Měly by se utajovat sexuální delikty českých univerzitních učitelů?

15. 9. 2025 / Petr Bakalář

čas čtení 3 minuty
Stanislav Komárek se měl údajně na PřF dopouštět sexuálního obtěžování studentů ve stylu „zasvěcování do vyšší úrovně“. Když se na to přišlo, byl mu sice ukončen pracovní poměr (oficiálně prezentovaný jako odchod do důchodu) a odebráno vedení diplomek, ale vedení se snaží celou věc ututlat, což je ještě o dva řády horší než samotný delikt, píše Petr Bakalář.

Možná je to celé jen pomluva. Potíž ale je, že to žádný univerzitní činitel nechce ani potvrdit, ani popřít, což je podle nás závažná věc. Rádi bychom tomu přišli na kloub, pokud o tom něco víte, pište na etickou komisi Univerzity Karlovy, a vzhledem k tomu, že se málokomu dá plně důvěřovat, totiž ne každému se měří stejným metrem, také na bakalar.petr@volny.cz.

Něco podobného se stalo před lety Janu Havlíčkovi, který v té době působil na FHS, tentokrát ale v klasičtější heterosexuální verzi, případ se dostal před etickou komisi, pracovní poměr mu byl ukončen, věc se ale opět ututlala a dotyčný volně přešel na PřF – zdá se tedy, že tak pranýřovaný model katolické církve, kdy je dotyčný za trest pouze přeložen, je živý i na akademické půdě.

Zajímavé bude sledovat, zda se Komárek někde nevynoří – stylové by bylo, kdyby se tak stalo na FHS.

Pro milovníky kuriozit: Vlastně jen zdánlivým paradoxem je, že Komárek a Havlíček v roce 2010 pro HN společně napsali – jako reakci na příručku o sexuálním obtěžování na vysokých školách – text Manuál moderního inkvizitora.

Závěrem aneb Cui bono

Pokud by neexistovalo takové schizma mezi veřejnou rétorikou (zero tolerance) a praxí, měly by se takové věci exemplárně řešit za ostrého denního světla, a ne někde v suterénu, a měla by existovat věčná internetová tabule hanby, na které by byla uvedena jména dotyčných včetně „anotace případů“ – ono to o charakteru dotyčného něco důležitého vypovídá (podobně jako např. členství v KSČ, jehož databáze měla také již dávno existovat).

Jen takto otevřený přístup by snad mohl sloužit jako exemplum deterrendi, on ten středověk něco do sebe měl.

Obecná poznámka

Je charakteristické, že nikomu ze Systému to nevadilo do té míry, aby věc zveřejnil a nabídl k široké diskuzi.

Tribalismus pochopitelně funguje i zde, výhody jsou příliš velké a riziko spojené s disentem příliš reálné. Totéž se týká samotných postižených, něco to jistě vypovídá i o atmosféře strachu.

Watergate se někdy přihodí, ale není to automatické, musí se sejít ty správné okolnosti – je obecně neoblíben, delikt je vlastně jen záminkou, má mocného protivníka, je to příliš křiklavé, oběť si to nenechá pro sebe a případ se medializuje apod.

Je jasné, že se toho děje daleko více, že toto je pars pro toto, ale ven se – protože nikdo nehlídá hlídače - dostane jen malá část. Vůbec by bylo zajímavé sledovat, jak se liší důslednost a vehemence při řešení případů:

1. ideologických odchylek (viz případ Konvička),
2. plagiátorství,
3. grantové manipulace,
4. sexuální obtěžování.

Téma na diplomku, která nikdy nebude napsána.

Petr Bakalář & spol.

P.S. Text jsem poslal tam, kam podle mého názoru patří – nabídl ho k zveřejnění nejrůznějším internetovým médiím, investigativním novinářům, na katedru, kde Komárek působil, etické komisi UK – ale odezva chabá, pokud vůbec nějaká.

Byla to zajímavá zkušenost.

0
Vytisknout
325

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2025