Izraelský pokus o anexi Západního břehu by byl pro USA „červenou čarou“, říká Macron

25. 9. 2025

 
Na otázku ohledně izraelských plánů na rozšíření osad na Západním břehu – včetně koridoru E1, který by zahrnoval výstavbu 3 400 nových domů – odpověděl: „V této otázce jsou Evropané a Američané zcela jasně na stejné vlně.“

Britští představitelé vyjádřili obavy, že Donald Trump by mohl uznat izraelskou svrchovanost nad nelegálními osadami na Západním břehu jako odvetu za rozhodnutí Velké Británie, Austrálie, Francie a dalších zemí uznat Palestinu. Takový krok by byl vážnou ranou pro jakékoli řešení založené na existenci dvou států.

Macron však uvedl, že jakýkoli pokus o anexi Západního břehu „by znamenal konec Abrahamových dohod, které byly jedním z úspěchů první Trumpovy administrativy. Spojené arabské emiráty se k tomu vyjádřily velmi jasně.“

Dodal: „Myslím, že pro USA je to červená čára.“

Macronovy komentáře poskytly dosud nejjasnější vhled do zákulisní diplomacie ohledně plánů na „den po“ konfliktu v Gaze.

Podpis Abrahamových dohod z roku 2020, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem a skupinou arabských států včetně SAE, je Trumpem ceněn jako jeden z vrcholných diplomatických úspěchů jeho prvního funkčního období.

Na druhou stranu, pokud by Netanjahu pokračoval v anexi – s podporou nebo mlčením USA – plán na dvoustátní řešení, v němž by palestinský stát existoval vedle Izraele, by byl vážně ohrožen. Netanjahu se má v pondělí setkat s Trumpem v Bílém domě a v pátek vystoupí před Valným shromážděním OSN.

Macron řekl, že počátečním cílem jeho „zcela nového“ vícestupňového plánu bylo zajistit příměří a propuštění všech rukojmích.

Řekl, že se přímo obrátil na Trumpa při jejich setkání a řekl: „Máte významnou roli a chcete vidět mír ve světě.“

Uvedl: „Musíme přesvědčit Američany, aby vyvinuli tlak na Izrael“, protože USA jsou „země s reálným vlivem“.

Zvláštní vyslanec Trumpa Steve Witkoff také uvedl, že americký prezident předložil arabským a muslimským vůdcům v regionu 21bodový plán míru na Blízkém východě na úterním setkání. Na akci pořádané v rámci Valného shromáždění OSN řekl: „Jsme plni naděje – a mohu dokonce říci, že jsme si jisti –, že v nejbližších dnech budeme moci oznámit nějaký průlom.“ 

Macron řekl, že francouzské uznání palestinského státu mělo za cíl zahájit mírový proces, který podle něj představuje nejlepší cestu k izolaci Hamásu. Cílem bylo demilitarizovat a rozbít tuto  militantní skupinu, uvedl.

Naznačil však, že někteří pravicoví členové izraelské vlády jsou spíše odhodláni zmařit jakékoli politické urovnání. „Cílem některých není bojovat proti Hamásu, ale spíše podkopat možnost cesty k míru,“ řekl. Dodal: „Na Západním břehu Hamás není.“

Zdůraznil, že Netanjahuova strategie totální války selhala, protože pouze ohrozila rukojmí a nepodařilo se jí zmenšit velikost armády Hamásu. „Bojovníků Hamásu je stejně jako předtím. Totální válka z praktického hlediska nefunguje. Tato válka je neúspěchem.“

Macron uvedl, že osud rukojmích a civilního obyvatelstva Gazy by neměl být „ponechán v rukou těch, pro které propuštění rukojmích není prioritou“. Dodal: „Netanjahuovou prioritou není propuštění rukojmích – jinak by nezačal poslední ofenzivu na město Gaza a nezaútočil na vyjednavače v Kataru.“

Trval na tom, že v rámci plánu budoucí správy Gazy a Západního břehu bude Hamás odstraněn a nakonec převezme moc palestinská samospráva s novými závazky k reformám. Neuváděl žádný časový rámec.

Varoval, že pokud se v příštích dnech nepodaří ukončit boje, Evropa bude muset zvážit, jaké další kroky podnikne; na otázku, zda to znamená sankce, odpověděl: „Samozřejmě.“

Na otázku, zda někdy bude v Evropské unii většina pro sankce, odpověděl, že se snaží to změnit, a dodal, že každá země má svou vlastní historii a citlivost – narážel tím na Německo, které spolu s Itálií sankcím odolává.