Ukrajina provedla významné změny v rusko-americkém „mírovém plánu“

25. 11. 2025

 
Tvrdí, že nelze uznat území, které Rusko zabralo vojenskou silou, a že Kyjev by měl sám rozhodovat o tom, zda vstoupí do EU a NATO – což Kreml chce vetovat nebo podmiňovat. První náměstek ukrajinského ministra zahraničí Sergij Kyslycja řekl deníku Financial Times, že tyto otázky byly „odloženy“ a Trump a Zelenskyj o nich rozhodnou později.

V pondělí Zelenskyj řekl: „Po ženevském setkání je nyní méně bodů, už jich není 28, a do tohoto rámce bylo začleněno mnoho správných prvků,“ a dodal, že citlivé otázky budou projednány s Trumpem.

Rubio označil nedělní rozhovory za „velmi, velmi pozitivní“. Trump, který několik dní předtím obvinil ukrajinské vedení z „nulové vděčnosti“, se v pondělí na Truth Social vyjádřil také pozitivně.

„Je opravdu možné, že se v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou dosahuje velkého pokroku??? Nevěřte tomu, dokud to neuvidíte, ale možná se právě děje něco dobrého. BŮH ŽEHNEJ AMERICE!“ napsal.

Ukrajinská delegace informovala Zelenského o pondělních rozhovorech po návratu z Ženevy do Kyjeva. Poslední verzi plánu popsali jako realističtější. Samostatně Zelenskyj hovořil s americkým viceprezidentem JD Vancem a vyzval ho, aby do procesu zapojil evropské země. Vance údajně souhlasil.

Ale v dosud nejjasnějším signálu, že původní 28bodový plán – široce považovaný za příznivý pro Moskvu – stále nesplňuje několik klíčových požadavků Kremlu, Putinův hlavní poradce pro zahraniční politiku v pondělí řekl, že Moskva se bude snažit některé jeho části „přepracovat“.

„Dostali jsme jakýsi návrh, který bude vyžadovat další přepracování,“ řekl Jurij Ušakov a dodal, že „mnohá ustanovení“ plánu se Rusku jeví jako přijatelná, ale jiná „budou vyžadovat velmi podrobné diskuse a přezkoumání mezi stranami“.

Ušakov podtrhl tvrdý postoj Kremlu a uvedl, že Moskva odmítne evropský protinávrh z víkendu, který podle kopie, kterou viděla agentura Reuters, mění význam a dopad klíčových bodů týkajících se členství v NATO a území.

„Evropský plán je na první pohled ... zcela nekonstruktivní a pro nás nefunkční,“ řekl.

Zatímco vyjednavači usilovně pracovali na revizi rámcové dohody, Ukrajina a Rusko v úterý ráno počítaly oběti po smrtících nočních útocích.

Úřadující guvernér ruského Rostovského kraje uvedl, že při ukrajinských útocích zahynuly nejméně tři osoby. Úřady v Kyjevě uvedly, že v hlavním městě byla po raketovém a dronovém útoku na energetický sektor země zabita nejméně jedna osoba a sedm jich bylo zraněno.

Velká Británie a EU byly minulý týden zaskočeny, když původní plán unikl do amerických médií. Tajemník armády Dan Driscoll – Vanceův přítel a spolužák z univerzity – byl vyslán do Kyjeva s vojenskou delegací, aby Zelenského seznámil s jeho obsahem.

Od té doby se evropské vlády snaží revidovat dokument, který byl zřejmě původně napsán v ruštině. Lídři EU, kteří se zúčastnili summitu EU-Afrika v Angole, uvítali určitý pokrok, ale uvedli, že je ještě třeba udělat mnohem více práce, a trvali na tom, že Evropa musí být plně zapojena a Rusko musí být přítomno, aby jednání mohla podstatně pokročit.

Předseda Evropské rady António Costa pochválil „novou dynamiku“ a po jednáních v rámci summitu uvedl, že i když některé otázky zůstávají otevřené, „směr je pozitivní“.
 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová rovněž označila „vylepšený mírový rámec“ dohodnutý ve Švýcarsku za „pevný základ pro další postup“, ale dodala: „Ještě je třeba udělat hodně práce.“

Von der Leyenová uvedla, že základní principy, na kterých bude EU vždy trvat, jsou „respektování území a suverenity Ukrajiny – pouze Ukrajina jako suverénní země může rozhodovat o svých ozbrojených silách“.

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že Evropa i Rusko se musí plně zapojit. „Dalším krokem musí být: Rusko se musí dostavit k jednacímu stolu,“ řekl Merz, zatímco Evropané musí být schopni dát svůj souhlas k „otázkám, které se týkají evropských zájmů a suverenity“.

Jednání budou „dlouhotrvajícím procesem“ a Merz uvedl, že tento týden neočekává žádný průlom. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že jednání jsou citlivá, protože „nikdo nechce odradit Američany a prezidenta Trumpa od toho, aby v tomto procesu stáli na naší straně“.

Tusk také zdůraznil, že jakékoli mírové urovnání musí „posílit, nikoli oslabit naši bezpečnost“ a nesmí „upřednostňovat agresora“. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Rusko „musí být donuceno k jednání“, aby pochopilo, že „agrese se nikdy nevyplácí“.

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je ještě třeba udělat hodně práce, ale že se dosahuje pokroku. Skupina zemí podporujících Ukrajinu – koalice ochotných – bude tuto otázku projednávat v úterý během videokonference, uvedl.

Předsedové parlamentních výborů pro zahraniční věci 20 evropských zemí, včetně Francie, Irska, Polska, Španělska a Velké Británie, vydali vzácné společné prohlášení, v němž uvedli, že spravedlivý a trvalý mír nelze dosáhnout „podlehnutím agresorovi“, ale musí být „zakotven v mezinárodním právu a plně respektovat územní celistvost, nezávislost a suverenitu Ukrajiny“.

V pondělí Bílý dům odmítl kritiku, včetně kritiky ze strany Republikánské strany, že Trump upřednostňuje Rusko.

„Myšlenka, že USA v této válce nezasahují rovnocenně na obou stranách, aby ji ukončily, je zcela a naprosto mylná,“ řekla novinářům tisková mluvčí Karoline Leavittová.