí přistoupit a skutečně koupit zbraně od amerických výrobců, nemáme s tím problém. Ale už to nebudeme financovat sami.“
Transatlantické vztahy budou pod tlakem, pokud dohoda mezi Ruskem a USA nebude pro Evropu přijatelná. Jde o to, že region, který je dnes částečně okupován Ruskem, je stále pod útokem. Co v tomto případě dohoda znamená?
Britský pozorovatel na Ukrajině: „Jsem teď tady a mohu vám říct, že signály jsou opravdu smíšené. Jsou opravdu unavení. Mají války opravdu dost, ale opravdu se obávají o Záporožsko a Cherson, protože to jsou velmi důležité oblasti Ukrajiny, zejména z hlediska nerostných surovin.“
Aljašské setkání stojí před velkými otázkami. Washington nyní tvrdí, že pracuje na jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. Objeví se tedy prezident Zelenskyj? V současné době se ukrajinský prezident k jednacímu stolu nepřipojí. Problémem je, že jeho země je pevně na programu jednání.
Moderátor: Mám tu Anthonyho Gardnera, který působil jako velvyslanec USA při Evropské unii, a v Kentu je profesor Mark Galeotti, který je odborníkem na ruské bezpečnostní záležitosti a vede poradenskou firmu v oblasti zpravodajských služeb. Nejprve se obrátím na vás, Anthony Gardnere. Dnes během jediného dne se prohloubila propast mezi Evropou a USA ohledně Gazy a Ukrajiny. A USA přestaly řešit, co si Evropa myslí.
Anthony Gardner: No, daly jasně najevo, co chtějí. Trump chce dohodu na Ukrajině za každou cenu. Nemyslím si, že mu zvlášť záleží na osudu Ukrajiny, což je podle mě obrovská chyba, pokud jde o nadcházející schůzku. Je to moment maximálního nebezpečí. Maximálního nebezpečí, protože Trump spěchá s dohodou. Zadruhé, protože Putin si myslí, že vyhrává díky převaze v počtu vojáků a munice, a zatřetí, protože z historie víme, že dohoda o zemi uzavřená nad hlavami jejích vůdců nikdy nedopadne dobře, viděli jsme to v Československu, v Polsku a tak dále. Je tedy zcela jasné, co USA říkají. Chceme dohodu. Trump má zálusk na Nobelovu cenu. Skutečným problémem jsou bezpečnostní záruky.
Moderátor: Ale podívejte, Marku Galeotti, Nobelovu cenu míru nedostanete, že? Za to, že se stavíte na stranu agresora? To dělá prezident Trump, dává prezidentu Putinovi, co chce?
Mark Galeotti: Do jisté míry ano, nabízí Putinovi to, co chce. Ale vraťme se k tomu, co řekl pan velvyslanec Gardner. Pokud jde o Putina, on vyhrává. Jeho síly postupují vpřed a i když za strašlivou cenu, Putin nemusí bojovat navždy, stačí mu bojovat déle než Ukrajina. Myslím si tedy, že za těchto okolností je ironické, že Rusové si myslí, že tím, že jednoduše řeknou, že přestanou dále napadat Ukrajinu, vlastně něco nabízejí. Klíčovým problémem je tedy to, že obě strany mají tak diametrálně odlišné vnímání toho, co se děje a co je správné.
Moderátor: Co vlastně Putin chce nebo očekává, že z toho získá, protože jeho červené linie a červené linie Ukrajiny nejsou kompatibilní, že?
Mark Galeotti: Ne, to je opravdu důležitý bod, protože ať se prezident Trump a Putin dohodnou na čemkoli, stále to bude muset být odsouhlaseno Ukrajinci, protože není možné je zastavit v boji. Ale když se vrátíme k tomu, co Putin chce, a do jisté míry, kdo ví, co se tam vlastně děje. Ale myslím, že je to jasné. Za prvé, už jen to, že se sešel s americkým prezidentem v době, kdy se ho všichni snaží izolovat, je vítězství. Za druhé, chce dohodu, která mu v podstatě umožní ukrást 20 % Ukrajiny a uniknout bez trestu, navíc s uvolněním sankcí. Ale pokud všechno selže a dojde k nějaké dohodě, kterou Ukrajinci odmítnou, což je zcela možné, bude to pro něj taky vítězství. Z jeho pohledu bude i tak vítězem, protože problém hodí na Ukrajince.
Moderátor: Tak vidíte. Chápete, o co tady opravdu jde? Prezident Putin v tom vidí příležitost izolovat Ukrajinu. A je to evidentní z toho, že ani nevíme, jestli prezident Zelenskyj bude smět přijet.
Anthony Gardner: Podívejte, on už několikrát zopakoval své maximální pozice. Nic nenasvědčuje tomu, že by Trump v současné době vyvíjel na Putina významný tlak. Kromě rétoriky o zpřísnění sankcí, které se ve skutečnosti nestaly, je podle mého názoru toto setkání předčasné. Mělo se konat až poté, co jsme Ukrajině poskytli řádnou protivzdušnou obranu. Až poté, co jsme Ukrajině poskytli řádnou munici. V tu chvíli. Kdybychom byli schopni Putinovi dokázat, že zaplatí vysokou cenu, že nevyhraje, teprve tehdy by mohlo dojít k smysluplnému dialogu.
Moderátor: Prezident Trump tady hodně riskuje, že? Je to velké riziko, protože se prezentuje jako vyjednavač, ale bude na konci nějaká dohoda?
Anthony Gardner: Pochybuji. Pochybuji, že dohoda bude, a to z důvodů, které jsem zmínil. Jádrem problému jsou bezpečnostní záruky. Vzpomeňte si na rok 1994, kdy bylo podepsáno takzvané Budapešťské memorandum, dokument, ve kterém Velká Británie, Rusko a Spojené státy poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za to, že se Ukrajina vzdá svých jaderných zbraní. Všichni víme, že tyto záruky neměly žádnou hodnotu. Pro Ukrajinu a pro vás, pokud jste v pozici Zelenského, není možné jednoduše se vzdát území bez něčeho významného. A významné je to, co se stane, pokud Rusko opět bude usilovat o další území? To je klíčový bod. Jedná se o falešnou dohodu, která pouze uznává, kde je kontaktní bod mezi silami, aniž by poskytovala bezpečnostní záruky. Je to pouze prolog k tomu, že se Rusko později rozhodne ukousnout si další kus jablka.
Mark Galeotti: Ano, myslím, že je nepravděpodobné, že dojde k trojstranné schůzce. Je možné, že se poté stane něco jiného. Trump a Zelenskyj se sejdou, aby se zachránila tvář nebo tak něco. Ale nemyslím si to. Z Trumpova pohledu je jasné, že chce dohodu. Chce slávu jako vyjednavač a také se prostě chce odpojit od toho, co se děje na Ukrajině.
Moderátor: Na závěr ještě stručně: Není to všechno tak trochu průšvih?
334
Diskuse